objev

Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který má současně i velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. I to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, nyní přišla vědecká skupina z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Studie byla publikována v mezinárodním prestižním časopisu.

Probiotika, která umějí „vypátrat“ a zničit infekce angíny, zápalu plic či zánětu střev. Na rozdíl od širokospektrálních antibiotik přitom ušetří přátelské bakterie, nezbytné pro fungující imunitu. Objev z laboratoří společnosti Fermatigo následně ověřila Masarykova univerzita. Výzkum by nyní mohl představovat jedno z řešení hrozící celosvětové antibiotické rezistence.

Archeologové objevili v Egyptě hrobku faraona Thutmose II., manžela a nevlastního bratra slavné egyptské panovnice Hatšepsut. Jde o první objev královské hrobky po sto letech, v roce 1922 vědci naposledy objevili hrobku faraona Tutanchamona.

Proteiny, tedy česky bílkoviny, navržené pomocí umělé inteligence (AI) mohou blokovat smrtící účinky toxinů obsažených v jedu kober, mamb a dalších smrtelně nebezpečných hadů. Upozornili na to vědci ve studii publikované v časopise Nature.

Průlomové zjištění, které by mohlo nabídnout nový přístup k léčbě rakoviny. Takový je výsledek studie jihokorejských vědců, kteří identifikovali kritický moment v raných fázích vývoje karcinomu. Konkrétně se jedná o „přepínač“, který by dokázal zvrátit vývoj rakovinných buněk. Autoři studie se domnívají, že jde o zásadní zlom v hledání léku na jednu z nejsmrtelnějších nemocí na světě.

Na konci roku 2024 jsme si připomněli 75 let od implantace první nitrooční čočky, což odstartovalo revoluci v kataraktové a refrakční chirurgii. Tento průlomový vynález je přičítán britskému oftalmologovi Siru Haroldu Ridleymu, který 29. listopadu 1949 provedl první implantaci umělé nitrooční čočky.

Českému vědci se opět podařilo objevit kometu, naposledy se to zdejšímu astronomovi podařilo před 24 lety. Objev bude připsán Martinu Maškovi z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kometa získala předběžné označení MAS0019. Definitivní jméno dostane těleso do dvou týdnů. Jedná se o teprve druhou kometu objevenou českým astronomem od rozdělení Československa. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Obyvatelé Sibiře objevili nejlépe zachovalé pozůstatky mláděte mamuta na světě. Nalezený exemplář se v permafrostu nacházel více než 50 tisíc let, informovalo zpravodajství CNN. Na zachovalém stavu se mohla podílet i bažina, kde podle vědců pravděpodobně našel malý mamut smrt.

Vědecká expedice americké neziskové organizace Conservation International do Peru přinesla přelomové objevy v oblasti zoologie. Členové výpravy tam objevili 27 dosud neznámých živočišných druhů – mezi nimi mimo jiné obojživelnou myš nebo zvláštní „kapkovitou“ rybu. Informují o tom zahraniční média.

Neobvyklý objev učinil muž z amerického státu New York. Při kopání na své zahradě narazil na kompletně zachovanou čelist mastodonta, dávného příbuzného dnešních slonů, který po miliony let obýval oblast severní Ameriky. Podle expertů z Newyorského státního muzea se jedná o první takto významný nález pozůstatků mastodonta za posledních 11 let, píše americká CNN.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba sedm tisíc let. Prozkoumali také část vesnice z pozdní doby halštatské, tedy z 5. století před naším letopočtem, sdělila Eliška Zvolánková z Akademie věd. V pondělí začne stavba chybějící části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úsek má být hotový v roce 2027. Archeologický průzkum bude pokračovat.

Čeští vědci, konkrétně výzkumná skupina pod vedením Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, oznámili významný objev. Podařilo se jim ve spolupráci s dánskými kolegy popsat mutaci genu, která způsobuje Alzheimerovu nemoc. To by v budoucnosti mohlo vést k nalezení léku či terapeutických metod, které by zabránily propuknutí Alzheimera nebo zbrzdily jeho rozvoj.