Obrněný cvrček či zářící pavouk. Vědecká expedice objevila v Angole neuvěřitelné druhy zvířat
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vědci objevili v Angole desítky neznámých druhů.
Mezi nálezy jsou obrněný cvrček i zářící pavouk.
Expedice zkoumala oblast, kde pramení velké řeky.
Jak chtějí odborníci unikátní přírodu ochránit?
Globální biodiverzita sice kolabuje, vědci však paradoxně objevují nové druhy zvířat rychleji než kdykoli předtím, píše CNN. Výzkumníci, kteří se zúčastnili expedice ve východní Angole, ve středu uvedli, že v oblasti, kterou označili za „jedno z posledních velkých biologicky neprozkoumaných míst v Africe“, objevili desítky dosud neznámých druhů.
Odlehlá náhorní plošina Lisima v angolské vysočině je rozsáhlé přírodní území, kde ze země vyvěrají prameny velkých afrických řek, jako jsou Kongo, Okavango, Zambezi a Cuanza. Přesto je tato oblast jen málo prozkoumaná a věda o ní nemá dostatek informací, zejména o tamních mokřadech, travinách a lesích. Důvodem je těžko přístupný terén a také občanská válka, která v Angole zuřila 27 let a skončila až v roce 2002. Teprve v poslední době se do oblasti začínají dostávat výzkumníci a postupně odhalují její přírodní bohatství, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Verliba, nebo velryba? Jazykovědec odhalil, co stojí za přesmyčkami či vtipnými přeřeknutími
Už v roce 2024 se expedici vedené jihoafrickým průzkumníkem Stevem Boyesem podařilo na kameru zachytit legendárního obřího „slona-ducha“, který se geneticky i fyziologicky liší od svých afrických příbuzných. A nyní došlo k dalším objevům.
Nejnovější průzkum nazvaný Cassai Life Atlas, který proběhl v únoru v rámci Boyesem založeného projektu The Wilderness Project, navazuje na dřívější expedice organizace National Geographic. Tým 16 odborníků z Afriky i ze zahraničí vytvořil zatím nejpodrobnější biologický obraz náhorní plošiny Lisima. Vědci navíc očekávají, že časem objeví ještě další nové druhy, až specialisté nálezy podrobně prozkoumají a popíšou.
Čtěte také
Jedním z nejzajímavějších objevů je pravděpodobně nový druh pavouka, který pod ultrafialovým světlem modře září – a vědci zatím nevědí proč. Dalším je pavouk, který napodobuje vzhled jedovatého brouka, což ho chrání před predátory. Během expedice vědci na náhorní plošině zaznamenali 103 druhů vážek a šidélek, z nichž osm je pro vědu dosud nepopsaných. Stejně tak objevili osm nových druhů můr. Objevili také tři dosud nepopsané druhy kobylek, sarančat a cvrčků, přičemž cvrček podle CNN vypadá, jako by byl „obrněný“.
„Pro mě jako Angolanku znamená tato práce mnohem víc než jen účast na vědecké výpravě. Je to příležitost smysluplně přispět k poznání biologické rozmanitosti Angoly a k ocenění jejího přírodního dědictví. Zároveň je to způsob, jak zanechat trvalý odkaz budoucím generacím Angolanů a posílit hrdost i odpovědnost za ochranu této jedinečné oblasti,“ uvedla bioložka Laurinda Mandela de Fragaová na webu The Wilderness Project, který zveřejnil fotografie nově objevených tvorů.
Nešlo ale jen o nové objevy. Na plošině Lisima vědci zaznamenali i jiná výjimečná zvířata, která už jsou vědě známá:
zmiji gabunskou, dokonale maskovaného hada s nejdelšími jedovými zuby ze všech hadů (až 5 centimetrů),
bezkřídlou „netopýří mouchu“, parazita, který žije na netopýrech, pohybuje se v jejich srsti a živí se jejich krví,
či zvláštní můru z čeledi Alucitidae, která nemá klasická křídla, ale spíš jemná peříčka.
Vedoucí expedice Rob Taylor popsal práci v terénu jako „privilegium a vzrušení“. Pro CNN uvedl, že největší výzvou byla práce v období dešťů. „Logisticky to bylo extrémně obtížné. Náš konvoj několikrát uvízl na celý den v bahně. Také jsme se potýkali s problémy se startéry, poruchami alternátoru, opotřebovanými brzdovými destičkami a několika případy malárie v týmu,“ uvedl Taylor. Dodal, že vědci ale nebyli těmito problémy příliš znepokojeni. „Kdykoli jsme uvízli, využili jsme příležitosti k průzkumu blízkých dambů (sezónně podmáčených travnatých porostů), bažinných lesů a mokřadů,“ popsal Taylor.
Čtěte také
Zveřejnění všech objevů bude podle něj trvat řadu měsíců, možná několik roků. Bezprostřední otázkou je, jak nejlépe chránit druhy – nově i dříve objevené – zvířat na náhorní plošině. Těmi nejzranitelnějšími jsou podle něj pravděpodobně ty, které „žijí jen na velmi malém území nebo potřebují velmi specifické podmínky k životu“. Vysvětlil, že například vážky jsou zranitelné kvůli citlivosti na zhoršenou kvalitu vody, což může být ovlivněno okolní těžbou nerostů. Někteří motýli zase vyžadují specifické hostitelské rostliny, které by mohly zmizet v důsledku požárů, kácení nebo sečení a vypalování.
Ochrana zmíněné náhorní plošiny je do budoucna pro projekt The Wilderness Project jednou z hlavních priorit. Spolu s partnery se mu už podařilo roku 2025 prosadit, aby bylo chráněno území o rozloze 5,4 milionu hektarů (54 000 čtverečních kilometrů). Loni v říjnu navíc ochranářská organizace Ramsar Convention zařadila oblast Lisima Lya Mwono („Zdroj života“) mezi mokřady mezinárodního významu. Upozornila přitom, že tamní podzemní voda je klíčová pro fungování okolních ekosystémů o rozloze asi 110 000 kilometrů čtverečních.
„Doufáme, že z dlouhodobého hlediska výsledky průzkumu podpoří silnější ochranu náhorní plošiny – nejen z hlediska formálního stavu ochrany, ale také z hlediska praktických rozhodnutí o využití půdy. Cílem není jen zdokumentovat nové druhy, ale zajistit, aby stanoviště, na kterých jsou závislé, zůstala nedotčena,“ řekl Taylor.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vědci v oceánu objevili jedinečného tvora. Nic takového jsem nikdy neviděla, žasla odbornice
vaclav.cerny@iprima.cz
