OSN

Stálý představitel ČR při OSN v Ženevě Václav Bálek se od 1. ledna ujme funkce předsedy Rady OSN pro lidská práva. Poprvé jí tak bude předsedat Čech, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Šéf resortu Jan Lipavský (Piráti) již Bálkovi pogratuloval.

Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom.

Přístup ke stabilnímu internetovému připojení je v dnešním digitálním světě téměř základním právem každého člověka. Podle zprávy OSN se však téměř třetina světové populace k internetu doposud nikdy nepřipojila a i přes skokový nárůst konektivity zapříčiněný globální pandemií nadále zůstává bez této možnosti. Technologický gigant Huawei se proto přidal k digitální alianci Partner2Connect pod hlavičkou Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a podepsal závazek, že do roku 2025 společně s partnery pomůže 120 milionům lidí v odlehlých oblastech připojit se k internetu.

Zástupci států světa se na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

Spojené státy v minulosti prohlásily, že pokud ruské rakety dopadnou na území Severoatlantické aliance, odpoví plnou silou. Podobná reakce přišla i v úterý, když na Polsko dopadly rakety zatím neznámého původu. Bývalý náčelník generálního štábu a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel ve vysílání CNN Prima NEWS ale upozornil, že je potřeba dát najevo jasné odhodlání, ale také zachovat klid, aby nedošlo k další eskalaci konfliktu.

Rusko i Ukrajina mučily válečné zajatce, včetně šoků elektrickým proudem a nuceného svlékání, uvedla v úterý šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová. Prohlášení je založeno na svědectví 159 mužů a žen zajatých Ruskem a 175 mužů zajatých ukrajinskou stranou, uvedly agentury.

Počet lidí na světě podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl v úterý osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, toto úterý je podle OSN nicméně tím nejlepším odhadem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro předstoupil před politiky v OSN a vyzval k „ukončení nesmyslné války proti drogám“. Je totiž toho názoru, že je neúspěšná a větší problém vidí v oblasti klimatu a životního prostředí, přičemž zmiňuje zejména uhlí a ropu. Jeho blízký spolupracovník před časem uvedl, že by si dovedl představit, že by v Kolumbii došlo k legalizaci kokainu, což je artikl, kterým je jihoamerická země proslulá a který je rovněž jejím nejvíce vyváženým zbožím.

V loňském roce se hitem konference OSN o změnách klimatu COP26 stal skotský nápoj Irn-Bru, který většina delegátů ochutnala poprvé. Ale leitmotivem letošní konference COP27 je snaha delegátů sehnat alespoň nějaké jídlo a pití, napsal zpravodajský server The Guardian.

V roce 1950 bylo na světě zhruba dvě a půl miliardy lidí, za více než 70 let se ale tento počet ztrojnásobil. Podle odhadů Organizace spojených národů (OSN) v příštím týdnu padne hranice osmi miliard. Přestože tempo růstu zpomaluje, populace bude i nadále růst. Na přelomu století by na Zemi mělo být více než 10 miliard lidí.

V neděli začal každoroční klimatický summit OSN, letos ho pod označením COP27 pořádá Egypt. Dvoutýdenní akce se má zúčastnit přes 120 světových státníků. Česko reprezentuje premiér Petr Fiala, který do Egypta odletěl na tři dny. Hlavní snahou účastníků COP27 je zpomalit globální oteplování, řešit se ale budou i další ekologická témata.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uplynulo více než osm měsíců. Kyjev shromažďuje důkazy o válečných zločinech, které okupanti v zemi za tu dobu napáchali. Rusové jsou podle Ukrajinců zodpovědní za smrt minimálně 7 938 civilistů. Skutečné číslo bude ale pravděpodobně daleko vyšší. Ruská armáda rovněž na Ukrajině poškodila nebo zcela zničila přes 135 tisíc civilních budov. Velmi znepokojivé jsou také údaje o deportacích či znásilněních spáchaných Rusy.