PŘEHLEDNĚ: Ukrajina nás zradila, zní z Jižní Koreje. O co jde v ostře sledovaném sporu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Diplomatický spor mezi Kyjevem a Soulem kvůli zajatcům.
Ukrajina měla podle Soulu porušit dohodu o mlčenlivosti.
Zajatci byli dopadeni v lednu 2025 v Kurské oblasti.
Hrozí kvůli incidentu konec jihokorejské pomoci?
Předání dvou severokorejských vojáků, kteří bojovali na straně Ruska, do Jižní Koreje mělo být diplomatickým úspěchem. Místo toho vyvolalo spor mezi Soulem a Kyjevem – politici se přou, zda Ukrajina porušila dohodu o utajení přesunu. Případ navíc otevírá otázky kolem osudu zajatých bojovníků KLDR a jejich vztahů k oběma korejským státům.
Zmínka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o předání dvou severokorejských válečných zajatců Jižní Koreji vyvolala nečekaný diplomatický spor mezi Kyjevem a Soulem, píše deník The Guardian. Zelenskyj minulý týden na Valném shromáždění OSN uvedl, že Ukrajina „předala dva severokorejské válečné zajatce Korejské republice“, přičemž Soul už dříve oznámil, že je přijme.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruský úder na Kyjev zapálil školu. KLDR posílá na Ukrajinu tisíce vojáků, tvrdí Zelenskyj
Místo očekávaného pozitivního ohlasu si však jihokorejské úřady v pondělí předvolaly nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požadovaly omluvu. Obě strany se nyní přou o to, co bylo ohledně osudu zajatců skutečně dohodnuto.
Kdo jsou zajatci a co se s nimi stalo?
Ukrajinské síly zajaly dva muže ze Severní Koreje v lednu 2025 v ruské Kurské oblasti. Patřili k tisícům vojáků, které Pchjongjang vyslal do bojů na straně Moskvy. Oba muži později uvedli, že chtějí odejít do Jižní Koreje – ta považuje Severokorejce za své vlastní občany.
V červenci se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho jihokorejský protějšek I Če-mjong dohodli, že tuto záležitost vyřeší s ohledem na „svobodnou vůli“ vojáků. Dvojice zajatců údajně dorazila do Jižní Koreje přes třetí zemi začátkem září.
Čtěte také
Severokorejci, kteří přicházejí na Jih jako přeběhlíci, jsou obvykle vyslýcháni Národní zpravodajskou službou, než jsou odesláni do státního přesídlovacího centra, ačkoli v citlivých případech mohou toto centrum údajně obejít.
Proč je Soul tak rozhořčený?
Soul uvádí, že Kyjev požádal o utajení tohoto přesunu, neboť se obával kritiky na domácí půdě za to, že nevyužil příležitosti vyměnit dotyčné osoby za „velký počet“ ukrajinských zajatců. Jihokorejská strana sdělila, že na tuto žádost přistoupila, a to s ohledem na bezpečnost obou mužů a jejich rodin i na diplomatické a bezpečnostní aspekty.
Poté, co Zelenskyj o přesunu informoval ve svém projevu na půdě OSN, uvedl I Če-mjong na síti X, že Ukrajina porušila „dohodu o mlčenlivosti“, což označil za politováníhodné. Zelenského poradce Dmytro Lytvyn na Facebooku reagoval tvrzením, že žádná taková dohoda neexistovala, píše web Ukrajinska pravda.
Kancelář jihokorejského prezidenta označila prohlášení Kyjeva za „nepravdivé“ a uvedla, že takové jednání „vážně narušuje důvěru“ mezi oběma vládami. Ministerstvo zahraničí v pondělí předvolalo ukrajinského chargé d’affaires a požadovalo omluvu na vládní úrovni.
Vyjádřila se Severní Korea?
Nikoliv. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení uvedlo, že „zatím nezaznamenalo žádný vývoj v této souvislosti“, a situaci bude nadále sledovat.
Čtěte také
Severní Korea oslavuje vojáky, kteří raději spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí. Předání dvou vojáků, kteří přežili a zvolili si Jih, představuje pro Pchjongjang „fatální záležitost“, tvrdí Čo Han-bom z Korejského institutu pro národní sjednocení. Vzhledem k tomu, že si režim kolem svých vojáků vybudoval „hrdinský narativ“, je podle něj nepravděpodobné, že by o tomto předání informoval vlastní obyvatelstvo.
O jak závažný diplomatický incident jde?
Poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, Jižní Korea kroky Moskvy odsoudila, připojila se k západním sankcím a v červenci přislíbila balíček pomoci ve výši 100 milionů dolarů (v přepočtu 2,1 miliardy korun). Vůči válce si však udržovala odstup a odmítala posílat zbraně přímo Kyjevu, čímž dodržovala svou zásadu nedodávat smrtící zbraně zemím zapojeným do válečného konfliktu. Před válkou bylo Rusko jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Jižní Koreje. Vláda má rovněž zájem na zlepšení vztahů s Pchjongjangem.
Tento spor proměnil dosavadní opatrnou podporu Kyjeva v otevřenou kritiku, a to především ze strany politiků z prezidentova vlastního tábora. Kim Pjong-džu, zákonodárce za Demokratickou stranu, prohlásil, že pro podporu Ukrajiny „neexistuje žádný důvod ani potřeba“, a vyzval vládu, aby svou pomoc „okamžitě“ přehodnotila.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Co čeká Rusko po volbách? Kreml může přitvrdit ve válce i v kontrole společnosti, míní experti
vaclav.cerny@iprima.cz
