Ozonová díra se v září prudce zvětšila. Dramatický vývoj zachytila služba Copernicus
Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala ve středu služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více, než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
Podle Coperniku dochází k úbytku ozonu ve stratosféře jižní polokoule kvůli nízkým teplotám, které umožňují tvorbu takzvaných polárních stratosférických mraků. Ty podle dokumentu zveřejněného službou Evropské unie hrají roli při odbourávání ozonu v období jara na jižní polokouli, které trvá přibližně od srpna do listopadu. „Rychlý vývoj ozonové díry v roce 2026 se časově shodoval s náhlým poklesem minimální teploty ve výšce přibližně 20 kilometrů nad jižním pólem“, dodává dokument.
ČTĚTE TAKÉ: Svět čelí extrémnímu jevu El Niño. Už brzy může hladovět 50 milionů lidí, varují odborníci
Ředitelka Služby pro monitoring atmosféry Coperniku (CAMS) Laurence Rouilová vysvětlila, že vývoj ozonové díry nad Antarktidou se může rok od roku lišit v závislosti na celé řadě faktorů. „Ačkoli jsme letos na začátku září zaznamenali rychlý nárůst její rozlohy, ostatní ukazatele se nadále pohybují blízko historických průměrů,“ uvedla.
Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století. K tomuto ztenčení vedly emise vypouštěné člověkem po dobu téměř 50 let.
Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.
Obvyklý podezřelý: Globální oteplování
Dalším faktorem, který vede k rozšíření ozonové díry, je globální oteplování. To přispívá k ochlazování stratosféry, což napomáhá k úbytku ozonu.
Ozonová vrstva se podle zprávy Coperniku z minulého roku obnovuje pomalu; celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce 30 kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.
Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Středozemní moře je nebezpečně teplé. Může to rozpoutat zkázu v celé Evropě, včetně Česka
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
