změna klimatu

Prosazování Green Dealu? Někteří mluví o „diagnóze debility“, řekl v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom a sněmovní kandidát Trikolory na kandidátkách hnutí SPD Miroslav Ševčík. Ekonom Štěpán Křeček následně nastínil, jak lze z evropských klimatických cílů odstranit „největší excesy“.

Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.

Česko se potýká s tropickými vedry. Výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před vysokými teplotami vyvolaly na sociálních sítích reakce, že se jedná o normální teploty, před kterými není třeba varovat. Meteorologové proto v úterý vydali historická data, která dokazují, že podobná vedra obvyklá nebývala a za poslední roky jich přibývá.

Budeme si muset v následujících letech zvykat na denní maxima 40 stupňů? Britská studie varuje, že šance extrémních teplot v Evropě je daleko vyšší než dříve. Důvodem je neustálé oteplování planety a klimatická krize.

Atlantická meridionální cirkulace, klíčový systém proudů v Atlantském oceánu, by podle vědců mohla ještě během 21. století zkolabovat. Skupina výzkumníků se proto snažila zjistit, jaké by to pro svět mělo následky. Evropu by podle jejich závěrů čekalo výrazné ochlazení, jiné části světa by se naopak musely vypořádat s extrémními vedry, píše americká CNN.

Na čtvrtek 5. června připadá světový den životního prostředí. Češi jsou národ plný milovníků přírody – zahrádkářů i turistů, v evropském srovnání ale platí za jedny z největších pochybovačů o klimatické změně. Podle Jany Stachové, socioložky z Akademie věd, která se zaměřuje na témata životního prostředí a klimatu, se postoje Čechů přece jen za poslední dekádu zlepšily. Paradoxně i díky projevům klimatické změny, které mohou lidé pozorovat přímo v krajině: vlnám sucha a veder nebo pozdním jarním mrazíkům.

Slibovaný „konec Green Dealu“ se nekoná, navzdory volání politiků z řad české vlády i opozice. Ukazuje se nicméně, že k určitému posunu došlo. „Situace v Evropě se změnila,“ říká šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Očekávaný návrh Evropské komise, který má představit 90procentní klimatický cíl pro rok 2040, je toho důkazem. Přestože Komise slibuje představit jeho benevolentnější podobu, v konečném důsledku spíš povede k odtoku peněz z Evropy do jiných zemí, vysvětluje expert.

Ledový příkrov planety Země bude tát rychleji, než se čekalo, což povede k několikametrovému vzestupu mořské hladiny a katastrofickému úprku z ohrožených pobřeží. A to i v případě, že se lidstvu podaří zázrak a probíhající globální změna klimatu nezvedne průměrnou teplotu o víc než 1,5 stupně Celsia. Uvádí to nový výzkum, o kterém informuje CNN.

Houby, které způsobují závažné infekce a mají na svědomí miliony úmrtí ročně, by se podle nového průzkumu mohly kvůli oteplování planety výrazně rozšířit do nových oblastí, píše CNN. Experti varují obzvláště před rodem houby Aspergillus, která způsobuje takzvanou černou plíseň.

Teplota celosvětového oceánu byla během letošního dubna jednou z nejvyšších v historii. Francouzský institut Mercator Ocean zaznamenal, že průměrná teplota Středozemního moře se vyšplhala na 17 °C. Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu, kterou meteorologové zaznamenali. Teplejší moře nejspíš ocení turisté, ale pojí se s ním i extrémní změny počasí, které ovlivní celou Evropu.

Obrana, nebo Green Deal? Evropské státy jsou v situaci, kdy mají akutnější priority – například bezpečnost. To ale nutně neznamená, že musí být obětována opatření v oblasti klimatu. „Existuje mnoho způsobů, jak tyto priority mohou jít ruku v ruce,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Diana Ürge-Vorsatz, maďarská vědkyně a místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN.

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.