V severských zemích, kde tradičně vládne chladné počasí i v létě, došlo k přehřátí nemocnic, nárůstu počtu utonutí i lesním požárům. Za neobvyklými vedry na Skandinávském poloostrově stojí podle vědců klimatická změna. Změnu přinesla druhá polovina srpna, kdy teploty začaly padat k hranici 20 stupňů Celsia a objevily se také bouřky.
Donald Trump a jeho administrativa chtějí zrušit klíčový vědecký dokument, který tvrdí, že skleníkové plyny škodí lidskému zdraví. Tento krok by mohl narušit většinu ekologických regulací, které Spojené státy vybudovaly za poslední dekádu. Nové vozy by tak nemusely plnit přísné emisní normy a elektromobily by neměly od vlády žádnou podporu.
Ohledně červencového počasí se vedly na sítích mnohačetné diskuze. Na poznámky, že déšť a chladnější teploty odporují globálnímu oteplování, reagoval i vedoucí oddělení kvality ovzduší pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně Jáchym Brzezina. Upozornil, že o proměně klimatu není možné usuzovat z krátkého časového úseku. Čeká nás v srpnu podobné počasí jako v předcházejícím měsíci?
Pěstitelé vanilky z Madagaskaru, odkud pochází 80 procent její světové úrody, čelí následkům klimatické krize. Ta může způsobit naprosté vymizení tohoto tradičního koření z pultů obchodů, informuje deník Independent. Zemědělci se potýkají s tropickými cyklónami, nedostatkem deště, vyššími teplotami a zároveň omezováním pomoci ze zahraničí, čímž se prohlubuje chudoba v zemi.
Volbami letos opět bude hýbat i klimatická politika, namísto spalovacích motorů je však tentokrát hlavním tématem zkratka ETS 2. Tedy rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami, který bude nově platit i pro dopravu a budovy. Téma nebudí emoce jen v tuzemsku, ale i v jiných evropských zemích. I díky tomu se Česku a dalším státům podařilo sestavit návrh silnějších pojistek proti možnému zdražování povolenek. Je to absolutně nedostatečné, kritizuje tento krok opozice.
Změna klimatu vedla při poslední evropské vlně veder oproti minulosti k trojnásobnému počtu obětí. Zjistila to nová studie londýnské univerzity, která sledovala období mezi letošním 23. červnem a 2. červencem. Jedná se o úplně první studii, která odhaduje počet úmrtí v souvislosti se změnou klimatu při vlně veder.
Prosazování Green Dealu? Někteří mluví o „diagnóze debility“, řekl v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom a sněmovní kandidát Trikolory na kandidátkách hnutí SPD Miroslav Ševčík. Ekonom Štěpán Křeček následně nastínil, jak lze z evropských klimatických cílů odstranit „největší excesy“.
Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.
Česko se potýká s tropickými vedry. Výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před vysokými teplotami vyvolaly na sociálních sítích reakce, že se jedná o normální teploty, před kterými není třeba varovat. Meteorologové proto v úterý vydali historická data, která dokazují, že podobná vedra obvyklá nebývala a za poslední roky jich přibývá.
Budeme si muset v následujících letech zvykat na denní maxima 40 stupňů? Britská studie varuje, že šance extrémních teplot v Evropě je daleko vyšší než dříve. Důvodem je neustálé oteplování planety a klimatická krize.
Atlantická meridionální cirkulace, klíčový systém proudů v Atlantském oceánu, by podle vědců mohla ještě během 21. století zkolabovat. Skupina výzkumníků se proto snažila zjistit, jaké by to pro svět mělo následky. Evropu by podle jejich závěrů čekalo výrazné ochlazení, jiné části světa by se naopak musely vypořádat s extrémními vedry, píše americká CNN.
Na čtvrtek 5. června připadá světový den životního prostředí. Češi jsou národ plný milovníků přírody – zahrádkářů i turistů, v evropském srovnání ale platí za jedny z největších pochybovačů o klimatické změně. Podle Jany Stachové, socioložky z Akademie věd, která se zaměřuje na témata životního prostředí a klimatu, se postoje Čechů přece jen za poslední dekádu zlepšily. Paradoxně i díky projevům klimatické změny, které mohou lidé pozorovat přímo v krajině: vlnám sucha a veder nebo pozdním jarním mrazíkům.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
