změna klimatu

Budeme si muset v následujících letech zvykat na denní maxima 40 stupňů? Britská studie varuje, že šance extrémních teplot v Evropě je daleko vyšší než dříve. Důvodem je neustálé oteplování planety a klimatická krize.

Atlantická meridionální cirkulace, klíčový systém proudů v Atlantském oceánu, by podle vědců mohla ještě během 21. století zkolabovat. Skupina výzkumníků se proto snažila zjistit, jaké by to pro svět mělo následky. Evropu by podle jejich závěrů čekalo výrazné ochlazení, jiné části světa by se naopak musely vypořádat s extrémními vedry, píše americká CNN.

Na čtvrtek 5. června připadá světový den životního prostředí. Češi jsou národ plný milovníků přírody – zahrádkářů i turistů, v evropském srovnání ale platí za jedny z největších pochybovačů o klimatické změně. Podle Jany Stachové, socioložky z Akademie věd, která se zaměřuje na témata životního prostředí a klimatu, se postoje Čechů přece jen za poslední dekádu zlepšily. Paradoxně i díky projevům klimatické změny, které mohou lidé pozorovat přímo v krajině: vlnám sucha a veder nebo pozdním jarním mrazíkům.

Slibovaný „konec Green Dealu“ se nekoná, navzdory volání politiků z řad české vlády i opozice. Ukazuje se nicméně, že k určitému posunu došlo. „Situace v Evropě se změnila,“ říká šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Očekávaný návrh Evropské komise, který má představit 90procentní klimatický cíl pro rok 2040, je toho důkazem. Přestože Komise slibuje představit jeho benevolentnější podobu, v konečném důsledku spíš povede k odtoku peněz z Evropy do jiných zemí, vysvětluje expert.

Ledový příkrov planety Země bude tát rychleji, než se čekalo, což povede k několikametrovému vzestupu mořské hladiny a katastrofickému úprku z ohrožených pobřeží. A to i v případě, že se lidstvu podaří zázrak a probíhající globální změna klimatu nezvedne průměrnou teplotu o víc než 1,5 stupně Celsia. Uvádí to nový výzkum, o kterém informuje CNN.

Houby, které způsobují závažné infekce a mají na svědomí miliony úmrtí ročně, by se podle nového průzkumu mohly kvůli oteplování planety výrazně rozšířit do nových oblastí, píše CNN. Experti varují obzvláště před rodem houby Aspergillus, která způsobuje takzvanou černou plíseň.

Teplota celosvětového oceánu byla během letošního dubna jednou z nejvyšších v historii. Francouzský institut Mercator Ocean zaznamenal, že průměrná teplota Středozemního moře se vyšplhala na 17 °C. Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu, kterou meteorologové zaznamenali. Teplejší moře nejspíš ocení turisté, ale pojí se s ním i extrémní změny počasí, které ovlivní celou Evropu.

Obrana, nebo Green Deal? Evropské státy jsou v situaci, kdy mají akutnější priority – například bezpečnost. To ale nutně neznamená, že musí být obětována opatření v oblasti klimatu. „Existuje mnoho způsobů, jak tyto priority mohou jít ruku v ruce,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Diana Ürge-Vorsatz, maďarská vědkyně a místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN.

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás amazonského deštného pralesa, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice. Po ní se mají lidé dostat do města Belém, v němž se v listopadu koná klimatická konference COP30. Někteří místní a ochránci přírody varují před dalekosáhlými důsledky pro životní prostředí, napsal web stanice BBC. Podle něj kvůli konferenci dorazí do Belému na 50 000 lidí.

Green Deal jako Evropa nemůžeme hodit pod stůl, nechceme si zamořovat zemi a umírat na špatné ovzduší, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Souhlasí však s jeho revizí a tu největší by viděl v úplném zrušení zákazu spalovacích motorů, který má platit od roku 2035. V rozhovoru dále vysvětlil, jak přesně by mělo v Česku vypadat povinné zálohování PET lahví a plechu.

Vědci nevylučují, že Zemi v roce 2182 zasáhne asteroid Bennu. Naší planetě by to způsobilo rozsáhlou devastaci, několikaletý úbytek slunečního svitu a pokles teplot, domnívají se podle agentury Reuters. Kamenitý objekt zvaný Bennu je klasifikován jako Zemi blízká planetka.