Tepelná kupole si vyžádala přes 1300 životů, bořila rekordy. Brzy se vrátí, varují experti
Evropu zasáhla rekordní vlna veder v důsledku efektu „tepelné kupole“, která si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) od 21. června vyžádala už více než 1 300 nadměrných úmrtí. Padaly historické teplotní rekordy včetně Česka a Francie hlásí přibližně o tisíc úmrtí více, než je v tomto období obvyklé. WHO varuje, že extrémní horka jsou stále častějším důsledkem změny klimatu a vyzývá evropské země k lepší ochraně obyvatel. Podle odhadů by se navíc vysoké teploty mohly v brzké době vrátit.
Evropu sevře druhá tepelná kupole. Bude ještě horší než ta současná, experti odhalili, proč
Současná vlna extrémních veder je v Česku, Francii a dalších státech Evropy spojována s fenoménem tepelné kopule. Podle několika zahraničních výzkumníků publikujících na síti X se však očekává ještě ničivější úder stejného jevu. Jeo Albant zaštiťující se záznamem modelu ECMWF tvrdí, že v první polovině července druhá tepelná kopule pohltí ještě rozsáhlejší oblast a může trvat mnohem déle než aktuální, poměrně krátkodobá, vlna veder. Jev připouští i další experti.
Vlna veder dopadá ekonomicky na nejchudší. Dva týdny horka mohou stát miliardy, tvrdí ekonom
Aktuální horké počasí není jen náporem na zdraví občanů, ale také na jejich peněženky. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda či analytici společnosti Allianz Trade. Podle nich platíme za vlnu veder nižší produktivitou práce, vyšší spotřebou elektřiny nebo náklady na chlazení. K horku se přičítá i slabší úroda plodin nebo zdravotní komplikace pracovníků. Ekonomika může v parných dnech krvácet a za dva týdny ztratit i dvanáct miliard korun.
Vážné varování meteorologů kvůli El Niňu: Extrémní počasí může přinést i do Česka
Meteorologové přišli s vážným varováním. Pravděpodobnost výskytu klimatického jevu El Niño činí podle nich letos od června do srpna celých 80 procent. Ve své pravidelné prognóze to v úterý uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Jev El Niño s sebou pravidelně přináší extrémní počasí, predikční modely se však zatím neshodují, jestli letos skutečně dorazí a nakolik bude případně silný.
Svět čeká teplotní šok: Přichází období historických rekordů, jedna oblast utrpí nejvíce
Průměrné globální teploty se budou v příštích pěti letech držet poblíž rekordních hodnot, přičemž teploty v Arktidě zřejmě porostou rychleji než v jiných regionech. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s britskou meteorologickou službou a která obsahuje předpovědi teplot a srážek pro světové regiony pro roky 2026 až 2030. Zpráva předpovídá, že v těchto letech se roční globální průměrné teploty poblíž zemského povrchu budou pohybovat 1,3 až 1,9 stupně Celsia nad úrovní předindustriálního období let 1850 až 1900.
Počasí, které nemá obdoby. Evropu svírá tepelná kopule, všude padají rekordy
Vedra v Evropě, včetně Česka, lámou rekordy. Například ve Velké Británii jsou teploty vyšší až o 15 stupňů oproti normálu. Úřady mluví o počasí, které nemá obdoby. Vysoké teploty jsou jedním z nejzřetelnějších znaků klimatické krize, jejíž důsledky jsou smrtelné. Během roku 2024, který byl nejteplejším rokem v historii planety, zemřelo v Evropě v důsledku horka více než 62 tisíc lidí.
Česko sevře tepelná kopule, ukazuje mapa. Evropu příští dny spálí pekelná výheň, varuje expert
Česko čeká pekelný víkend, ukazují klimatické modely. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu vyšplhají denní maxima k magické hranici 30 stupňů Celsia, přičemž ji na řadě míst dokonce mohou pokořit. Výheň se ale očekává i za našimi hranicemi. Počasí po celé Evropě totiž podle portálu Severe Weather ovlivní tepelná kopule. Mapa veder pak vyobrazuje teploty až 40 stupňů Celsia ve Španělsku a 35 °C ve střední Evropě, uvádí na síti X klimatolog Maximiliano Herrera stojící za účtem Extreme Temperatures Around The World (Extrémní teploty napříč světem).
Čeká nás nejteplejší léto v historii? El Niño může rozjet extrémy, varují klimatologové
Česko čekají horké měsíce. Naznačují to alespoň meteorologické modely Světové meteorologické organizace (WMO). Významnou roli v letním počasí zřejmě sehraje klimatický jev El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost rekordních globálních teplot a s nimi spojených such, požárů, přívalových dešťů i záplav. Podle expertů však nemusí jít o krátkodobý výkyv – rok 2027 by mohl být z hlediska extrémů ještě výraznější.
