
Jak se ubránit útočníkovi s nožem? Odborník popsal, co je v krizové situaci nejdůležitější
Dánská premiérka Mette Frederiksenová ve středečním telefonátu se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem zopakovala, že Grónsko není na prodej a o své nezávislosti si rozhoduje samo. Informovala o tom agentura Reuters.
Nastává obdoba studené války o Arktidu kvůli nerostnému bohatství, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS politický komentátor Roman Joch. Výhrůžky Dánsku ze strany zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně Grónska považuje jen za „pouhou trumpovskou nadsázku“. Popsal také okolnosti, kvůli nimž by republikán odstřihl svého věrného spolupracovníka a zakladatele Tesly Elona Muska.
Vědci se pokoušejí obnovit ledovou vrstvu v Arktidě. Čerpají na vodní hladinu mořskou vodu, která následně zmrzne. První testy ukázaly, že ledu skutečně přibývá. Jde ale o velmi nákladný projekt. Podle některých expertů je navíc ekologicky riskantní a odvádí pozornost od řešení hlavní příčiny změny klimatu, tedy fosilních paliv. Informuje o tom web CNN.
Podivné krátery, které se před deseti lety objevily na Sibiři, matou léta vědce. Od roku 2014 se v oblasti vytvořilo více než 20 děr širokých stovky metrů. Odborníci nyní přišli s dalšími zjištěními, která mohou pomoci tuhle záhadu objasnit, píše web CNN. Ty se především týkají působení klimatických změn na permafrost, tedy na věčně zmrzlou půdu.
Záhada „špionážní běluhy“, která se roku 2019 objevila u norských břehů vybavená postrojem s držáky na kamery, nedává již léta spát západním zpravodajským analytikům ani veřejnosti. Dokumentaristé z BBC nyní věří, že se jim tajemství podařilo rozkrýt. Podle nich kytovec původně sloužil jako strážce ruských námořních základen za polárním kruhem.
Americká armáda s malým časovým odstupem zveřejnila záběry riskantního manévru ruské stíhačky, která nebezpečně proletěla v blízkosti amerického bojového letounu F-16. Ke kolizi málem došlo poblíž Aljašky v takzvané identifikační zóně 23. září. Podle amerického velení v této lokalitě nejsou podobné incidenty výjimečné, když ruská stíhačka pronikne do míst, kde nemá co dělat. Píše o tom web CNN.
Spojené státy ve středu na stovky osob a právnických subjektů uvalily nové sankce, které podle agentury Reuters souvisejí hlavně s ruskou válkou proti Ukrajině. Jsou namířeny proti obcházení předchozích západních sankcí, například prostřednictvím čínských subjektů. Sankce vyhlášené ministerstvem financí se tak vztahují i na 20 firem se sídlem v Číně a v Hongkongu a rovněž zahrnují téměř 60 subjektů v Rusku, Ázerbájdžánu, Belgii, Turecku, Spojených arabských emirátech a na Slovensku, které jsou viněny z toho, že Moskvě umožňují „pořizovat si zoufale potřebnou technologii a vybavení ze zahraničí“.
Americká CNN upozornila na další projevy globálního oteplování ve světě – asijské státy hlásí rekordní vedra, teploty přesahují i hranici 45 stupňů Celsia. Vědci mezitím publikovali novou studii, ze které vyplývá, že kvůli oteplování planety už za pár let nebude na Arktidě v létě k vidění mořský led.
Tání permafrostu v Arktidě může podle vědců mít katastrofální dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Kvůli rostoucím teplotám v této oblasti hrozí možnost „probuzení“ takzvaných zombie virů. Ty jsou podle výzkumníků schopné zůstat aktivní a infekční i po tisíciletích, informuje web stanice CNN.
Ve stratosféře dojde během následujících dnů k silnému oteplení, které způsobí kolaps polární cirkulace. Tento jev by v následujících týdnech měl vytlačit polární vír, jenž může výrazně ovlivnit počasí v Evropě a Severní Americe. Pro Českou republiku ale meteorologové žádné výrazné teplotní výkyvy neočekávají.
Z Bruntova ledového šelfu v Antarktidě se v neděli odlomil kus ledovce o velikosti Londýna. Trhliny výzkumníci evidovali již řadu let, odlomení proto očekávali. K situaci podle nich nedošlo v důsledku klimatických změn.
Šéf ruské mobilizace Roman Malyk zemřel za nevyjasněných okolností. Podle oficiálních informací ze státních médií se podplukovníkovi zastavilo srdce. Na těle se však našly známky sebevraždy. Příbuzní devětačtyřicetiletého muže však nevěří, že by si vojenský komisař dobrovolně sáhl na život.