Paličák a radikální buřič, který bude české kultuře chybět. Politici reagují na úmrtí Knížáka
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zemřel Milan Knížák, bylo mu 86 let.
Politici vzpomínají na radikálního buřiče.
Čím vším ovlivnil českou společnost?
Milan Knížák byl jako výtvarník, hudebník a pedagog nepřehlédnutelnou součástí moderního českého umění. Jeho úmrtím ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších osobností. Byť s Knížákovými názory nemuseli vždy souhlasit, svým dílem i životem podle nich vždy prokazoval vnitřní svobodu a integritu. Shodují se na tom vládní i opoziční politici v reakci na zprávu o úmrtí někdejšího ředitele Národní galerie a bývalého rektora Akademie výtvarných umění (AVU), který zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
„Osobnost, která výrazně vstoupila nejen do uměleckého světa, ale svým osobitým pohledem pomáhala formovat i českou společnost. Celý život hájil svobodu tvorby i svobodu člověka,“ uvedl ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Připomněl, že Knížák stál u zrodu skupiny Aktual, považované za jednu z nejvýznamnějších undergroundových kapel z éry komunismu. Patřil také k průkopníkům českého akčního umění, působil v mezinárodním hnutí Fluxus a po revoluci vedl Akademii výtvarných umění i Národní galerii.
ČTĚTE TAKÉ: ODS chystá „bazuku na vládu“. Kvůli Pavlem vetovanému zákonu i regulaci cen pohonných hmot
„Sbohem, pane profesore,“ napsal na svém facebookovém profilu vicepremiér a ministr zahraničí za Motoristy Petr Macinka, který zprávu o úmrtí Milana Knížáka v neděli potvrdil ČTK.
Předseda ODS Martin Kupka na síti X napsal, že úkolem umělců je nabízet odlišné pohledy a provokovat ke skutečné kulturní diskusi, což Milan Knížák díky svému nekonformnímu uměleckému pohledu uměl. „Bude barvitému kulturnímu životu chybět,“ dodal.
Odmítal splývat s davem
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že Knížák byl solitér, který celý život odmítal splývat s davem nebo se líbit za každou cenu. „Milan Knížák byl v tom nejlepším slova smyslu západočeský paličák: věrný svému přesvědčení, neústupný v diskusi a břitký v úsudku,“ napsal Baxa. Představoval podle něj vzácný paradox – na jedné straně radikální buřič, který dokázal provokovat totalitní režim i měšťáckou pohodlnost, na straně druhé muž, který po roce 1989 převzal odpovědnost jako rektor AVU a posléze byl dlouholetým generálním ředitelem Národní galerie.
Čtěte také
„Lidé s ním nemuseli v každém kroku souhlasit a kolem jeho rozhodnutí vždy zuřily živé debaty. Nikdo mu ale nemohl odepřít absolutní vnitřní integritu, neobyčejnou odvahu a hlubokou víru v to, že umění má sílu měnit svět i lidské myšlení. Česká kultura dnes ztratila v pravém slova smyslu legendu. Bude nám chybět jeho neohroženost i schopnost čeřit příliš klidné vody,“ dodal exministr.
Zanechal nesmazatelnou stopu
Další z bývalých ministrů kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se v roli ministra kultury s Knížákem setkal jen několikrát. „Ač jsme v některých oblastech nebyli názorově na ‚stejné vlně‘, pokládal jsem pana profesora vždy za významnou osobnost naší kulturní scény. Oceňoval jsem jeho odvahu a otevřenost, s níž dokázal své názory sdělovat a zastávat, ač mu to především v době komunismu přinášelo i perzekuci ze strany režimu. V oblasti české kultury zanechává nesmazatelnou stopu,“ řekl Herman ČTK.
Knížák stál u zrodu českého undergroundu, po změně režimu byl rektorem AVU a několik let vedl Národní galerii. Často se kriticky i kontroverzně vyjadřoval ke společenskému dění v zemi, pokoušel se prosadit i v politice.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jen fotíš selfíčka a kradeš, pálila Malá ve studiu. Vědělas, že budeš zbytečná? opáčila Decroix
