Americký prezident Donald Trump ve svém středečním projevu v Davosu zaútočil na Evropu, zpochybnil soudržnost NATO a znovu otevřel spor o Grónsko. Přestože slíbil, že nepoužije sílu, jeho projev plný výtek a urážek vyvolal mezi evropskými představiteli další nervozitu, píše CNN. Podívejte se na zásadní momenty projevu amerického prezidenta.
Ve věku 85 let ve čtvrtek zemřela někdejší ministryně československých vlád, poslankyně za ČSSD a odbornice na veřejnou správu a dopravu Květoslava Kořínková. Oznámil to její synovec Martin Janků. Žila v Českém Brodě, kde se v roce 1940 narodila. Zemřela po krátké těžké nemoci v Liberci.
Prezident Petr Pavel během čtvrteční debaty s obyvateli Hranic na Přerovsku nevyloučil, že bude znovu kandidovat na funkci hlavy státu. Podobnému dotazu čelil i při setkání s olomouckými zastupiteli. Otázka případné kandidatury zřejmě naposledy veřejně padla loni v listopadu v Činoherním klubu, tehdy se prezident odpovědi vyhnul s tím, že na to je ještě čas. Pavel byl zvolen prezidentem v přímých volbách v lednu 2023, v jejichž druhém kole porazil předsedu ANO Andreje Babiše. Svůj pětiletý mandát vykonává od inaugurace v březnu 2023. Podle ústavy nemůže být nikdo zvolen více než dvakrát za sebou.
Armáda se dříve vyjádřila tak, že prodej čtyř bojových letounů L-159 Ukrajině by obranyschopnost Česka nenarušil, vyplynulo ze čtvrtečního vyjádření prezidenta Petra Pavla. Vláda přitom žádost Ukrajiny odmítla právě s odvoláním na stanovisko armády, které mělo být zamítavé. Vojáci podle ministra obrany podzvukové bitevníky potřebují.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí se změnami v odkladech dětí, které přinesla školská novela z minulého roku. „Její znění nic nevyřeší,“ zkritizoval legislativní úpravu šéf resortu na setkání se sněmovním výborem. K tématu duševního zdraví, které je také jednou z priorit ve vládním prohlášení, řekl, že tuzemské školství je „uprostřed problému“. Zavázal se také, že do konce února chce mít jasno o budoucnosti revize rámcových vzdělávacích programů (RVP).
Česká republika dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Na dotaz ČTK to ve čtvrtek uvedla mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Vláda ale dávala už dříve najevo, že o členství ve skupině, které vyjde v přepočtu na 21 miliard korun, nestojí. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl, že taková částka je pro Prahu nejspíš nemyslitelná.
Syn amerického prezidenta Barron Trump měl zachránit svoji kamarádku před jejím bývalým partnerem, který ji opakovaně bil. Uvádí to americká televizní stanice Fox News a zprávu přebírají i další zámořská média. Nejmladší potomek americké hlavy státu tak měl učinit skrze videohovor s dívkou.
STAN nechce, aby byl Vít Rakušan zvolen, aby pak ze sebe mohl dělat mučedníka. Na CNN Prima NEWS to uvedl komentátor Petr Kolář. Předseda strany v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny neuspěl, znovu se o post bude pokoušet 28. ledna. Podle politologa Daniela Šárovce jde o patovou situaci.
Dokumenty k ukončení války na Ukrajině jsou takřka hotové a Rusko musí být připraveno tuto válku ukončit. V projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to ve čtvrtek prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím zhruba hodinu jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V projevu zároveň ostře kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Jako příklad uvedl postoj k ruským tankerům.
Americký prezident Donald Trump hodlá zřídit „Radu míru“ pro Gazu a vládám několika zemí rozeslal pozvánku, aby se připojily k jeho novému projektu, jehož má být doživotním předsedou. Mimo spojenců Trump zve i Rusko a Bělorusko. Pokud by ale země chtěly být trvalým členem, musely by zaplatit více než miliardu dolarů. Podívejte se, jaká bude mise projektu, který kritici označují za potenciálního konkurenta Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), která vznikla po druhé světové válce.
Současné dění v Íránu nám kromě jiného připomnělo jednu věc. Nejen Rusko a Čína, ale i teheránský islamistický režim má zájem o vyvolávání rozporů v Evropě s cílem rozložit ji zevnitř. Všeobecně se už dlouho ví, že Rusko aktivně podporovalo například úsilí o Brexit. To ukázal v plné nahotě případ prokremelského europoslance Nathana Gilla. Nyní vychází najevo, že i Írán měl zájem zasahovat do vnitřních záležitostí Velké Británie.
Evropští představitelé zůstávají i po dosažení rámcové dohody mezi USA a NATO o Grónsku skeptičtí. I nadále jsou podle nich před spojenci velké výzvy. Informoval o tom deník Politico s odkazem na rozhovory s vysoce postavenými evropskými představiteli. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že se zdá, že se situace mírně zklidnila. V posledních týdnech panovalo mezi Evropou a USA napětí kvůli přání amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko, které je autonomní oblastí Dánska.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
