Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) trvá na svých ostrých výrocích na adresu prezidenta Petra Pavla kvůli jeho účasti na chystaném summitu NATO. Novinářům před svou cestou do Izraele řekl, že hlava státu přistupuje k ústavě kreativním způsobem a on sám prezidentův „právní dadaismus“ nikdy „nerozchodí“.
Probíhající spor mezi Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), který dle svých slov hodlá blokovat účast hlavy státu na summitech, představuje podle jeho předchůdce Jana Lipavského (za ODS) rozklad zahraniční politiky a „totální marasmus“. Další někdejší šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (SOCDEM) se ale domnívá, že současná situace je jen logickým vyústěním odlišných pohledů Hradu a vlády na zahraniční politiku. Bývalý šéf resortu Cyril Svoboda (KDU-ČSL) spor považuje za výsostně politický. To, že se celá záležitost řeší veřejně, považuje za ubohé. Všichni tři se ale shodli na tom, že Macinka bez souhlasu vlády, potažmo premiéra Andreje Babiše (ANO), nemůže žádnou cestu Pavlovi blokovat.
Ruské jednotky podle ukrajinské 24. samostatné mechanizované brigády omylem zabily tři vlastní vojáky, když zasáhly vlastní evakuační tým s raněnými vojáky během velikonočního příměří 12. dubna. Ruský prezident Vladimir Putin přitom už 9. dubna oznámil, že příměří bude platit od 11. dubna 16:00 do konce 12. dubna. Ukrajina dříve k podobnému příměří také vyzývala, píše The Kyiv Independent.
Lídr hnutí Tisza, které vyhrálo maďarské volby a získalo většinu v jednokomorovém parlamentu, Péter Magyar ve svém projevu uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Předseda SPD Tomio Okamura něco takového považuje za naprosto nepřijatelné. Ve vysílání CNN Prima NEWS také dodal, že momentálně neví, co od Magyara čekat. Doufá ale, že česká vláda s vítězem maďarských voleb najde společnou řeč. Nutno zmínit, že téma Benešových dekretů v minulosti otevíral i současný ministerský předseda Maďarska Viktor Orbán.
Ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (nestr. za SPD) zakázalo zveřejnit rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který natočila mluvčí armády. Na zásah z ministerstva upozornil web Aktuálně.cz, kterému ho potvrdil vysoce postavený důstojník ozbrojených sil. Další zdroj uvedl, že vše souvisí s probíhajícím konfliktem mezi vládou a Pražským hradem.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) chystá ve zrychleném režimu zákon, který má umožnit regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ministerstvo financí tím reaguje na současnou situaci u čerpacích stanic, kde stát stropuje ceny pohonných hmot pomocí zákona o cenách. Se změnou nesouhlasí šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Pro CNN Prima NEWS řekl, že vláda si zřejmě není jistá současným řešením, a proto chce přijmout speciální zákon. Režimem legislativní nouze se dle něj chce vládní kabinet vyhnout odborné diskuzi v meziresortním řízení.
Na summit NATO v Ankaře vyrazí vládní delegace, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády. Současně dodal, že si neumí představit, co by tam za těchto podmínek dělal prezident Petr Pavel, a zmiňoval bezpečnostní důvody. Na brífinku ale současně poznamenal, že do přípravného setkání ministrů zahraničí NATO na konci května nehodlá záležitost kabinet řešit a že to „není téma“. Ke sporu mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem pouze řekl, že „Motoristé stále nevydýchali nejmenování Filipa Turka ministrem“.
Česká politika řeší možné snížení věku trestní odpovědnosti. Podle předsedkyně Ústavně-právního výboru Renaty Vesecké (za Motoristy) by byl krok vzhledem k údajnému nárůstu množství zločinů spáchaných dětmi vhodný. Naopak místopředseda výboru Karel Dvořák (STAN) pro něj nevidí důvod. Nejsilnější parlamentní vládní subjekt, hnutí ANO, do veřejného prostoru zatím vysílá spíše smíšené signály.
Volební prohra Viktora Orbána, který stál jako premiér v čele Maďarska dlouhých 16 let, ukazuje, že populismus končí ve slepé ulici, píše ve své analýze americká CNN. Stálici evropské konzervativní politiky mimo jiné došli nepřátelé, Fidesz navíc podle CNN nedisponoval úspěchy na domácím poli, kterými by se mohl pyšnit. Z volebního zemětřesení v Maďarsku tak dle analýzy plyne hned několik lekcí o populismu.
Dlouhodobý střet mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a papežem Lvem XIV. se vyhrocuje. V noci na pondělí Trump papeži vzkázal, že by mu měl být vděčný. Hlava katolické církve však natolik nesouhlasí s Bílým domem, že za současné situace odmítá navštívit USA. A to i přesto, že jde o papežovu rodnou zemi. Informovaly o tom deník The Independent a magazín The Free Press. Podle nich musel kvůli krizi vztahů na kobereček do Pentagonu i papežský nuncius. Během tohoto setkání měli Američané údajně vytáhnout coby podprahovou výhrůžku i období vzdoropapežů čili existenci dvou hlav katolické církve v době rozkolu v náboženském světě.
Z vítězného projevu Pétera Magyara, jehož strana Tisza v maďarských parlamentních volbách porazila dlouholetého premiéra země Viktora Orbána, nás bolely uši. Ve vysílání CNN Prima NEWS to svorně prohlásili politologové Ladislav Mrklas a Roman Joch. Podle druhého jmenovaného to navíc vypadá, že budoucí šéf maďarské vlády chystá v zemi čistku.
V ulicích Budapešti po vítězství opoziční strany Tisza a jejího lídra Pétera Magyara propukly bouřlivé oslavy. „Vége van!“ („Je konec!“), znělo ze všech stran jako reakce na konec vlády Viktora Orbána, která se u moci držela dlouhých 16 let. Část mladé generace tak dosud ani nepoznala jiné Maďarsko než to Orbánovo.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
