Státní peníze jsou pro občany České republiky. Ukrajincům by se mělo pomáhat z peněz, které někomu přebývají. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS to řekl poslanec a šéf Svobodných Libor Vondráček (za SPD). Podle něj si opozice bere Ukrajince jako rukojmí své politické kampaně a vytváří dojem, že když někdo Ukrajincům nechce pomáhat ze státních peněz, tak šíří protiukrajinskou rétoriku.
Prezident Petr Pavel má připravenou kompetenční žalobu, kterou by mohl použít, pokud ho vláda nezařadí do delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Doufá ale, že ji nebude potřeba. Řekl to v pořadu Blesku Hráči. Zdůraznil, že prezident nemůže být rukojmím vlády.
Ukrajinské síly raketami Storm Shadow zasáhly důležitý velitelský a komunikační bod v okupované Luhanské oblasti. Podle generálního štábu úder ukazuje dobré plánování, koordinaci a jasný cíl. Rusko podle ukrajinských odhadů ve válce přišlo o více než 1,3 milionu vojáků. Údaje však nelze nezávisle ověřit.
Desetitisíce dětí v Česku tráví alespoň část dětství bez rodiče, který si za mřížemi odpykává trest odnětí svobody. Podle odbornic a odborníků, kteří se v pondělí sešli na semináři v Poslanecké sněmovně, jsou takzvané „neviditelné děti“ trestány za prohřešky svých rodičů a stát jim nedokáže pomoci. Do budoucna by to však mohla napravit mimo jiné mobilní aplikace, inovativní programy ve věznicích nebo právě začínající projekt Českého helsinského výboru.
Ve věku 85 let zemřel výrazný politik ČSSD a zakladatel novodobého odborového hnutí Richard Falbr. Pro svou aktivitu si vysloužil přezdívku „táta odborů“. O smutné zprávě informoval jako první web Novinky.cz. Následně ji potvrdil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží působit sebejistě a ve středu dění, zákulisní informace ale naznačují opak. Podle zdrojů z jeho okolí i západních služeb čelí rostoucí izolaci, slábnoucí podpoře elit a tlaku kvůli vleklé válce na Ukrajině i zhoršující se ekonomické situaci. Navzdory tomu zůstává odhodlaný ve válce pokračovat, píše web deníku The Guardian.
Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
Poslední masivní útoky na Kyjev byly odvetou Ruska za ukrajinské ostřelování civilních cílů. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil poslanec Miroslav Ševčík (za SPD), který tak opakoval verzi Moskvy, podle které Ukrajinci trefili internátní školu, nikoliv středisko spojené s válečnými drony, jak tvrdí Kyjev. To nenechalo chladnou Michaelu Šebelovou (STAN), která varovala, že Ševčík legitimizuje ruské násilí.
Bojujeme o zrušení ochrany ukrajinským mužům a zrušení jejich dávek. Jednáme o tom na půdě Evropské unie (EU), takže informace mám správné. Ve vysílání CNN Prima NEWS to v pondělí večer prohlásil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Reagoval tak na slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který popřel, že by zmíněné jednání probíhalo. Podle Okamury došlo pouze k nedorozumění mezi ním a předsedou vlády.
Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. Klempíř to řekl novinářům po pondělním jednání koaliční rady.
Americký prezident Donald Trump se o víkendu dušoval, že mírová dohoda mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně je na spadnutí. Místo toho nyní přichází další z Trumpových obratů se slovy, že dohodu nechce uspěchat. Ozval se i Írán, že nic blízko rozhodně není. K Trumpovým otočkám a snaze dotáhnout mír s Íránem se pro CNN Prima NEWS vyjádřil například exministr zahraničních věcí Martin Stropnický s tím, že do světového řádu vnesl „neřád“.
Bývalá dánská královna Markéta II., která se před dvěma lety vzdala trůnu, skončila po pádu v nemocnici, kde zůstane několik dní. V pondělí o tom informovala agentura DPA. Mezi Dány velmi populární Markéta II., které je 86 let, kliniku přitom opustila před několika dny poté, co kvůli srdečním potížím podstoupila angioplastiku.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
