Kritika Ústavního soudu je podle bývalého premiéra Jiřího Paroubka na místě. Uvedl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Soudci jdou prý na ruku prezidentu Petru Pavlovi, neboť od něj budou chtít své opětovné jmenování. Paroubek se obul i do dosavadního počínání hlavy státu. Pavel by měl přestat s aktivismem a přijmout roli „kladeče věnců“.
Francie se stala první zemí v Evropské unii, která zakázala dětem do 15 let používat sociální sítě. V minulosti o tom uvažoval i premiér Andrej Babiš. Pro zákaz hlasovala drtivá většina francouzských zákonodárců.
Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi. Potvrdila také, že ODS v Praze 1 i přes dřívější rozhodnutí oblastní rady postaví v první městské části v podzimních komunálních volbách kandidátku. Po jednání stranického orgánu to sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli jeho dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1.
Ještě před pár měsíci mluvila o ukrajinských nacistických praporech a obhájci džihádistů ve funkci tamního prezidenta. Stačila jedna cesta vlakem do Kyjeva a Laura Loomerová, jedna z nejhlasitějších proruských hlasů v Trumpově okolí, obrátila o sto osmdesát stupňů. Sama to nazývá procitnutím.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je veto prezidenta Petra Pavla ohledně novely měnící rámce veřejných rozpočtů nezodpovědným krokem. „Svým rozhodnutím ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost, bezpečnost,“ kritizoval hlavu státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již ohlásila na síti X, že se podaří ve Sněmovně veto přehlasovat.
Ukrajinci vystavili svým lídrům účet. A výsledek nepotěší úplně každého. Čerstvý průzkum ukazuje, kdo si u veřejnosti drží kredit, kdo ho ztrácí raketovým tempem a kdo si po letech na výsluní zvyká na chladnější přijetí. Podle očekávání boduje Mychajlo Fedorov, generál Oleksandr Syrskyj upadá v nemilost, a ačkoliv v prezidentských preferencích stále vede Zelenskyj, jeho podpora lehce klesá.
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve středu ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání Sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat. Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vláda, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu pokusí dokončit nový balíček sankcí proti Rusku – poprvé od doby, kdy z funkce odešel maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě brzdil tvrdší postup vůči Moskvě. Při jednání ale některé státy stále prosazují výjimky, protože se obávají dopadů na vlastní energetiku, banky, lodní dopravu nebo rybářský průmysl, píše web Politico.
Ve Žďáru nad Sázavou by mohla vyrůst rychlobruslařská hala Martiny Sáblíkové. Diskutovaný projekt, o kterém v minulosti hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), posvětila dopadová studie pro Kraj Vysočina firmy KPMG. Materiál má k dispozici web Seznam Zprávy. Součástí komplexu má být rychlobruslařská dráha, dvě ledové plochy a hotel s parkovištěm. Odhadem analytiků vyjde hala na 3,6 miliardy korun.
Z bojů o Mariupol až do čela celé ukrajinské armády. Generál Mychajlo Drapatyj se stal novým vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil poté, co si během více než deseti let války s Ruskem vybudoval pověst schopného velitele a zastánce změn. Nyní má před sebou jeden z nejtěžších úkolů – připravit armádu na další ruský tlak a zároveň změnit její vnitřní kulturu.
Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem neustále eskaluje a hrozí, že se v nadcházejících dnech a týdnech zcela vymkne kontrole. Zatímco původní spor kolem íránského jaderného programu ustupuje do pozadí, hlavním bodem střetu se stává kontrola nad Hormuzským průlivem – klíčovou trasou pro světovou přepravu ropy. Obě strany rozšiřují své vojenské operace, odmítají návrat k jednacímu stolu a hrozí, že omezená konfrontace přeroste v širší regionální válku.
Počet zraněných amerických vojáků ve válce proti Íránu, která začala v únoru, je přes 500. Ve středu to uvedla agentura AP s odkazem na armádní zdroj. Podle agentury AP to je o něco více, než kolik uvádí oficiální systém amerického ministerstva války. Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že v souvislosti s boji padlo 18 amerických vojáků.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
