Ve Švédsku v neděli ráno začaly parlamentní volby, po kterých se poprvé na vládě mohou podílet Švédští demokraté, což je nacionalistická strana zařazovaná médii a politickými oponenty do kategorie krajní pravice. Očekává se těsný souboj mezi opozičními sociálními demokraty vedenými Magdalenou Anderssonovou a středopravými Umírněnými současného premiéra Ulfa Kristerssona.
Rusové se obávají nové rozsáhlé mobilizace, která by podle informací ze Západu mohla přijít po parlamentních volbách, tedy po 20. září. Mnozí proto zvažují, že uprchnou ze země, aby se odvodům vyhnuli. Jiní se snaží získat trvalý pobyt v Moskvě v naději, že je život v hlavním městě ochrání před odvodem, další pak vybírají peníze ze svých účtů, protože se obávají, že by o ně v případě neuposlechnutí rozkazu k nástupu do bojů mohli přijít. Ruský prezident Vladimir Putin ale tvrzení o chystané mobilizaci odmítá s tím, že jde o „naprostý nesmysl“. Řada Rusů mu už však nevěří, píše deník The New York Times.
Chystáte se letos k volbám, ale budete mimo své bydliště? Pomoci může voličský průkaz, který vyřídíte na pár kliknutí i z domova. Dávat pozor ale musíte na termíny i fakt, že v senátních i komunálních volbách je použití voličského průkazu omezené. Zjistěte, jak o průkaz požádat krok za krokem!
Pokud se po parlamentních volbách dostane k moci polská strana Právo a spravedlnost (PiS), chce zpřísnit migrační politiku. Součástí návrhu jsou deportace ukrajinských mužů v branném věku, kteří v Polsku legálně nepracují, vznik deportačních center i nový systém sledování pobytu cizinců.
Rabující vyžírkové a zlatokopové. I tak dobové české prameny označovaly osídlence Sudet po vyhnání Němců. Avšak právě noví obyvatelé pohraničí na sklonku jara 1946 zásadně pomohli Komunistické straně Československa (KSČ) k volební výhře a jmenování Klementa Gottwalda prvním komunistickým premiérem v historii země. „Ve všech českých osidlovaných oblastech jsme získali nadpoloviční většinu všech hlasů,“ ohlásila KSČ v červnu 1946 v Rudém právu. Voliči přitom v tehdejších volbách do Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé (jednokomorového parlamentu) mohli hlasovat i pro nekomunistické partaje, dobrovolně však vsadili na KSČ a Gottwalda. V roce 1946 volilo pohraničí komunisty, ale i po 80 letech bývalé Sudety hlasují jinak než zbytek republiky a rekordy tam trhají populisté.
V Bulharsku se v neděli otevřely hlasovací místnosti a začaly již osmé parlamentní volby v posledních pěti letech. Podle agentury AFP do nich jako hlavní favorit vstoupila strana bývalého prezidenta Rumena Radeva, který je považován za prorusky orientovaného politika. Slibuje, že se mu podaří sestavit vládu a bude bojovat proti korupci. V případě stanutí v čele balkánské země by v Evropské unii a směrem k Rusku a Ukrajině mohl převzít roli, jakou dosud zastával končící maďarský premiér Viktor Orbán, očekávají média.
Parlamentní volby v Maďarsku se uskuteční již za měsíc a průzkumy slibují napínavý boj o každé procento. Maďarský premiér Viktor Orbán by mohl být po dlouhých 16 letech odstaven od moci a na ulicích to je znát. Negativní kampaň vrcholí, a města tak obsypala billboardy jeho strany Fidesz, na kterých se Orbán strefuje do Ukrajiny i Evropské unie. Očekává se také zveřejnění intimní nahrávky, která má zachycovat Orbánova nejvážnějšího vyzývatele Pétera Magyara. Experti očekávají, že se do kampaně brzy zapojí i ruské dezinformace.
Maďarský premiér Viktor Orbán je u moci nepřetržitě od roku 2010, ale jeho vláda se může chýlit ke konci. Opoziční strana Tisza je na vzestupu a v některých průzkumech jej dokonce jasně poráží. Orbán si tak má údajně připravovat variantu, jak se udržet u moci. Posiluje pozici prezidenta Maďarska a spekuluje se, že by se v případě porážky v parlamentních volbách nechal zvolit do funkce hlavy státu.
Od posledních parlamentních voleb za socialismu uplynulo 39 let. „Chtěl bych znovu zavést volební povinnost jako za komunistů. Spousta lidí dneska nadává na politiku, ale nezvednou pr*el a k těm volbám nejdou,“ kritizuje dnešní poměry 80letý Ivo Kozar z Ostravy. A dalo by se za totality něco změnit volbami? „Vláda jedné strany se mi moc nelíbila, i když jsem jí to pokaždé hodil. Naposledy jsem Národní frontu volil v roce 1986. A je pravda, že to bylo o ničem. Zato dneska mohou voliči klidně vyměnit vládu, v tom je demokracie dobrá,“ věří bývalý zedník, který na Ostravsku stavěl uhelné doly či elektrárnu v Dětmarovicích.
Přestože se penzijní reformu podařilo vládě Petra Fialy (ODS) schválit teprve loni, některé strany už plánují systém měnit, tedy pokud k tomu po volbách dostanou příležitost. Opozice dokonce tvrdí, že v případě volebního vítězství vrátí systém do stavu víceméně před reformou.
Vzdělání je naše priorita, tradičně hlásají politické subjekty v předvolebních kampaních. Realita po volbách však bývá jiná a resort školství většinou ostrouhá. Jaké změny v oblasti vzdělávání slibují uchazeči o poslanecká křesla před letošním volebním kláním? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled, čím si chtějí získat voliče.
Vítězkou předvolební debaty lídrů kandidátek v Jihomoravském kraji na CNN Prima NEWS byla Alena Schillerová (ANO). Komentátoři se shodli, že působila nejdominantněji a nejlépe připraveně. Politolog Jan Kubáček také vyzdvihl výkon lídra SPD Miroslava Ševčíka, kterého popsal jako „démona“. Naopak podle expertů propadli lídr Stačilo! Daniel Sterzik a vládní představitelé. Pondělní debata byla první ze série diskuzí s volebními lídry v regionech, které odvysílá CNN Prima NEWS. Volby do dolní komory Parlamentu se uskuteční 3. a 4. října.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
