Co čeká Rusko po volbách? Kreml může přitvrdit ve válce i v kontrole společnosti, míní experti
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Jednotné Rusko slaví očekávané volební vítězství.
Kreml získává mandát pro další válečné kroky.
Hrozí nová vlna nucené mobilizace obyvatel?
Stát odměňuje veterány lukrativními funkcemi.
Ruské parlamentní volby přinesly očekávané vítězství vládnoucího Jednotného Ruska. Podle analytiků může Kreml výsledek využít jako ospravedlnění pro pokračování války na Ukrajině, píše CNN. Moskva se navíc potýká se zvyšujícími se vojenskými i ekonomickými náklady, a experti proto očekávají, že může dojít k další mobilizaci a zpřísňování kontroly nad společností.
O výsledku ruských parlamentních voleb nebylo vážných pochyb – šlo o drtivé vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko, která horlivě podporuje prezidenta Vladimira Putina i ruskou válku na Ukrajině. A jelikož byla opozice v posledních letech prakticky umlčena, byl výsledek letošních parlamentních voleb o to jasnější. Ještě před hlasováním Putin navíc Rusům sdělil, že volby demonstrují národní jednotu a že „miliony lidí podporují bojovníky“ – což svědčilo o tom, že si je výsledkem předem jistý.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Moskvu dokázali kromě Mongolů dobýt také Poláci. Napoleon s Hitlerem neuspěli i kvůli počasí
Celostátní volby měly také ukázat, že Rusko je na rozdíl od Ukrajiny ochotné pořádat volby i během války. „To může zapůsobit na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který kritizoval rozhodnutí Kyjeva nekonat volby během platnosti stanného práva,“ poznamenal v analýze CNN Matthew, hlavní zpravodaj pro globální záležitosti.
Čtěte také
Mnohem méně jisté – a možná i významnější – však podle něj bylo, jak bude nová politická podpora využita a jaký další postup bude Kreml prosazovat. „Samotné uspořádání celostátního hlasování, probíhajícího napříč jedenácti ruskými časovými pásmy i v anektovaných oblastech Ukrajiny okupovaných ruskými silami, je v Rusku prezentováno jako známka návratu k normálu. To je pro Kreml důležité v situaci, kdy se potýká s eskalující válkou,“ popsal Chance.
Dojde k mobilizaci?
Na frontě prudce rostou počty obětí, ekonomické potíže se prohlubují a narůstá i znepokojení veřejnosti. Realita toho, co Rusko nazývá „speciální vojenskou operací“, se tak ukazuje stále víc. Navzdory neustálým útokům ukrajinských dronů – včetně dosud největší vlny namířené na moskevskou oblast během voleb – se ale Kreml snaží Rusy ujišťovat, že život pokračuje víceméně beze změn. „Toto ujištění však může být stále obtížnější udržet, protože na ruskou válečnou mašinérii roste tlak. Kreml přitom trvá na pokračování války a dosažení svých vojenských cílů na Ukrajině bez ohledu na náklady,“ podotkl Chance s tím, že jednou z největších obav je možnost, že bude zahájena další vlna nucené mobilizace. Mobilizace ze září 2022, při níž bylo povoláno přibližně 300 tisíc mužů, vedla k panickému útěku stovek tisíc Rusů, kteří se zoufale snažili vyhnout odvodu a uvízli v kolonách na hraničních přechodech.
Čtěte také
Kreml od té doby zpřísnil hraniční kontroly, čímž útěk ze země ztížil. Zároveň odmítl spekulace o opakování mobilizace a označil je za šíření poplašných zpráv. Sám Putin kategoricky popřel existenci plánu na všeobecný odvod s tím, že jde o „naprostý nesmysl“ a „informační útok na Rusko“. „Vzhledem k tomuto důraznému postoji poslouží výsledky voleb – v nichž bylo zvoleno 49 veteránů války na Ukrajině – spíše jako důkaz toho, že Rusko odměňuje své vojáky lukrativními politickými funkcemi, což má podpořit dobrovolný nábor do armády,“ popsal Chance a podotkl, že sílí rovněž obavy z dalších chystaných kroků – od obnovené vojenské ofenzivy na Ukrajině až po další utahování šroubů v oblasti společenské a ekonomické kontroly uvnitř země. „Kreml totiž nabyl dojmu, že drtivé vítězství v parlamentních volbách mu dodalo nový mandát k rozhodnému jednání,“ podotkl Chance.
O možné povolební mobilizaci mluvil i Sergej Gurjev, který v letech 2004 až 2013 působil jako rektor Moskevské nové školy ekonomie a byl neoficiálním poradcem bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva. „Putin už řekl, že válka není zadarmo; je drahá. Použije tento výsledek jako potvrzení, že Rusové jsou připraveni utáhnout si opasky,“ poznamenal Gurjev podle webu Newsweek. Zároveň podotkl, že vzhledem k rostoucím ekonomickým problémům by pro Putina bylo levnější povolat vojáky násilím. „Mobilizace má politické náklady a pak ekonomické náklady spojené s najímáním žoldnéřské armády,“ popsal Gurjev a dodal, že Putin by to mohl interpretovat tak, že Rusové s odvodem ve skutečnosti souhlasí.
Artem Klyga, právník a vedoucí právního oddělení Hnutí odpůrců vojenské služby z důvodu svědomí, exilové nezávislé ruské nevládní organizace, která pomáhá ruským občanům legálně se vyhnout odvodu, míní, že Rusko mobilizaci maskuje. „Všechno, co úřady dělají, směřuje k tomu, aby se co nejvíce distancovaly od slova ‚mobilizace‘ a od strachu s ním spojeného,“ řekl Klyga.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Oblohu ozářila obří ohnivá koule. Ukrajina zasáhla rafinerii, Rusko udeřilo ve třech městech
vaclav.cerny@iprima.cz
