Petr Pavel varoval, že Evropu nikdo nebere vážně. Šen-čen mu dal za pravdu, říká Svoboda

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Trump, Si a Putin podepsali v Šen-čenu mírovou deklaraci.

  • Evropa u klíčového jednání velmocí chyběla.

  • Svoboda: Za ztrátu vlivu si unie může z velké části sama.

  • Čekají nás po válce na Ukrajině skutečně reparace?

Více

Prezidenti Spojených států, Číny a Ruska Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin ve čtvrtek v čínském Šen-čenu podepsali společnou Mírovou deklaraci. Evropa u stolu chyběla. Před necelým měsícem přitom prezident Petr Pavel v rozhovoru pro německý Bild varoval, že Američané ani Rusové Evropu neberou vážně. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody se to teď potvrdilo. Evropa si to ale podle něj z velké části způsobila sama.

Setkání při summitu APEC týkající se války na Ukrajině trvalo zhruba hodinu a půl a skončilo dokumentem se vznešeným názvem Mírová deklarace.

Podle deníku The Washington Post se trojice prezidentů shodla hlavně na jednom – velmocím by se mělo žít snadněji s menším množstvím omezení. Chtějí reformovat OSN, omezit Mezinárodní trestní soud a zmírnit energetické sankce.

„Ta deklarace otevírá oči všem,“ říká pro CNN Prima NEWS Cyril Svoboda, bývalý diplomat a v letech 2002 až 2006 ministr zahraničí. „Ti velcí řekli: Pravidla určujeme my. Poslouchejte, pravidla určujeme my. Nikdo jiný.“

„Pravidla určujeme my“

Svoboda v deklaraci vidí jasný vzkaz. Lídři podle něj slibují reformu Rady bezpečnosti OSN, která se ale podle jeho odhadu nepodaří. Dále slibují volný tok ropy, což podle Svobody znamená konec střílení v Hormuzském průlivu a Adenském zálivu, a tedy i jednání s Íránem. A pak je tu jaderné odzbrojení.

Nejvíc Evropu podle něj zasáhne pasáž o Mezinárodním trestním soudu. Podle deklarace by soud a podobné instituce neměly zneužívat své pravomoci. Stejný soud mimochodem vydal zatykač na Putina. Spojené státy, Rusko ani Čína ho však neuznávají.

ČTĚTE TAKÉ: Putinovi bychom měli nabídnout „bonbon“, říká Pavel. Obsesivně se bojí, že ho někdo zabije, dodal

„Říkají: nezajímá nás jurisdikce mezinárodního trestního tribunálu, soudit své lidi budeme podle našich pravidel. Důsledek je ten, že po válce na Ukrajině bude amnestie pro všechny a žádné reparace se platit nebudou,“ vysvětluje si znění dokumentu Svoboda. „Jestli někdo v Evropě žije v iluzi, že se budou platit nějaké reparace, tak ty se platit nebudou.“

Vzkaz pro Evropu podle něj zní jednoduše: „Pravidla jsme určili my a vy se na to budete dívat, nebo to budete platit. A ne že to budete domlouvat.“

Co říkal Pavel

Prezident Petr Pavel to před necelým měsícem formuloval diplomatičtěji. Pro Bild během návštěvy Německa řekl, že Američané a Rusové Evropu neberou vážně, protože vidí, jak je rozdělená, slabá a pomalá v rozhodování. A dodal, že pokud se Evropa rychle nezmění, stane se irelevantní.

Pak to šlo rychle. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov koncem října oznámil, že listopadová jednání v Abú Zabí budou čistě trojstranná: Rusko, Ukrajina, USA. Evropané tam nakonec u stolu skutečně neseděli. O výsledcích je informovali dodatečně.

A teď Šen-čen.

Premiér Andrej Babiš litoval, že Evropa na jednání neměla zástupce. Německý kancléř Friedrich Merz podle ČTK prohlásil, že takzvaný jaltský formát k míru na Ukrajině nepovede. Jaltský formát ovšem na Evropu nečeká.

Svoboda: Evropa jednat nechce

Svoboda Pavlovi v diagnóze dává za pravdu, v příčině ale tak úplně ne. „To, že Trump nebere Evropu vážně, je pravda jenom z půlky. My nechceme spolupracovat se Spojenými státy. To je podstatné,“ říká.

„Kdyby Evropa byla celou dobu synchronní se Spojenými státy, byla by dnes někde jinde. Není to tak, že by oni nechtěli nás. My jsme jim dlouho dělali dlouhé nosy, že to, co chtějí oni, my nechceme. Tak se nemůžeme divit, že výsledek je takový, jaký je,“ dodává.

Evropa si to podle něj způsobila sama: „Pořád jsme žili v přesvědčení, že budeme vůči válce na Ukrajině pokračovat stejně jako na jejím začátku. Jen podporovat Ukrajinu zbraněmi a penězi a nemít strategii. Ti velcí tu strategii zkrátka mají.“

Bonbon, který už rozdal někdo jiný

Pavel v Bildu navrhoval, aby Západ nabídl Putinovi „bonbon“: obnovu ekonomických vztahů a obchodu, ovšem až výměnou za příměří. Pro Rusko by to podle něj bylo „docela lákavé“.

Jenže Evropu už předtím zaskočila dohoda Washingtonu s Kremlem o dodávkách ruské nafty. Šenčenská deklarace teď mluví o vyšší produkci a dodávkách ropy a podle The Washington Post i o zmírnění energetických sankcí. Bonbon se tedy rozdává, jen ho nenabízí Evropa a příměří k němu nikdo nechce.

Kdo by za Evropu měl s Moskvou vyjednávat? Svoboda nevidí nikoho, kdo by o tu roli stál. „Ten, kdo bude jednat, přinese do Evropy jenom špatné zprávy. Putin říká: přijeďte za mnou do Moskvy, já nepojedu za vámi do Bruselu nebo do Ženevy. A co se tam dozví? Jaká je realita. Vrátí se a Evropané se zeptají: ‚Co jsi dojednal?‘ A on řekne: ‚Nedojednal jsem nic.‘“

Rusové podle něj teď vědí, že je velmoci přijímají jako rovnocenného partnera. „Tím, že se sešli ti tři lídři, říkají: My tři největší mocnosti světa říkáme, že to bude podle těchto pravidel.“

Otázkou ale zůstává, jaké bude jednat s člověkem, který dost možná od svých poradců nedostává úplné informace. „Mnoha lidem nevěří. Také se obsesivně bojí toho, že ho někdo zabije. A když je obklopen pouze úzkou skupinou lidí, mohou mu docela úspěšně filtrovat informace,“ řekl v rozhovoru Pavel.

Bránit se umí, budovat mír ne

Pavel mluvil i o tom, že je Evropa rozdělená a pomalá. Tady s ním Svoboda souhlasí bez výhrad. „V tomhle dávám panu prezidentovi za pravdu. Evropa je 27 států různé velikosti a různé váhy. Úplná shoda na tom, aby Evropa v takhle vážném konfliktu táhla za jeden provaz, nikdy nebude,“ říká.

„Evropa se umí jednotně bránit, ale neumí jednotně budovat mír. Kdybychom byli napadeni, a doufám, že k tomu nedojde, umí se bránit. Ale na strategii, jak dál, se Evropa neshodne.“

Jak to vypadá v praxi, ukázal nedávný summit v Dublinu. Předseda Evropské rady António Costa tam oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a unijní instituce. Tedy šest hlasů. Kreml přesto 16. listopadu vzkázal, že s účastí Evropanů na dalším kole jednání nesouhlasil.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kyjevem otřásaly výbuchy. Po ruském útoku jsou poškozeny i ambasády Rakouska a Nizozemska