Ať už fotbalové mistrovství světa vyhraje kdokoli, americký prezident Donald Trump se může při předávání trofeje ocitnout v nezvyklé situaci. Mnoho zemí, jejichž reprezentace bojují o titul mistrů světa, se totiž během jeho druhého funkčního období stalo terčem amerických cel, diplomatických sporů nebo ostré kritiky Bílého domu, píše CNN.
Konec války na Blízkém východě je i přes hlášené pokroky v jednání v nedohlednu. Přispívá k tomu i pokračující ofenziva Izraele na jihu Libanonu namířená proti militantnímu hnutí Hizballáh. Teherán požaduje, aby Izrael ukončil svůj postup, ale židovský stát se vyjednáváním a dohodou necítí být vázán. Překvapivě se ozvali i Libanonci, kteří nechtějí, aby za ně Írán a dost možná i USA hovořily. Progres oznámili američtí vyjednávači v čele s viceprezidentem J. D. Vancem hned po prvním kole rozhovorů s Íránci vedenými předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalibafem ve Švýcarsku.
Nezvykle rychlé rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého má být prezident Petr Pavel součástí delegace vyslané na summit NATO v Ankaře, respektuji. Na sociální síti X to stručně napsal premiér Andrej Babiš (ANO). Soud ve středu vládě, ministru zahraničních věcí Petru Macinkovi (Motoristé) a jeho resortu rovněž uložil, aby se zdrželi jednání, kterým by Pavlovi „v účasti bránili či ji ztěžovali“. Prezident na sociálních sítích uvedl, že předběžné opatření vítá a vyčká na další kroky Ústavního soudu.
Opoziční politici v pondělí odpoledne reagují na rozhodnutí vlády, podle kterého Petr Pavel na summit NATO v Ankaře nepojede. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluvil o „černém pondělí pro českou diplomacii“, šéf ODS Martin Kupka pak zmínil „trpasličí pletichy“.
Írán a Spojené státy se dohodly na cestovní mapě směřující k dosažení konečné dohody do 60 dní. Uvedli to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, kteří zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, napsali v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentur pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování rozhovorů ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.
Americký viceprezident J. D. Vance má namířeno do Švýcarska, kde má vést jednání o míru s delegací Íránu. Informuje o tom zámořská stanice CNN. Na místě jsou už klíčoví diplomaté prezidenta Donalda Trumpa – jeho zvláštní vyjednavač Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Íránci mezitím podle dostupných zpráv znovu uzavřeli Hormuzský průliv a to kvůli izraelským útokům na Libanon.
Americko-izraelské geopolitické partnerství může po dekádách spolupráce skončit. Spojenectví je v ohrožení kvůli čím dál častějším roztržkám mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Washington zasypává šéfa vlády židovského státu kritikou a Trump navíc začíná v regionu hledat nového spojence, který by mohl převzít roli Izraele.
Americko-íránské jednání o konci války původně organizované na pátek ve švýcarské Ženevě bylo zřejmě zrušeno kvůli dalším izraelským útokům na jižní Libanon. Zde panuje dlouholeté napětí a dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh, které je napojené na Teherán. Židovský stát navíc dává najevo, že dohodou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a islámským režimem Íránu se nehodlá řídit.
V USA roste tlak na zveřejnění dohody s Íránem. Ta je podle kritiků příliš nejasná, přičemž neobsahuje zákulisní dohody. Politický dokument v podstatě umožňuje blízkovýchodní zemi zachovat si před vlastními lidmi tvář, nastínila CNN. Američané se nyní ptají, zda Donald Trump nezašel příliš daleko a ústupky vůči režimu nejsou zbytečně velké.
Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock v pátek neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.
Součástí memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem jsou zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na 60 dní, budoucí řešení plavby úžinou dokument nezmiňuje. Podle agentury AP to uvedl nejmenovaný informovaný představitel USA, který novinářům přečetl americkou verzi návrhu. Memorandum už v neděli Washington a Teherán digitálně podepsaly, v pátek se má ve Švýcarsku uskutečnit podpisová ceremonie.
Spojené státy a Írán sice v neděli oznámily uzavření předběžné dohody, která má zastavit měsíce trvající ničivý konflikt, podle analytiků však jde spíše o vágní a vysoce rizikový rámec než o skutečný krok k míru. Oficiální text memoranda o porozumění zůstává utajen, ale hluboké rozpory v interpretaci klíčových bodů naznačují, že cesta k míru může mít jepičí život. Z Izraele už navíc zaznívá, že se ho dohoda netýká.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
