diplomacie

Evropa už má dost obchodních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní proto zkoumá, zda by partnery, ochotné hrát podle pravidel, nenašla na východě. Mezi ty patří podobně smýšlející země, jako je Japonsko, Austrálie, ale i Kanada či Mexiko. Prostor na vyjednávání mezi EU a USA se zásadně krátí. Americká 50procentní cla by totiž měla vstoupit v platnost již ve středu 9. července.

Americký prezident Donald Trump je člověk, který má potřebu svým způsobem „provokovat“, zatímco Evropa naopak potřebuje popostrčit, řekl prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Česká hlava státu popsala jednání na summitu NATO v Haagu i dění u „čestného stolu“, u kterého seděl kromě Pavla a Trumpa také nizozemský král coby „pořadatel“ či šéf Severoatlantické aliance. „Velice jednotně a kolektivně jsme ho přesvědčovali o tom, že nastal čas, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko,“ prozradil prezident ve vysílání CNN Prima NEWS. V neposlední řadě upozornil, v čem představuje Moskva nebezpečí a jakým způsobem hájí anexi nového území.

Evropská unie je pod rostoucím tlakem nejméně 19 členských zemí, aby přijala opatření v souvislosti s izraelskou vojenskou ofenzivou. Redakce CNN Prima NEWS sleduje jednání na místě.

Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi dobrá, o možnostech příměří s Ruskem však řeč nebyla, řekl po jednání na okraj summitu NATO americký prezident Donald Trump. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin „opravdu musí ukončit válku“. Řekl také, že si s ním o tom chce promluvit. USA zváží, zda budou moci Kyjevu poskytnout další systémy protivzdušné obrany Patriot, řekl po jednání Trump novinářům. Zelenskyj krátce před Trumpovým vyjádřením uvedl, že s šéfem Bílého domu hovořili o možnostech dosažení příměří a trvalého míru.

Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. To jsou slova maďarského premiéra Viktora Orbána, která pronesl ve středu na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v nizozemském Haagu. Za jeho slova se mu vysmál litevský prezident Gitanas Nauseda, Rusko pak za hrozbu naopak považuje také třeba německý kancléř Friedrich Merz a varování přidal i končící polský prezident Andrzej Duda.

Prezident Petr Pavel předpokládá, že Izrael ani Írán nemají zájem na dlouhodobém pokračování konfliktu. Půjde podle něj zejména o stanovení a vymáhání podmínek příměří. Řekl to v úterý novinářům před odletem na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.

Mezi Íránem a Izraelem platí od úterních 7:30 teheránského času (6:00 SELČ) příměří. Izrael však později zachytil dvě rakety vypálené Íránem už po začátku příměří. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac oznámil, že dal pokyn armádě, aby na to rázně reagovala. Americký prezident Donald Trump, který příměří vyhlásil, poté řekl, že ani jedna země ho nepotěšila, ale obzvláště nespokojen je s Izraelem. Izrael nakonec po telefonátu mezi Trumpem a premiérem Benjaminem Netanjahuem od dalších útoků upustil.

Umírněný íránský útok, který byl oznámen dopředu, může znamenat, že v pozadí existuje nějaká dohoda. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Klíčovou roli by podle něj mohlo sehrát Rusko, které by mohlo koupit íránský obohacený uran.

Trump překvapil, říkal, že si dá 14 dní na rozmyšlenou. Doufejme, že krok, kdy přijal totální odpovědnost za celý Blízký východ, přinese mír. V pořadu Partie na CNN Prima NEWS to o nočním americkém úderu na Írán řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Premiér Petr Fiala (ODS) již předtím uvedl, že jaderný program Íránu ohrožuje mezinárodní bezpečnost, americký útok je tak podle něj pochopitelnou snahou zabránit mu ve vývoji nukleárních zbraní.

Íránské jaderné provozy byly při amerických útocích zcela zničeny, řekl v neděli americký prezident Donald Trump v projevu k národu. Vystoupil s ním krátce poté, co oznámil, že Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné komplexy. Varoval Teherán, že pokud nepřistoupí na mír, čekají ho mnohem silnější údery.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se USA do dvou týdnů rozhodnou, zda se zapojí do konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Zmíněné vyjádření však u Trumpa může znamenat mnohé. Nabízí se otázka, zda americká hlava státu skutečně stojí o jednání s Teheránem, nebo zda chce oznámené dva týdny využít pro přípravu a přesun svých jednotek. A je tu také třetí varianta – za dva týdny se vůbec nic nestane a Trump přesune svoji pozornost zase úplně jinam.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským v závěrečné fázi jednání. Putin to podle agentury Reuters prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.