diplomacie

Ukrajinu v pátek zasáhl silný hackerský útok, s největší pravděpodobností vedený z Ruska. Výpočetní teror se zaměřoval na kyjevské vládní weby. Hlavní webové stránky ministerstva zahraničí či školství se tak ocitly mimo provoz. Hackerský útok provázely výhrůžné zprávy s jasnou konotací ukrajinsko-ruské krize.

V regionech poblíž ukrajinských hranic má proběhnout další masivní vojenské cvičení několika tisíců ruských vojáků s těžkou vojenskou technikou. Informovala o tom ruská agentura Interfax. Napětí mezi Moskvou a Kyjevem nadále eskaluje, přičemž táhlá diplomatická jednání zástupců NATO s ruskými protějšky zatím situaci nikam neposunula. Kreml naopak varuje, že odpoví protiopatřeními, pokud se mu bude Západ stavět do cesty.

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her v pondělí oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, která rozhodnutí odůvodnila porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena tím vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Trestat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné

Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku ale byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance USA, Francie a Německa.

Rusko je připraveno na to, že vyloučí Česko z mapy světa, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ruský politolog a bohemista Vadim Truchačev. Reagoval tak na spekulace, že by novým českým premiérem byl šéf ODS Petr Fiala a ministrem zahraničí poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Truchačev Fialu označil za rusofoba, Kolář zase podle něj svým vedením Prahy 6 ruskému lidu plive do tváře.

Tálibán se po znovudobytí Afghánistánu začíná dívat i do zahraničí. V diplomatickém hledáčku islamistů je překvapivě i Německo. Mluvčí hnutí Zabihulláh Mudžáhid prohlásil, že jsou Němci v Afghánistánu vítaní a zároveň Berlín žádá o diplomatické uznání i finanční a humanitární pomoc.

Americké jednotky odejdou z Afghánistánu k 31. srpnu tak, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom v úterý informovala agentura AP. Podle ní se prezident Joe Biden rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků. Asijskou zemi tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán, které USA před nedodržením termínu varovaly.

Premiér Andrej Babiš (ANO) si na pondělní poradě českých velvyslanců v Černínském paláci pochvaloval diplomatické vztahy s Německem, USA, Izraelem či Velkou Británií. „Naopak velmi těžké období zažívají česko-ruské vztahy,“ dodal předseda vlády.

Třetím letem z Afghánistánu byla evakuační mise podle premiéra Andreje Babiše (ANO) skončena. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) nevyloučil, že jednotliví čeští spolupracovníci nebo lidé s vazbami na Českou republiku ještě mohou být z Kábulu převezeni za pomoci spojenců. Podle jeho nepotvrzených informací jsou tímto způsobem již dva spolupracovníci ČR převáženi americkým letectvem. Zástupci vlády to řekli na tiskové konferenci v Černínském paláci.

Asi málokteré velvyslanectví v Kábulu sledovalo chaos a paniku po ovládnutí Afghánistánu hnutím Tálibán s takovým klidem jako ruská ambasáda. Ruští diplomaté zemi neopustili. Naopak. Jak potvrdil šéf ruské diplomatické mise v zemi Dmitrij Žirnov, Tálibán zajišťuje bezpečnost ambasády. Rusku tedy vývoj situace v Afghánistánu po krachu západní mise spíš vyhovuje. K Tálibánu Moskva přistupuje smířlivěji než před dvaceti lety.

Po dlouholetém exilu se do Afghánistánu vrátil druhý nejvyšší představitel hnutí Tálibán mulla Abdul Ghaní Baradar. Podle některých médií Tálibán zřejmě Baradara jmenuje novým prezidentem země. Afghánské radikální islamistické hnutí ve středu avizovalo, že jeho vůdci, kteří žili převážně v anonymitě, se postupně představí světu.