diplomacie

Předseda Evropské rady António Costa v rozhovoru pro Euronews uvedl, že přijetí zemí západního Balkánu je jednou z priorit EU. V úterý zahajuje cestu po tomto regionu. Albánie a Černá Hora podle něj mají výrazný náskok, řekl.

Nikdo nemá právo paralyzovat celou Evropu, řekl na konferenci na Pražském hradě nazvané Evropa jako úkol prezident Petr Pavel.

Rusko chce obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, konat by se měly v Istanbulu. Rusové tak chtějí navázat na rok 2022, kdy požadovali faktickou kapitulaci Kyjeva. Zatím se ale nezdá, že by byla Moskva ochotná ze svých někdejších požadavků výrazně ustoupit, vysvětluje aktuální stav jednání analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Chce být konstruktivní a neztratit USA,“ dodává.

Ruský prezident Vladimir Putin v noci na neděli navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o první krok, který však nestačí. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se v sobotu v Kyjevě shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud tamní prezident Vladimir Putin příměří odmítne. Postup má podle lídrů podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rusko se proti výstupům setkání ohradilo.

V Moskvě v pátek proběhla okázalá přehlídka na oslavu 80letého výročí konce druhé světové války, které se účastnil také slovenský premiér Robert Fico. „Seděl pod stříškou někde s Vladimirem Putinem, ale tamní kamera jej vůbec nezabírala. Což nutně vede k otázce, kde byl ‚zastrčen‘ – asi někde daleko na kraji,“ komentuje spolupracovník redakce CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just.

Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání země s nacistickým Německem: Podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války. Česká diplomacie na ruský post odvětila lakonicky: „Potrefená husa se vždy ozve.“

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Budapešť obvinění označila za propagandu a následně podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó oznámil vyhoštění dvou špionů pracujících pod diplomatickým krytím na ukrajinském velvyslanectví v Budapešti. V reakci Kyjev vyhostil dva maďarské diplomaty.

Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Informovala o tom agentura Reuters, podle které Putin zdůraznil, že vzájemná spolupráce není namířena proti žádnému státu. Agentura Nová Čína předtím informovala, že se Si v Kremlu zúčastnil uvítací ceremonie pořádané Putinem k nadcházejícím oslavám 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.

Do Moskvy poprvé od prosince 2022 míří český velvyslanec. Nově se jím stane Daniel Koštoval. Do Ruska zamíří již za týden, o víkendu 17. a 18. května, sdělil na briefingu novinářům. Česká ambasáda za sebou podle něj má řadu bezpečnostních opatření. Nyní je potřeba s Rusy mluvit, bez ohledu na protichůdné názory, říká.

Americká administrativa se tvrdě opírá do rozhodnutí německé civilní kontrarozvědky označit Alternativu pro Německo (AfD) za pravicově extremistickou stranu. Viceprezident J. D. Vance to dokonce považuje za „obnovení Berlínské zdi“ a ministr zahraničí USA Marco Rubio pro změnu hovoří o „tyranii v přestrojení“. Německá diplomacie taková slova odmítá a tamní politici mimo AfD zároveň hlásí, že by označení nemělo vést k jejímu zrušení.

Americký prezident Donald Trump a jeho diplomaté trpí při jednání s Rusy na svoji nezkušenost. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý a vysokoškolský pedagog se zaměřením na USA z Metropolitní univerzity Praha (MUP) David Mareček. Oba také diskutovali o tom, zda čerstvě podepsaná dohoda o nerostech mezi Kyjevem a Washingtonem bude znamenat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.