Platnost klíčové jaderné dohody Nový START ve čtvrtek vyprší. Svět tak bude poprvé od roku 1972 bez smlouvy, která by nastavovala mantinely dvěma největším jaderným hráčům – USA a Rusku. To je podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy znepokojivé a svědčí to o velmi napjatých mezinárodních vztazích. K absenci nové dohody podle něj přispěly i obavy z rostoucího jaderného arsenálu Číny.
Navzdory uklidňujícím projevům amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstává mezi postoji delegací Ukrajiny a Ruska setkávajících se v těchto dnech v Abú Dhabí k jednání o mírové dohodě velká propast. Klíčovou otázkou je nejen obětování území Donbasu, ale také poválečné záruky, píše web The Guardian. Podívejte se, kdo se rozhovorů účastní, jaké jsou šance na uzavření dohody a co se stane, pokud jednání selžou.
Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Íránu útokem a zároveň žádá, aby uzavřel dohodu. Jeho požadavky jsou jasné: Írán musí ukončit svůj jaderný program, omezit své kapacity v oblasti balistických raket a přerušit vztahy s podle Američanů nebezpečnými spojenci na Blízkém východě. Na oplátku Spojené státy nezaútočí a zruší drtivé sankce, slibuje Trump. Pokud islámská republika tyto podmínky nepřijme, Trump varoval, že země ponese „mnohem horší“ následky než loni, kdy se Spojené státy připojily k Izraeli při bombardování íránských jaderných zařízení. Írán má ale různé prostředky, kterými může reagovat. Kromě raket a dronů by mohl výrazně ovlivnit obchod s pohonnými hmotami.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou zásadní kroky, pokud Kanada uzavře obchodní dohodu, kterou vyjednala s Čínou. Informovala o tom v neděli agentura Reuters. Již minulý týden Trump v souvislosti s dohodou pohrozil sousední zemi vysokými cly.
Zrušení usnesení, které se týkalo vyslání předchozí vládou schválených velvyslanců do čela diplomatických misí, hodnotí exministr zahraničí Tomáš Petříček (dříve SOCDEM) jako „skutečně neobvyklé“. Z dlouhodobého hlediska by Českou republiku podle něj spory o diplomatické pozice mohly poškozovat, uvedl Petříček v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS. Bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) připomněl, že někteří z velvyslanců měli podepsané výjezdy až do roku 2027, což je podle něj nestandardně dlouhá doba.
Spojené státy a Rusko by se mohly poprvé od studené války pustit do nekontrolovaného závodu v jaderném zbrojení, pokud se na poslední chvíli nedohodnou před vypršením platnosti jejich poslední zbývající smlouvy o kontrole zbrojení, píše agentura Reuters. Smlouva Nový START vyprší za méně než týden, 5. února. Bez ní by neplatila žádná omezení pro jaderné arzenály dlouhého doletu, poprvé od doby, kdy Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v roce 1972 podepsali dvě historické dohody během vůbec první cesty amerického prezidenta do Moskvy.
Největší problém Evropy se v tuto chvíli netýká vztahů s USA, nýbrž toho, že její státy ekonomicky nestíhají a nevedou si dobře. Stejně tak nejsou armády evropských států schopné samy ochránit vlastní kontinent. Na Aspen konferenci to řekl bývalý poradce pro národní bezpečnost vlády expremiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar. Dodal, že americký prezident Donald Trump musí pro zisk Nobelovy ceny míru udělat jedinou věc.
Nezvyzpytatelné chování a výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa otřásly důvěrou mezi Evropskou unií a Spojenými státy – Severoatlantická aliance je tak v ohrožení a Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii, píše web Politico. Evropští lídři se chtějí soustředit na větší soběstačnost, a to i přes vnitropolitické překážky a rostoucí populismus.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že dokument o bezpečnostních zárukách ze strany USA je ze 100 procent hotový a připraven k podpisu. Sdělil to na společné tiskové konferenci s lídry Litvy a Polska. V bezpečnostních zárukách ze strany Evropy se podle Zelenského počítá s ukrajinským členstvím v EU. Prezident Litvy Gitanas Nauseda uvedl, že by chtěl Kyjev v Unii do roku 2030. Zelenskyj se vrátil také k třístranným mírovým jednáním mezi Ukrajinou, Ruskem a USA z minulého týdne. Poznamenal k nim, že všechny strany musí být schopné kompromisu, a tedy i USA.
Americký prezident Donald Trump boří zavedená pravidla diplomacie. Ústupky ani zdvořilost na něj už nezabírají a evropští lídři stojí před zásadním rozhodnutím, zda poprvé vstoupit do otevřeného střetu s americkým prezidentem, uvádí analýza webu CNN. Rizikem je ale i rozpad NATO a rozsáhlá celní válka.
Dánsko by se o napjatou situaci ohledně Grónska mělo postarat samo, řekl v pořadu K Věci poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). Dle něj si Česko momentálně nemusí vybírat stranu a má pochopení pro jednání Donalda Trumpa, které obhajuje historickými událostmi a obranou před jadernou hrozbou. Tu by podle Ševčíka mohlo Grónsko představovat, kdyby padlo do čínských rukou.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
