Varování tajných služeb: Putin chystá test NATO. Ve hře je i útok na české sousedy
Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina by v příštích letech mohlo být otestování jednoty aliance a její ochoty aktivovat článek 5, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Informaci přinesl jako první deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb.
Vondra: Nesmíme působit jako magnet na migranty. Konečná se opřela do Evropské komise
Evropská unie se musí mít před migrací na pozoru a nestát se magnetem pro ilegální uprchlíky. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle něj je tak potřeba správně nastavit evropskou legislativu. Jeho kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) kritizovala Evropskou komisi za benevolentní přístup k migrantům, který by podle ní neměl být na úkor občanů EU.
Přilákat migranty do Česka? Sami by odešli, tvrdí expert. Mluví i o politické sebevraždě
Kdyby některá ze stran navrhla přijímání migrantů, spáchala by tím politickou sebevraždu. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl komentátor a zahraničně-politický poradce prezidenta republiky Jan Macháček. Podle něj by v tuzemsku po příchodu stejně nezůstali, jejich rodiny totiž žijí v Německu a ve Francii. Politolog Pavel Šaradín dodal, že pochybuje o existenci evropské země, která by migranty lákala či podporovala.
CNN: Jak Írán donutit k poslušnosti? Potřebujeme nápady, stálo v mailu od amerického velení
Americká armáda řeší nové způsoby, jak zvýšit tlak na Írán. Současná strategie nepřináší očekávané výsledky. Neobvyklá výzva vysokého důstojníka CENTCOM k předložení „kreativních a nekonvenčních“ návrhů podle CNN odhaluje dilema, před kterým stojí prezident Donald Trump. Pokud se rozhodne pro další eskalaci, může dosáhnout jen omezených výsledků, zatímco hrozí zamrznutí konfliktu.
Od Suezu k Hormuzu: Když úzká námořní cesta rozhoduje o světové politice
Před sedmdesáti lety začala suezská krize, která změnila světovou politiku a ukázala, že kontrola nad strategickou námořní cestou může rozhodovat o osudu velmocí. Dnes se podobné otázky znovu otevírají v Hormuzském průlivu. Nakolik se historie opakuje a v čem je současná situace zásadně jiná?
Kubáček: Česko je pasivním chytrolínem. Ceuta ukázala staré hříchy a nesplněné úkoly
Migrační krize ve španělské Ceutě ukázala staré hříchy a nesplněné domácí úkoly v otázce vnější bezpečnosti Evropské unie. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček. Česko podle něj v rámci Unie zastává roli „pasivního chytrolína“, který by místo kverulantství měl sám přicházet s konkrétními nápady, jak přispět do diskuze.
Selhání španělských úřadů? Tajná služba před přílivem migrantů varovala, tvrdí zdroje
Španělská tajná služba minulý měsíc několikrát varovala ministerstvo vnitra před možností velké migrační vlny z Maroka do Ceuty, která leží na severoafrickém pobřeží a kam ve čtvrtek minulého týdne vtrhlo na 50 tisíc běženců. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informuje španělský rozhlas Cadena SER. Varování žádné datum nezmiňovalo, ale upozorňovalo, že taková možnost je velmi pravděpodobná. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska už dříve řekl, že on varován nebyl. Téměř všech asi 50 tisíc migrantů v pátek z Ceuty odešlo, zůstalo tam ale ještě několik tisíc běženců.
Maroko prolomilo mlčení o migrační krizi: Vláda odpovědnost odmítá, uprchlíků údajně bylo méně
Marocká vláda obvinila z nedávné migrační krize ve španělském městě Ceuta na severu Afriky pašeráky a šíření dezinformací. Informují o tom v neděli španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty podle španělské vlády proniklo na 50 tisíc migrantů, vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocká vláda ovšem v neděli uvedla, že šlo jen asi o 40 tisíc. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.