Írán hrozí, že v případě další eskalace války zaútočí na americké cíle i v Evropě. Podle zdrojů webu Financial Times Teherán zvažuje útoky na americká vojenská zařízení a také poškození podmořských kabelů v Hormuzském průlivu. Írán se totiž podle všeho připravuje na možnost, že válka se Spojenými státy znovu vypukne.
Každoroční společná vojenská cvičení Jižní Koreje se Spojenými státy, která začala v pondělí, skončí dříve než se plánovalo, a to v pátek, uvedla ve středu jihokorejská armáda. Cvičení s názvem Ulchi Freedom Shield (UFS) měla trvat 11 dní, tedy do 27. srpna. Informovaly o tom světové agentury. Zástupce Pentagonu později uvedl, že zkrácení doby manévrů neovlivní vojenskou připravenost USA. Prohlášení armády přišlo poté, co minulou neděli americký prezident Donald Trump oznámil omezení americké účasti na cvičení, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují. Tvrdil rovněž, že průliv, klíčový pro přepravu ropy, zůstává otevřený, navzdory omezenému provozu a hlášenému zásahu lodi vyplouvající z této úžiny. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí vzápětí na síti X napsal, že Trump žije v bludu.
Rusko obvinilo Velkou Británii, že se rozhodla úmyslně eskalovat ukrajinskou krizi. Moskva tak reagovala na potvrzení, že Ukrajina používá k úderům na cíle v Rusku drony vyrobené v Británii. Mluvčí britského ministerstva obrany v reakci uvedl, že Londýn stojí pevně po boku Ukrajiny, která se brání nelegální ruské agresi, informoval v úterý zpravodajský server BBC News.
Nejnovější velký mezinárodní výzkum odhalil, že tradiční americká měkká síla utrpěla vážné trhliny, zatímco Čína sbírá body v klíčových regionech. Proč se od Ameriky odklánějí i její tradiční spojenci a jaké zbraně v tomto souboji využívá Peking?
Státy Evropské unie mají povinnost zabránit nelegálnímu překračování svých hranic. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl komentátor Roman Joch a zmínil i „opevnění Evropy“. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není problémem volný pohyb uvnitř Evropy, ale nedostatečná ochrana jejích vnějších hranic. Nezdráhal by se prý ani stavět ploty.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Spojené státy už mají úplnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Írán ale odmítá vodní cestu otevřít bez splnění svých podmínek. Realita je podle analytiků složitější – lodní doprava se propadla na zlomek běžného provozu a ani jedna strana nedokáže průliv pro obchodní aktivity bezpečně otevřít.
Odkud jsou migranti, kteří dorazili do španělské Ceuty? Zdaleka nejde pouze o Maročany, je mezi nimi řada lidí z dalších zemí Afriky i Blízkého východu. Mnoho z nich spojují dvě základní věci: strach o život v zemi svého původu a touha po lepší budoucnosti v Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře, připomněla agentura Reuters. Tokio Putinův krok důrazně odsoudilo.
Zhruba 75 migrantů, kteří na konci července vtrhli do španělské enklávy Ceuta, se dostalo až na španělskou pevninu. V samotné Ceutě atmosféra houstne. Části tamních obyvatel se nelíbí, že na území zůstávají tisíce běženců z Maroka i dalších afrických zemí. Svolali proto demonstraci, na které požadovali mimo jiné i demisi španělské vlády. Přímo na místě natáčel štáb CNN Prima NEWS.
Rusko a Severní Korea chystají nasazení až 50 tisíc severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině, varoval o víkendu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vybídl Jižní Koreu k užší spolupráci s Kyjevem a zdůraznil, že korejské zbraně by mohly posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny, která se pátým rokem brání ruské agresi.
Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina by v příštích letech mohlo být otestování jednoty aliance a její ochoty aktivovat článek 5, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Informaci přinesl jako první deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
