mezinárodní vztahy

Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu, sdělil ve čtvrtečním telefonátu ruský prezident Vladimir Putin svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, jenž naopak šéfa Kremlu vyzval k rychlému ukončení vojenských akcí na Ukrajině. Putin řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Uvedl to podle agentur poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Trump později o rozhovoru podle agentur Reuters a AFP prohlásil, že nepřinesl žádný pokrok.

Údery proti íránským jaderným zařízením vrátily íránský jaderný program o téměř dva roky zpět, uvedl ve středu podle agentury AFP mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Hodnocení vychází z analýzy zpravodajských informací pracovníků ministerstva obrany USA. Izrael zahájil 13. června údery proti jaderným provozům, vojenské infrastruktuře a dalším cílům v Íránu, čímž započal 12denní konflikt, do něhož se jednorázově zapojily i Spojené státy.

Evropa už má dost obchodních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní proto zkoumá, zda by partnery, ochotné hrát podle pravidel, nenašla na východě. Mezi ty patří podobně smýšlející země, jako je Japonsko, Austrálie, ale i Kanada či Mexiko. Prostor na vyjednávání mezi EU a USA se zásadně krátí. Americká 50procentní cla by totiž měla vstoupit v platnost již ve středu 9. července.

Izrael souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, konečný návrh předloží Katar a Egypt. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Ten zároveň vyzval Hamás, aby dohodu přijal, a varoval, že pokud tak neučiní, vše bude jen horší. Oznámení v Pásmu Gazy vzbudilo naději, napsala agentura Reuters.

Když Československo opouštělo Varšavskou smlouvu, varoval tehdejší sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov, že „bude litovat“. Psal se rok 1991 a SSSR v té době už zvonil umíráček. Finální listiny byly podepsány v Praze a ministerstvo zahraničních věcí je při té příležitosti ukázalo médiím. Zajímavostí je, že tehdejší československý prezident Václav Havel oficiální rozpuštění Varšavské smlouvy podepsal perem, na němž byl symbol NATO.

Více než tři čtvrtiny Čechů podporují členství v NATO. Ukázal to poslední výzkum STEM, který vznikl pro CNN Prima NEWS. V případě členství v EU Češi tak jednotní nejsou – polovina obyvatel je s členstvím v EU spokojena, druhá polovina nikoliv.

Nelegálních přechodů na řeckém ostrově Lesbos výrazně ubývá, ukazují data Frontexu. Místní to připisují drsnému postupu řecké vlády, který migranty od cesty do Evropy odrazuje. Podle britského bulvárního deníku The Sun mnozí věří, že přijatá opatření uchránila jejich malebný ostrov nejen před hospodářským kolapsem, ale především přispěla k záchraně životů samotných migrantů. S kroky Řecka ale nesouhlasí lidskoprávní aktivisté, podle kterých je takový způsob nezákonný.

Americký prezident Donald Trump je člověk, který má potřebu svým způsobem „provokovat“, zatímco Evropa naopak potřebuje popostrčit, řekl prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Česká hlava státu popsala jednání na summitu NATO v Haagu i dění u „čestného stolu“, u kterého seděl kromě Pavla a Trumpa také nizozemský král coby „pořadatel“ či šéf Severoatlantické aliance. „Velice jednotně a kolektivně jsme ho přesvědčovali o tom, že nastal čas, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko,“ prozradil prezident ve vysílání CNN Prima NEWS. V neposlední řadě upozornil, v čem představuje Moskva nebezpečí a jakým způsobem hájí anexi nového území.

Příměří v Pásmu Gazy je blízko a možná nastane už příští týden. Řekl to v pátek podle agentury AFP americký prezident Donald Trump. Ten se v Oválné pracovně Bílého domu při příležitosti podpisu mírové dohody mezi Kongem a Rwandou vyjádřil optimisticky i k některým dalším problémům mezinárodní politiky. Řekl například, že vyřeší i případný konflikt se Severní Koreou.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (skoro 633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Spojené státy rovněž projednávají možnost zmírnění sankcí uvalených na Írán a uvolnění miliard dolarů z peněz, které má Írán blokované na zahraničních bankovních účtech. Tyto diskuse jsou součástí sílící snahy Washingtonu přimět Teherán, aby se vrátil k vyjednávání o svém jaderném programu. S odvoláním na čtyři informované zdroje to napsal web stanice CNN.

Po summitu Severoatlantické aliance se hojně diskutuje o postoji generálního tajemníka NATO Marka Rutteho k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Taťka občas musí sáhnout k peprnějším výrazům,“ omlouval Rutte jeho ostré výroky týkající se íránsko-izraelského konfliktu. Později však uvedl, že šlo o metaforu, nikoliv o přímé titulování amerického prezidenta. Podle analýzy CNN byl Rutte během setkání lídrů schopen udělat cokoliv, aby pohladil Trumpovi ego a zachránil mu tvář.

Americký prezident Donald Trump, jehož přístup k ruskému autoritářskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je předmětem diskusí, měl na summitu v Haagu prohlásit, že se rusko-ukrajinský konflikt vymyká kontrole. Podle analýzy webu Financial Times se postoj šéfa Bílého domu k lídrům Ukrajiny a Ruska mění.