mezinárodní vztahy

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom v sobotu agentury Reuters a AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích. Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak rozhovor označil za důležitý a věcný.

Čínský ministr zahraničí Wang Yi údajně 3. července řekl šéfce unijních diplomatů Kaje Kallasové, že si jeho země nemůže dovolit, aby Rusko prohrálo válku na Ukrajině. Informoval o tom list South China Morning Post.

Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu, sdělil ve čtvrtečním telefonátu ruský prezident Vladimir Putin svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, jenž naopak šéfa Kremlu vyzval k rychlému ukončení vojenských akcí na Ukrajině. Putin řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Uvedl to podle agentur poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Trump později o rozhovoru podle agentur Reuters a AFP prohlásil, že nepřinesl žádný pokrok.

Údery proti íránským jaderným zařízením vrátily íránský jaderný program o téměř dva roky zpět, uvedl ve středu podle agentury AFP mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Hodnocení vychází z analýzy zpravodajských informací pracovníků ministerstva obrany USA. Izrael zahájil 13. června údery proti jaderným provozům, vojenské infrastruktuře a dalším cílům v Íránu, čímž započal 12denní konflikt, do něhož se jednorázově zapojily i Spojené státy.

Evropa už má dost obchodních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní proto zkoumá, zda by partnery, ochotné hrát podle pravidel, nenašla na východě. Mezi ty patří podobně smýšlející země, jako je Japonsko, Austrálie, ale i Kanada či Mexiko. Prostor na vyjednávání mezi EU a USA se zásadně krátí. Americká 50procentní cla by totiž měla vstoupit v platnost již ve středu 9. července.

Izrael souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, konečný návrh předloží Katar a Egypt. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Ten zároveň vyzval Hamás, aby dohodu přijal, a varoval, že pokud tak neučiní, vše bude jen horší. Oznámení v Pásmu Gazy vzbudilo naději, napsala agentura Reuters.

Když Československo opouštělo Varšavskou smlouvu, varoval tehdejší sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov, že „bude litovat“. Psal se rok 1991 a SSSR v té době už zvonil umíráček. Finální listiny byly podepsány v Praze a ministerstvo zahraničních věcí je při té příležitosti ukázalo médiím. Zajímavostí je, že tehdejší československý prezident Václav Havel oficiální rozpuštění Varšavské smlouvy podepsal perem, na němž byl symbol NATO.

Více než tři čtvrtiny Čechů podporují členství v NATO. Ukázal to poslední výzkum STEM, který vznikl pro CNN Prima NEWS. V případě členství v EU Češi tak jednotní nejsou – polovina obyvatel je s členstvím v EU spokojena, druhá polovina nikoliv.

Nelegálních přechodů na řeckém ostrově Lesbos výrazně ubývá, ukazují data Frontexu. Místní to připisují drsnému postupu řecké vlády, který migranty od cesty do Evropy odrazuje. Podle britského bulvárního deníku The Sun mnozí věří, že přijatá opatření uchránila jejich malebný ostrov nejen před hospodářským kolapsem, ale především přispěla k záchraně životů samotných migrantů. S kroky Řecka ale nesouhlasí lidskoprávní aktivisté, podle kterých je takový způsob nezákonný.

Americký prezident Donald Trump je člověk, který má potřebu svým způsobem „provokovat“, zatímco Evropa naopak potřebuje popostrčit, řekl prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Česká hlava státu popsala jednání na summitu NATO v Haagu i dění u „čestného stolu“, u kterého seděl kromě Pavla a Trumpa také nizozemský král coby „pořadatel“ či šéf Severoatlantické aliance. „Velice jednotně a kolektivně jsme ho přesvědčovali o tom, že nastal čas, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko,“ prozradil prezident ve vysílání CNN Prima NEWS. V neposlední řadě upozornil, v čem představuje Moskva nebezpečí a jakým způsobem hájí anexi nového území.