Ruský prezident Vladimir Putin vydal pokyn neútočit po dobu tří dnů na Kyjev, uvedl v sobotu podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj nařízení souvisí s chystaným příjezdem americké delegace na Ukrajinu, platit začne od sobotní půlnoci.
Osm tisíc migrantů ve městě a protesty po celém Španělsku. Krize v Ceutě, španělské exklávě na severu Maroka, neustává. V Madridu se demonstrace zvrhly v bitku s policií. Pod tlakem je hlavně premiér Pedro Sánchez. Opozice ho viní, že umožnil hromadný příliv migrantů.
Válka o Falklandy skončila v roce 1982 vítězstvím námořnictva Jejího Veličenstva, Argentinci ale otázku vlastnictví ostrovů v jižním Atlantiku nikdy zcela neopustili. Téma se s novou urputností objevilo v létě 2026.
Valné shromáždění OSN schválilo v pátek rezoluci o nahrazení Mercatorova zobrazení na mapách světa mapami, které by přesněji odrážely skutečnou velikost jednotlivých zemí. Dokument předložily africké státy s cílem vyvrátit vnímání tohoto kontinentu jako méně významné oblasti. Informuje o tom agentura Reuters.
Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
Rusko podle expertů z think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council) stále intenzivněji využívá hybridní válku k výpadům proti Evropě, potažmo Západu. Prostřednictvím sabotáží, kyberútoků, narušování vzdušného prostoru a pomocí dezinformací testuje reakce NATO a hledá slabiny. Experti nyní varují, že Kreml by mohl své operace dál rozšiřovat a postupně zvyšovat tlak i mimo Ukrajinu. Podívejte se, kde a jak by mohl ruský prezident Vladimir Putin dále útočit.
Vztahy mezi Moskvou a Berlínem eskalují. Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle a chystá proti Moskvě sérii odvetných opatření. Ruský expert na Německo Alexandr Kamkin v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sice odmítá možnost přímého vojenského útoku, zároveň ale varuje, že pokud bude Evropa pokračovat ve zbrojení a podpoře Ukrajiny, může Rusku „dojít trpělivost“.
Rusko se podle českého prezidenta Petra Pavla snaží v Evropě vytvářet atmosféru nedůvěry vůči institucím a zasévat rozkol mezi jednotlivými státy. Zároveň se podle něj pokouší odradit evropské země od podpory Ukrajiny a od postojů namířených proti Moskvě. Pavel to řekl ve středečním rozhovoru pro americkou CNN, kde upozornil také na snahu Ruska využívat různé aktivity tak, aby bylo co nejtěžší jednoznačně připsat za ně odpovědnost právě Moskvě.
Incidenty v Německu spojované s Ruskem jsou vážné. Česká republika je připravena spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti, uvedl ve středu český premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) před ním označil zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku za alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci.
Za srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle je zodpovědné Rusko. Na tiskové konferenci to v úterý řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle něj ruské státní orgány pověřily provedením útoku takzvané low-level agenty. Podle ministra zahraničí Johanna Wadephula v reakci Německo přijme řadu opatření. Uzavře mimo jiné k 18. září ruský generální konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně, zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do Německa, navrhne zapsání dalších osob na sankční seznam Evropské unie a zvýší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu.
Ruský prezident Vladimir Putin nehodlá zatím ustoupit z války na Ukrajině, přestože Rusko za ni platí stále vyšší cenu a ve společnosti i mezi elitami roste nervozita. Podle časopisu The Economist se po týdnech zvažování rozhodl pro eskalaci, která by mohla znamenat nejen více útoků na Ukrajině a další represe uvnitř Ruska, ale i sabotáže v Evropě. Západ se mezitím stále více obává, kam až je Putin ochoten zajít.
Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před 13 lety, tak hlasovalo přibližně o 12 000 lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
