Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to dnes napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. V pátek o tom informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ), který poznamenal, že se tak děje v době, kdy íránské údery paralyzovaly lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro dopravu ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat.
Srbsko nedávno pro své letectvo zakoupilo čínské balistické rakety vzduch-země CM-400AKG, a stalo se tak první evropskou zemí, která je používá. Připustil to ve čtvrtek večer srbský prezident Aleksandar Vučić, informuje v pátek agentura Reuters. Důvodem jsou obavy Bělehradu, že se v případě další eskalace napětí mezi Evropou a Ruskem rozhoří konflikt na Balkáně.
Součástí cesty prezidenta Petra Pavla do Pobaltí byla i obhlídka hranic Litvy s Běloruskem. Hlava státu se tak vydala k několik set kilometrů dlouhému ostnatému drátu, který odděluje východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) se zemí v područí Ruska. CNN Prima NEWS se na toto místo vydala také.
Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval ve čtvrtek na síti X Českou republiku za nedostačující výdaje na obranu. Příspěvek sdílela v češtině rovněž americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se uvádí, že Česká republika schválila rozpočet na letošní rok, který nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. V této souvislosti velvyslanec uvedl, že všichni spojenci musejí nést svůj díl odpovědnosti bez výmluv a výjimek. Premiér Andrej Babiš ve Sněmovně řekl, že Česko závazky bude plnit.
Členské státy Severoatlantické aliance (NATO), které dostatečně nefinancují svou obranu, ohrožují nejen sebe, ale hlavně své spojence. Na tiskové konferenci po setkání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda. Kritický k omezování výdajů na zbrojení byl i český prezident.
Prezident Petr Pavel pokračuje ve své cestě po Pobaltí. V Lotyšsku ve středu navštívil české vojáky působící na základně Severoatlantické aliance (NATO) v Adaži. Tuzemských ženistů se ptal na jejich zkušenosti a spolupráci v mezinárodní jednotce, řešil s nimi ale i třeba na příděl jídla. Někteří z vojáků reportérovi CNN Prima NEWS popsali, jaké to je žít, cvičit a udržovat bojovou pohotovost v zemi hraničící s Ruskem. Pavel se v pátek podíval i na základnu NATO v litevské Rukle.
Česká republika se může dostat do izolace, pokud se nebude zajímat o problémy v zahraničí a nebude je chtít řešit. Během státní návštěvy Lotyšska to na dotaz CNN Prima NEWS řekl prezident Petr Pavel. Zmínil, že část tuzemských politiků se chová, jako by se jich věci za našimi hranicemi, například válka na Ukrajině či íránský konflikt, vůbec netýkaly. Pavel rovněž dodal, že s premiérem Andrejem Babišem (ANO) chce znovu řešit otázku obranných výdajů.
Poslanec SPD Radek Koten v pořadu 360° na CNN Prima NEWS nastínil možnost prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zrušit část sankcí uvalených na Rusko kvůli stoupajícím cenám pohonných hmot. „Vzhledem k tomu, že produktovody, které k nám vedly z východu přes Ukrajinu, jsme si zastavili buď sami, nebo je zastavil prezident Zelenskyj, tento problém se bude muset začít relevantně řešit,“ řekl ve vysílání. Někdejší vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) nabídl řešení ve formě voucherů.
Postoj Trumpovy administrativy vůči spojencům před válkou s Íránem byl chaotický a nepředvídatelný. Spojené státy totiž zahájily útok spolu s Izraelem, aniž by o něm informovaly své partnery. Následné íránské odvetné akce destabilizovaly Perský záliv, zvýšily ceny energií a vyvolaly napětí mezi Evropou a Blízkým východem. Konflikt tak podle americké stanice CNN ukazuje, jak riskantní a nepředvídatelná je Trumpova politika „zbourat a přestavět“, která může měnit světový pořádek.
Spojené státy a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu, píše zpravodajský web Axios s odvoláním na čtyři zdroje s informacemi o jednáních. Zabránit Íránu získat jadernou zbraň je jedním z deklarovaných válečných cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Po týdnu válčení, které změnilo Blízký východ, se některé cíle USA zdají být na dosah, jiné až nereálné. Nejnaléhavěji však zaznívá otázka, kdy a jak to všechno skončí. V analýze americké stanice CNN to píše reportér Nick Paton Walsh. Popisuje také problémy USA, které vycházejí z toho, že si Írán stále nezvolil nové vedení. Vrásky na čele může Washingtonu přidělávat rovněž nevypočitatelný Izrael.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
