mezinárodní vztahy

Donald Trump si během předvolební kampaně ukousl příliš velké sousto s ukončením války na Ukrajině. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl novinář specializující se na USA Michael Durčák. Doplnil však, že oproti evropským lídrům i předchozím americkým prezidentům má alespoň nějaký plán.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. „Bohužel to pak ale znamená, že závěry nejsou závazné,“ komentuje výsledek summitu analytička Zuzana Krulichová. Prohlášení podpořilo i Slovensko, jehož premiér Robert Fico se nyní zlobí na novináře, kteří podle něj záměrně tvrdili, že bude vše vetovat.

Evropa začíná být skeptická vůči tomu, že americký prezident Donald Trump skutečně vyřeší válku na Ukrajině, jak sliboval. Web Politico píše o „únavě z Trumpa“. Ruský prezident americký návrh příměří odmítl a zdá se, že válku ukončit nechce. Co Vladimir Putin skutečně chce, popisuje ve své analýze americká stanice CNN.

Evropská unie odkládá první soubor odvetných cel v reakci na cla Donalda Trumpa na ocel a hliník. Oznámila to ve čtvrtek Evropská komise. Reakce evropských států se tak pozdrží o dva týdny do 13. dubna.

V současné geopolitické situaci dává smysl zbrojit, ale koalice ochotných je cesta do pekel. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) prosté navyšování prostředků na obranu nedává smysl a měli bychom se bavit o jejich efektivním využívání.

Americký prezident Donald Trump zjišťuje, že předvolební chvástání o rychlém ukončení válek není možné jednoduše naplnit, píše CNN. Úterní debata s ruským prezidentem Vladimirem Putinem omírovém plánu pro Ukrajinu přinesla jen minimální posun, na Blízkém východě, na jehož uklidnění si Trump připisoval zásluhy, zase Izrael rozpoutal nový útok na Hamás v Gaze a podle média zabil stovky civilistů. Role globálního mírotvorce, kterou si představoval, když se vrátil do Bílého domu, se mu komplikuje, analyzuje americký web.

Na jednání v Bruselu jednali lídři evropských zemí o budoucnosti Ukrajiny, ale také o konkurenceschopnosti nebo migraci. Zatímco na závěrech o Ukrajině se shodly pouze státy ve formátu 26 zemí bez Maďarska, ostatní body byly standardně přijaty všemi státy EU. „Mluvil jsem o tom, že ekologické cíle nesmí ohrožovat naši prosperitu a že je potřeba přehodnotit Green Deal a tempo dekarbonizace tak, aby to odpovídalo současným výzvám,“ uvedl po jednání český premiér Petr Fiala (ODS).

Česko má k návrhu Evropské komise o evropské obraně řadu konkrétních návrhů. Novinářům to po summitu v Bruselu sdělil předseda vlády Petr Fiala (ODS). Dodal, že dlouhodobou strategii s názvem Bílá kniha o evropské obraně podporuje. Ta navrhuje mimo jiné masivní výdaje, společné nákupy, výhodnější půjčky i bližší spolupráci evropského a ukrajinského obranného průmyslu. Fiala ocenil také změnu pozice Evropské komise směrem k obraně, která je podle něj výsledkem tlaku některých unijních zemí včetně Česka. Taktéž vládní europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Danuše Nerudové (STAN) se domnívají, že plán Komise jde správným směrem. Opoziční zákonodárci však upozorňují na nejasnosti.

V dosavadním postupu amerického prezidenta Donalda Trumpa nejsem schopen najít nějakou chytrou strategii, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Vyjednávání podle něj nyní dominuje ruský prezident Vladimir Putin.

V Bruselu ve čtvrtek probíhá summit unijních lídrů. Na něm by premiéři a prezidenti zemí EU měli řešit nezvykle dlouhý program nabitý tématy. Těm vévodí již tradičně ruská válka na Ukrajině a jednání zahájená Donaldem Trumpem. K summitu se na dálku připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten evropské lídry seznámil s nejnovějším vývojem jednání o ukončení války s Ruskem, které prosazuje Donald Trump.

Rusko ve čtvrtek obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.

Rozčarování a hluboká nedůvěra. Takové pocity panují v řadách ukrajinské armády poté, co americký prezident Donald Trump vyjednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem částečné příměří. Po nočních útocích nejen na energetické cíle si vojáci myslí, že k porušování vyjednaných podmínek bude docházet i nadále. „Čucháme velký průšvih. Rusko se bude chystat na plnohodnotné obnovení útoku a mezitím se bude vymlouvat, že útočí na vojenské cíle. Trump nás mohl Putinovi prodat za jiné záruky, nevěříme mu,“ uvedli Ukrajinci ve zbrani redakci CNN Prima NEWS.