mezinárodní vztahy

Americký prezident Donald Trump a miliardář Elon Musk byli jako Čuk a Gek, řekl v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS amerikanista Jakub Lepš. Odkazoval tak na sovětskou povídku o dvou nerozlučných bratrech. Lepš zároveň uvedl, že si umí představit, že i po vyhroceném konfliktu může spolupráce mezi někdejšími spojenci pokračovat.

Evropa sama nemá sílu dotlačit Rusko k jednacímu stolu. Spojené státy se musí přidat a tlačit stejnou silou jako my. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s šéfem fóra Róbertem Vassem vyzval k uvalení přísnějších sankcí. „Jediný způsob, jak přesvědčit prezidenta Putina, že nastal čas zasednout k jednacímu stolu, je dotlačit Rusko na pokraj ekonomického kolapsu,“ uvedl.

Americký prezident Donald Trump by uvítal obnovení kontaktů s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem, řekla dnes mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump by tak rád navázal na své první prezidentství, při kterém ho se severokorejským diktátorem pojily podle něj přátelské vztahy. KLDR však o kontakty s Washingtonem podle agentury Kjódó nestojí.

Mám obavy, že se projeví naše malost a Evropa přestane Ukrajinu podporovat, protože poškozuje náš vlastní domácí průmysl a naše zájmy. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásil místopředseda hnutí STAN a europoslanec Jan Farský. Dodal, že kdyby ruský autoritářský prezident Vladimir Putin neměl jaderné zbraně, nikdo by ho nebral vážně. Farský rovněž zmiňuje nástroj šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který má za kladivo na šéfa Kremlu, ale americká hlava státu jej stále nevyužila.

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. V pondělí začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

Političtí vězni nebo podílení se na válce na Ukrajině? Vnitřní věc Bělorusů, čeští představitelé se chovají podobně, obhajuje Ondřej Dostál svou cestu do Minsku. To společně s dalším europoslancem navštívil na konci minulého týdne. Na otázku, jak se vypořádává se skutečností, že Bělorusko v současné době zadržuje stovky politických vězňů, Dostál uvedl, že jde o „vnitřní věc Běloruska“. O tom, že se Bělorusko „neúčastní žádné války“, ho údajně ujistil zástupce zahraničního výboru běloruského parlamentu.

Armády evropských států trápí vnitřní dluh ve výši stovek miliard eur. I proto by se země NATO měly shodnout na navýšení výdajů na obranu, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Jiří Šedivý, bývalý ministr obrany a donedávna i šéf Evropské obranné agentury (EDA). Podle něj je navzdory zvýšeným investicím do obrany možné vydávat peníze i na klimatické cíle. „Investice do obou odvětví se nevylučují,“ uvedl. Popsal, do čeho by se peníze měly investovat, i jak by se NATO mělo přiblížit k většímu propojení armád.

Šéf Kremlu Vladimir Putin zahazuje jakékoliv myšlenky na uzavření příměří s Ukrajinou či vůbec osobní setkání s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsal ruský opoziční server Meduza s odkazem na Putinova slova zaznamenaná na nahrávaném setkání s vládou. Ruský mocnář měl mimo jiné označit Ukrajinu za teroristický stát. A to kvůli dronovým útokům, kterými Kyjev pronikl daleko na území Ruska, kde zničil desítky letadel.

Komunikace mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským autoritářem Vladimirem Putinem má k ideálu velmi daleko. Ačkoliv se šéf Bílého domu pokouší dostat vládce Kremlu k jednacímu stolu kvůli míru na Ukrajině, pořád se mu to nedaří. Nyní dává Putinovi „dva týdny“ času, aby konečně ukázal, že chce mír. Problémem však je, že podobných dvoutýdenních lhůt už Trump na Putina vyzkoušel několik a k ničemu to nevedlo.

Nový konzervativní lídr Německa Friedrich Merz se ve čtvrtek ve Washingtonu poprvé oficiálně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Během schůzky se oba státníci vyhnuli sporům, podle Merze je Trump „klíčovou osobou“ pro ukončení války na Ukrajině. Trump řekl, že zvažuje uvalení sankcí na Rusko i na Ukrajinu, jakmile bude mít pocit, že válka neskončí.

Ministři obrany NATO ve čtvrtek schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení. Pětiprocentní výdaje na obranu žádá i americký prezident Donald Trump, spojenci by měli dosáhnout shody na summitu v Haagu na konci června.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby už na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Prošel i vinou části slovenské opozice, která se pokusila o obstrukce. Kdyby k nim ovšem nepřistoupila, text usnesení by neprošel. Podle listu Denník N ovšem ve vládní koalici nepanuje shoda, zda je uvedené usnesení pro vládu právně závazné. Proti rozhodnutí slovenských poslanců se ozval český premiér Fiala.