Po nemocnici nemusí přijít stěhování do léčebny. Jak zajistit seniorovi bezpečí doma a ulevit rodině
AHC a.s.: Přední český nestátní poskytovatel zdravotní a sociální péče pro seniory. Zdroj: Se svolením AHC a.s.
Návrat z nemocnice nemusí být pro seniora ani jeho blízké jednoduchý. Po operaci, úrazu nebo cévní mozkové příhodě může člověk potřebovat další týdny léčby a rehabilitace. Někdy se může vrátit domů, ale bez odborné pomoci se neobejde. Jak funguje následná a domácí zdravotní péče, kdo ji hradí a na co by se rodina měla připravit? Příběh 101leté Vlasty Skřičkové ukazuje, že profesionální pomoc může seniorům umožnit zůstat v prostředí, které znají a mají rádi.
Akutní léčba skončila, zdravotní stav se stabilizoval, ale návrat do běžného života ještě není možný. Právě v takové situaci přichází na řadu následná zdravotní péče. Pacienti po operacích, úrazech, cévních mozkových příhodách nebo jiných onemocněních v ní mohou pokračovat v léčbě a rehabilitaci, dokud nebudou připraveni na další krok.
V AHC Centru následné péče v Ivančicích mají k dispozici 168 lůžek. „Stále vnímáme velkou poptávku po těchto lůžkách,“ říká výkonná ředitelka Ing. Viktória Megelová, MBA.
Délka pobytu se přitom neurčuje předem pevným počtem dnů. Záleží na zdravotním stavu konkrétního pacienta a na tom, jak se mu daří zotavovat. Lékař při přijetí stanoví individuální cíl péče po konzultaci s pacientem. „Naším hlavním cílem je zdravotní stav pacienta stabilizovat, zlepšit ho a zvýšit jeho míru soběstačnosti tak, aby byl možný jeho bezpečný návrat do domácího prostředí,“ vysvětluje Megelová.
O pacienty se stará tým lékařů, zdravotních sester, sanitářů, fyzioterapeutů a dalších odborníků. Důležitou součástí péče je rehabilitace, která pomáhá obnovovat pohyb a schopnosti potřebné pro každodenní život. Aktivizační pracovnice zase pacienty zapojují do běžných činností, které podporují jejich motoriku a kontakt s okolím. Více o možnostech následné péče nabízí AHC na svém oficiálním webu.
Domů se lze vrátit, ale péči je třeba naplánovat
Ani po propuštění z nemocnice nebo zařízení následné péče nemusí být člověk odkázán pouze na pomoc rodiny. Pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a jsou zajištěny potřebné podmínky, může pokračovat v léčbě doma. Klíčové je však připravit vše včas a propojit zdravotníky, rodinu i případné sociální služby.
Primářka Hana Matějovská Kubešová upozorňuje, že rozhodující je nejen zdravotní stav pacienta, ale také jeho domácí zázemí. Je potřeba zvážit, zda s ním někdo bydlí, jaké jsou možnosti pečujících a zda rodina zvládne potřebnou pomoc zajistit.
Současně musí být informován praktický lékař, který potřebuje znát zdravotní stav pacienta i nastavenou medikaci. Pokud je to nutné, navazují také terénní služby – domácí zdravotní péče, pečovatelská služba, případně obě. „Ideální je, když s rodinou začínáme komunikovat o ukončení pobytu ještě před dnem, kdy k němu dojde,“ říká Megelová. Podle ní je důležité, aby na sebe následná a domácí péče plynule navázaly a pacient po návratu domů nezůstal bez potřebné podpory.
Zdravotní sestra není totéž co pečovatelka
Rodiny často nevědí, na koho se po propuštění blízkého z nemocnice obrátit. Jednou z nejdůležitějších věcí je přitom rozlišit domácí zdravotní péči a sociální neboli pečovatelskou službu. Každá řeší jiný typ potřeb a v praxi se mohou vhodně doplňovat.
„Většina pacientů nebo rodinných příslušníků nám volá a ptá se: Maminka bude propuštěna z nemocnice, co potřebuji, abych mohl zajistit péči? A my se ptáme: Jakou máte na mysli – zdravotní, nebo sociální?“ popisuje Bc. Lucie Alblová, Dis, regionální ředitelka Sestřička.cz pro Jihomoravský a Zlínský kraj.
Sestřička.cz: Domácí zdravotní a pečovatelská péče tam, kde ji potřebujete. Zdroj: Se svolením sestricka.cz
Domácí zdravotní péči poskytují kvalifikované zdravotní sestry. Mohou například převazovat rány, odebírat biologický materiál, pečovat o stomie, podávat léky nebo zajišťovat další odborné zdravotní úkony. Jejich práci indikuje lékař, který určuje také potřebný rozsah a četnost návštěv. Sestra následně sestavuje ošetřovatelský plán a další postup konzultuje s lékařem.
Pokud je domácí zdravotní péče řádně indikována, hradí ji zdravotní pojišťovna. Pacient za ni v takovém případě neplatí.
Pečovatelská služba naopak pomáhá zvládat běžné denní činnosti. Může jít například o pomoc s osobní hygienou, dohled nad užíváním léků nebo doprovod k lékaři, pokud se tam člověk sám nedostane. Rozsah a podmínky této pomoci se liší podle konkrétní služby.
„Obě péče mají nezastupitelnou roli v tom, aby to fungovalo a pacient mohl zůstat co nejdéle doma a cítil se tam bezpečně,“ zdůrazňuje Alblová. Jako příklad uvádí člověka, který potřebuje odborný převaz rány, ale zároveň také pomoc s hygienou.
Informace o možnostech domácí zdravotní a pečovatelské péče najdou rodiny na webu Sestřička.cz.
Ve 101 letech zůstává doma. Bez sestřiček by to nešlo
Jak velký rozdíl může domácí péče znamenat, ukazuje příběh Vlasty Skřičkové. Návrat domů po zlomenině krčku a další zdravotní obtíže by bez odborné pomoci zvládala jen obtížně. Sestřičky k ní docházejí už pátým rokem, mimo jiné kvůli léčbě bércových vředů.
Paní Skřičková se během let naučila, jak její léčba probíhá a jaké přípravky zdravotníci používají. Některé úkony ale sama nezvládne. „Nedovedu si třeba zabandážovat nohu, to je horší. Mám asi dlouhé nohy, krátké ruce,“ říká s nadhledem.
Domácí zdravotní péče podle jejího syna Stanislava Skřičky není jen otázkou odborného ošetření. Je také důležitá pro její psychickou pohodu a kontakt se světem. „Odborná zdravotní péče je nezbytná a pobyt v nějakém zařízení dlouhodobé péče by pro ni byl dnes psychicky neúnosný,“ vysvětluje. Sestřičky podle něj odvádějí pečlivou práci a jejich přítomnost představuje i sociální kontakt, který by jinak jeho matce chyběl.
A jak sama paní Skřičková hodnotí lidi, kteří o ni pečují? „Všechny sestřičky jsou velice laskavé, ochotné, opravdu. Nemůžu si stěžovat. Takže mně to připadá trochu už jako rodina,“ říká s úsměvem.
Když rodina přestává stačit, je čas říct si o pomoc
Péče o blízkého může trvat týdny, měsíce, ale i roky. Rodina má nezastupitelnou roli, nemusí však všechno zvládnout sama. Zdravotníci, kteří k pacientovi pravidelně docházejí, mohou včas rozpoznat, že se situace doma mění a pečující potřebují další podporu.
„Není hloupé si říct o pomoc,“ zdůrazňuje Alblová. Sestry podle ní postupně poznávají nejen pacienta, ale také jeho domácí a sociální zázemí. Pokud vidí, že rodina začíná být vyčerpaná, mohou jí nabídnout další možnosti zdravotních a sociálních služeb.
Rozsah domácí zdravotní péče se přizpůsobuje aktuálnímu stavu pacienta. Pokud se jeho zdravotní stav zhorší, sestra situaci konzultuje s lékařem a může se upravit četnost návštěv. Podle potřeby tak může zdravotník docházet i každý den, případně dvakrát denně, pokud je to indikováno.
Pro rodinu je důležité sledovat, zda péči zvládá nejen po zdravotní, ale i po psychické a organizační stránce. Potřeba další pomoci není selháním. Naopak může být podmínkou toho, aby senior mohl bezpečně zůstat doma.
Bezpečný návrat domů začíná přípravou
Přestěhování z nemocničního pokoje zpět domů může vyžadovat víc než jen dopravu a nachystanou postel. Pokud se pacient hůře pohybuje nebo je zcela imobilní, může potřebovat polohovací lůžko, kompenzační pomůcky nebo úpravu domácnosti. Důležité jsou také praktické detaily, například schody u vstupu do domu či bytu. „Pokud má pacient doma tři nebo čtyři schody, které je pro něj náročné překonávat, je někdy potřeba upravit i domácnost tak, aby byla bezbariérová a pacient se mohl bezpečně pohybovat,“ upozorňuje Megelová.
S přípravou by rodina měla začít ještě před propuštěním. Tým následné péče může pomoci zmapovat potřeby pacienta a poradit, jaké pomůcky budou nezbytné. Pokud se na něco zapomene, mohou situaci po příjezdu do domácnosti zhodnotit také sestry a propojit rodinu se sociální pracovnicí nebo další službou, která pomůže chybějící vybavení zajistit.
Samostatné bydlení navíc přináší riziko pádu nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu. Pro tyto situace existuje také tísňová asistenční péče, která umožňuje přivolat pomoc. Podle Lucie Alblové může mít například podobu hodinek nebo přívěsku, který lze nosit na těle.
Cílem je bezpečí i co největší samostatnost
Rozhodnutí, zda senior může po léčbě zůstat doma, nelze dělat podle jediného pravidla. Záleží na jeho zdravotním stavu, míře soběstačnosti, možnostech domácnosti i na tom, jakou podporu dokáže zajistit rodina. Někdy je vhodným řešením domácí zdravotní péče, jindy je nutné hledat pobytovou sociální službu.
Nejdůležitější je začít situaci řešit včas a nebát se ptát. Praktický lékař, ošetřující tým, sociální pracovníci i poskytovatelé domácí péče mohou rodině pomoci zorientovat se v možnostech a naplánovat další postup.
Následná a domácí péče mají společný cíl: aby člověk dostal potřebnou odbornou pomoc a mohl se vrátit do prostředí, ve kterém se cítí dobře – pokud je to pro něj bezpečné a zdravotně možné.
