Kdo převezme roli rebela v Evropské unii poté, co hlavní „narušitel“, maďarský premiér Viktor Orbán, prohrál parlamentní volby? Přestože Orbánův odchod může usnadnit rozhodování, v Evropské radě zůstává několik lídrů, kteří by mohli v blokování společných kroků pokračovat, všímá si web Politico. Jedním z nich je i český premiér Andrej Babiš.
Péter Magyar se svou stranou Tisza ovládl parlamentní volby v Maďarsku. Bývalý insider vládního Fideszu byl až dosud málo známý. Rychle se ale stal hlavním vyzyvatelem premiéra Viktora Orbána, když dokázal mobilizovat široké spektrum voličů. Jeho vzestup odstartovala tajná nahrávka exmanželky Judit Vargaové, která odhalovala možné zásahy vlády do korupční kauzy. Historický úspěch 45letého lídra může přepsat podobu maďarské politiky i vztahů země s EU, píše Politico.
V Oválné pracovně Bílého domu mělo dojít k nečekaně drsné výměně názorů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem Severoatlantské aliance Markem Ruttem. Informuje o tom portál Politico. Trump zostra vyčetl Ruttemu, že NATO odmítá podpořit Spojené státy v ozbrojeném konfliktu proti Íránu. Padat měly urážky a nadávky.
Lotyšské školy připravují dospívající na možné hrozby ze strany Ruska. Součástí výuky je proto rozsáhlý výcvik národní obrany. Program, který patří k nejambicióznějším v Evropě, má posílit odolnost společnosti i propojit ruskojazyčnou menšinu se státem. Pro studenty to znamená, že vedle běžných předmětů tráví desítky hodin nácvikem střelby, orientace v terénu či krizových situací, píše web Politico.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech pozastavil své údery na Írán a hlásí, že se s islámským režimem chce dohodnout. Na druhou stranu však do regionu posílá další vojáky a ve hře je eskalace konfliktu. Zmatení jsou zejména spojenci USA. Diplomaté různých států pro portál Politico uvedli, že nemají absolutní tušení, jaké záměry má Trump s Íránem a jaké budou jeho další kroky.
Američané mají údajně vyhlídnutého člověka, se kterým chtějí jednat o budoucnosti Íránu a možná ho i časem dosadit do čela země. Má jít o předsedu tamního parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa, informuje web Politico. Ten přitom v uplynulých týdnech hrozil USA odvetným útokem, ačkoliv tak činili všichni představitelé vládnoucího režimu. Naopak ze hry má být syn posledního íránského šáha Réza Pahlaví.
Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se v čerstvé kauze údajného donášení Rusům zastal svého maďarského protějška Pétera Szijjárta. Deník Washington Post (WP), který informaci přinesl, lídr Motoristů nepovažuje za „nejdůvěryhodnější“ a kauzu označuje za „snahu poškodit stranu Fidesz“ před parlamentními volbami. Podle informací CNN Prima NEWS má navíc Macinka v plánu odletět do Maďarska, aby zde Szijjárta a premiéra Viktora Orbána podpořil.
Lidé mohou vsázet peníze na klimatické katastrofy, politické události či zadržení aktivistů, například Grety Thunbergové. On-line predikční platformy, jako jsou Kalshi a Polymarket, přitahují stále více lidí a slibují „moudrost davu“ při odhadu budoucnosti. Zároveň však vyvolávají etické otázky a regulátory znepokojuje jejich hazardní charakter, píše web Politico.
Ruské tajné služby podle webu Politico mění taktiku a na špinavou práci v Evropě si čím dál častěji najímají běžné civilisty. K sabotážím a podvratným akcím je verbují přes sociální sítě, často jen na vidinu rychlého výdělku nebo dobrodružství.
Íránským nejvyšším vůdcem se stal šíitský duchovní Modžtaba Chameneí, syn dlouholetého vůdce Alího Chameneího. Jeho jmenování přichází v době rostoucího napětí na Blízkém východě a vyvolává otázky, zda bude pokračovat v tvrdé politice svého otce, nebo zda se pokusí o změnu směru íránského režimu.
Americké útoky na Írán prohloubily paranoiu ruského prezidenta Vladimira Putina a zvětšily jeho obavy o vlastní život, píše web Politico. Události v Íránu ale zároveň posilují jeho pozici vůči Západu a Ukrajině. Vývoj ukazuje, jak jsou mocní vůdci často limitováni strachem a jak dalekosáhlé dopady na mezinárodní situaci mají jejich rozhodnutí.
Brusel se snaží zvládnout dopady války mezi USA, Izraelem a Íránem, aniž by se do ní přímo zapojil. Útok na britskou základnu na Kypru a rostoucí bezpečnostní i energetická rizika ale ukazují, že Evropa možná nebude moci zůstat pouhým divákem, píše web Politico. V úvahu totiž připadá aktivování klauzule EU o kolektivní obraně.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
