Trumpova dohoda o Grónsku: Nové základny, volný pohyb vojáků a otazník nad tím, kdo to zaplatí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- USA, Dánsko a Grónsko podepsaly novou bezpečnostní dohodu
- Plánují obnovu dvou základen a instalaci dronů
- Kdo nakonec zaplatí náklady na výstavbu zařízení?
- Státy mimo NATO nesmí na ostrově těžit suroviny
Spor o budoucnost Grónska, který na začátku roku výrazně zhoršil vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci, zřejmě končí, píše Politico. Donald Trump totiž spolu s představiteli Dánska a Grónska uzavřel dohodu, která rozšiřuje možnosti americké armády v oblasti a zároveň potvrzuje dánskou suverenitu nad ostrovem. Co dohoda skutečně přináší, kdo zaplatí její náklady a bude ji Trump skutečně respektovat?
Od doby, kdy americký prezident Donald Trump hrozil anexí Grónska – v případě potřeby i silou – uplynulo osm měsíců. Evropští spojenci byli tehdy Trumpovým odhodláním získat území a jeho hrozbou 25% cel na každého, kdo se mu postaví do cesty, tak znepokojeni, že začali mluvit o budoucnosti Západu bez Ameriky. Transatlantické vztahy se od té doby v mnoha ohledech změnily.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zelenskyj je připraven sejít se s Putinem. Souhlasil by s jakýmkoliv energetickým příměřím
Trump a premiéři Grónska a Dánska ale nyní podepsali „fantastickou“ novou dohodu o bezpečnosti v Arktidě a severním Atlantiku, která má USA poskytnout veškerou kontrolu a vojenský přístup a která celý spor formálně ukončuje, píše Politico. Co ale přesně dohoda obsahuje? Kdo za ni zaplatí? A kdo jsou vítězové a poražení z měsíců trvajících jednání?
Obsah dohody
Dohoda, kterou ještě čeká ratifikace dánskými a grónskými zákonodárci, si klade za cíl „pozměnit a doplnit“ dřívější dohodu mezi USA a Dánskem z roku 1951. Mnozí experti už několik měsíců upozorňují, že předchozí dohoda Trumpovi zajišťovala většinu toho, co požadoval, včetně téměř neomezené možnosti zřizovat vojenské základny a dohlížet na bezpečnost v regionu. Jedním z klíčových rozdílů je však to, že signatářem je tentokrát i samotné Grónsko.
Čtěte také
Úvodní část textu znovu potvrzuje závazky signatářů dodržovat mezinárodní právo, respektovat dánské území, plnit povinnosti NATO a dodržovat práva obyvatel Grónska. Zbytek textu se zaměřuje převážně na přístup americké armády a civilistů do Grónska a na plány na zřízení amerických vojenských zařízení v této oblasti.
Trump slíbil vybudování dvou „velmi významných“ základen v Grónsku. Podle textu zveřejněného dánskou vládou ale nejsou ani tyto dvě propagované nové americké základny zcela nové, alespoň co se týče jejich umístění. Jedna je v Narsarsuaqu v jižním Grónsku, což byla bývalá americká základna Bluie West One, která byla uzavřena v 50. letech 20. století. A druhá je Mestersvig ve východním Grónsku, kde v současnosti sídlí dánská jednotka hlídkových psích spřežení Sirius a který bude zrekonstruován.
Podle dohody bude mít americká armáda „volný přístup“ ke vzdušným, pozemním a námořním trasám v Grónsku a jeho okolí mezi těmito dvěma základnami. V Grónsku se zároveň již nachází americká vesmírná základna Pituffik, kde je asi 150 amerických vojáků, kteří mají na starost monitorovací stanoviště balistických raket a chrání Severní Ameriku před útokem raket dlouhého doletu.
Dohoda také umožňuje USA v Grónsku vybudovat nová zařízení pro boj s drony, označovaná jako „bezpilotní vojenské instalace“. Jejich schvalování by přitom mohlo probíhat rychleji díky zjednodušeným postupům u dánských a grónských úřadů. Dánsko a Grónsko však budou mít konečné slovo o tom, kde by taková zařízení měla být umístěna, nebo zda vůbec budou postavena.
Donald Trump již dříve mluvil také o tom, že by chtěl v Grónsku těžit nerostné suroviny. Dohoda ale Spojeným státům nedává žádná zvláštní práva k jejich těžbě a nerostné suroviny označuje za citlivou oblast, u níž může z bezpečnostních důvodů omezit některé zahraniční investice. Samotnou těžbu tedy nepovoluje ani nezakazuje. O nerostném bohatství Grónska tak dle platného práva nadále rozhoduje Grónsko.
Blokace nepřítele
Novinkou je několik ustanovení, která mají zabránit potenciálním rivalům a protivníkům v získávání vojenských nebo ekonomických podílů v Grónsku. Dohoda stanoví, že žádný stát, který není členem NATO, nemůže na ostrově otevřít základnu ani těžit kritické minerály či vzácné zeminy bez souhlasu všech tří signatářů.
Čtěte také
Trump totiž často hovořil o čínských a ruských vojenských aktivitách v okolí Grónska a začátkem roku podle CBS News prohlásil: „Pokud se právě teď podíváte mimo Grónsko, vidíte ruské torpédoborce. Jsou tam i čínské torpédoborce a všude jsou ruské ponorky. Nedovolíme, aby Rusko nebo Čína okupovaly Grónsko, a přesně to udělají, pokud to neuděláme my.“
Představitelé NATO se proti těmto tvrzením postavili a uvedli, že nevidí žádnou čínskou aktivitu v okolí Grónska. Ruské pohyby na Dálném severu se navíc podle nich významně nezměnily a ruská přítomnost v blízkosti Grónska byla jen malá, pokud vůbec nějaká.
Kdo za všechno zaplatí?
V nedávném příspěvku na sociálních sítích Donald Trump uvedl, že „Spojené státy neponesou žádné náklady“ na obnovu základen a rozšíření americké přítomnosti v Grónsku. Není ale jasné, jak by to fungovalo, jelikož jedna základna zmíněná v dohodě byla uzavřena v 50. letech a druhá je jen malé zařízení, které v současnosti slouží jako domov pro tažné psy.
Podle webu Politico záleží na tom, k čemu chce Pentagon základny využívat. Nejpravděpodobněji by šlo o nové systémy protivzdušné obrany a radarová zařízení, jejichž výstavba by ale byla velmi nákladná. Dohoda však neříká, jak by si Spojené státy, Dánsko a Grónsko náklady mezi sebou rozdělily.
Kdo vyhrál?
Na začátku roku Dánsku hrozilo, že přijde o území. Přestože tato hrozba podle nové dohody pominula, důvěra Evropanů ve Spojené státy jako spojence utrpěla výraznou ránu.
Dohoda výslovně potvrzuje dánskou suverenitu a právo Grónska na sebeurčení, včetně možnosti získat nezávislost na Dánsku. Zároveň uznává potřebu chránit nedotčenou grónskou přírodu a práva místních obyvatel v kulturní, sociální i ekonomické oblasti.
Čtěte také
„Při čtení si člověk říká, proč tolik povyku kvůli tak málu věcí, když se to dalo udělat od začátku,“ řekl Grégoire Roos, programový ředitel pro Evropu v londýnském think tanku Chatham House. „Myslím si také, že je to od Dánska dobře zahrané – čistě a diplomaticky. Někdo by to mohl nazvat evropským nádechem,“ dodal Roos.
Daniel Fried z Atlantické rady, bývalý velvyslanec USA v Polsku, před zveřejněním dohody uvedl, že by dala Washingtonu něco, co by mohl nazvat vítězstvím, a „umožnila USA ustoupit od svých škodlivých a nesmyslných hrozeb agresí“.
Vydrží dohoda?
Jednou z hlavních obav evropských diplomatů a dánských úředníků bylo, že i když Trump o Grónsku v poslední době příliš nemluvil, stále usiloval o to, aby se dostalo pod kontrolu USA. V minulosti Trump navíc ne vždy dodržel dohody, které uzavřel, pokud měl pocit, že by mohl dosáhnout lepších podmínek.
Je možné, že nejdůležitějším faktorem bude kapacita Bílého domu. Vzhledem k tolika dalším prioritám – od Íránu přes volby do Kongresu až po příští prezidentskou kampaň – je otázkou, zda budou mít Trump a jeho spojenci vůbec čas a prostor na to, aby se znovu zabývali změnami 75 let staré dohody.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Je na čase to ukončit: Trump poslal Putinovi jasný vzkaz ohledně války na Ukrajině
vaclav.cerny@iprima.cz
