Francie hoří a volba prezidenta je za rohem: Jak nepokoje mění šance Le Penové a Mélenchona?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Násilné protesty mohou ovlivnit francouzské volby.
Le Penová těží z krize, Mélenchon čelí kritice.
Centristé hledají cestu, jak se vymezit vůči Macronovi.
Násilné protesty ve Francii mohou zamíchat kartami před prezidentskými volbami v roce 2027. Zatímco krajní pravice se snaží vystupovat jako zastánce pořádku, krajní levice čelí obviněním z podněcování nepokojů. A centristé zoufale hledají způsob, jak se distancovat od slábnoucí autority prezidenta Emmanuela Macrona, píše Politico.
Francií otřásají protesty, které doprovázejí násilnosti, rabování a střety s policií. V zemi, kde je politická situace už tak napjatá, by se protesty mohly promítnout i do výsledku prezidentských voleb, které se budou konat na jaře příštího roku, píše Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výtržník na demonstraci v Paříži zaútočil na hasiče. Ostatní ho tvrdě skopali, ukazuje video
Favoritka krajní pravice Marine Le Penová využívá krizi k tomu, aby se prezentovala jako kandidátka prosazující zákon a pořádek. Mnozí voliči ji ale vnímají jako političku, která rozděluje společnost, a její případné vítězství by podle nich jen prohloubilo společenské rozpory, které nepokoje odhalily.
I vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon, o kterém se předpokládá, že se příští rok ve druhém kole utká s Le Penovou, našlapuje opatrně. Jeho soupeři ho totiž obviňují z podněcování pouličních nepokojů, které přerostly v rabování a žhářství v ulicích francouzských měst.
Čtěte také
Šanci získat hlasy ve volbách mají i centristické strany. Musí se ale vymezit vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi, kterého lidé kritizují za to, jak reaguje na vlnu vandalismu po celé Francii.
„Celkově to posouvá volby do neznámých vod,“ píše Politico. Jaká je tedy situace hlavních kandidátů?
Marine Le Penová
Le Penová zaznamenává nárůst popularity. Přiznávají to dokonce i její soupeři. „Nepokoje hrají do karet krajní pravici,“ uvedla středopravicová europoslankyně Nathalie Loiseauová. „Krouží kolem násilí jako supové,“ zdůraznila.
Marine Le Penová Zdroj: Zuma Press, Profimedia.cz, Alexis Sciard
Le Penová se snaží představit jako vhodná alternativa. V neděli pronesla smířlivý projev k národu a označila se za kandidátku, která chce Francii uklidnit. Předseda její strany Národní sdružení Jordan Bardella ale situaci moc neuklidnil. „Vzbouřenci brzy vtrhnou do domů lidí,“ prohlásil na tiskové konferenci v Paříži. „Úřady se hroutí,“ dodal.
Dlouhodobé násilné protesty by ale mohly poškodit i Národní sdružení, které je už dlouho spojováno s vyvoláváním občanských nepokojů. Jeden z konzervativců, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že období nestability může vést k tomu, že se Francouzi odvrátí od protisystémových osobností a upřednostní tradiční politické veterány. „Mohlo by to skončit tak, že na Champs-Élysées bude stát Charles de Gaulle,“ řekl představitel s odkazem na rok 1958, kdy se Charles de Gaulle – vyzbrojen mimořádnými pravomocemi – vrátil do čela Francie během hluboké politické krize, což vedlo ke vzniku současné francouzské páté republiky.
Čtěte také
Politolog a hlavní poradce think-tanku Institut Montaigne Dominique Moïsi v rozhovoru pro NPR uvedl, že pokud by se volby konaly příští neděli, mohla by Le Penová podle některých lidí být zvolena již v prvním kole. „Volby jsou za šest měsíců. Od dneška do té doby se může stát mnoho věcí. Musíme být ale upřímní. Riziko, že se Marine Le Penová stane příští prezidentkou Francie, je velmi reálné, velmi vysoké. Není to nevyhnutelné, ale v tuto chvíli je to reálná možnost,“ popsal Moïsi.
Jean-Luc Mélenchon
Vůdce krajní levice Mélenchon se ocitl ve svízelné situaci. Snaží se totiž balancovat mezi podporou demonstrantů a distancováním se od násilí.
Jean-Luc Mélenchon Zdroj: Profimedia.cz
Krajně levicová strana Nepodajná Francie se nevzdala a podpořila studentské protesty, které předcházely víkendovým nepokojům. Její politici se zapojili i do debat o blokádách, kritizovali údajné policejní násilí a vyjadřovali podporu demonstrantům.
Násilí provázející nepokoje však může vést mezi voliči k marginalizaci krajní levice, zejména když ji vláda i političtí soupeři obviňují z podněcování nepokojů. „Snažili se situaci vyhrotit,“ míní již zmíněná europoslankyně Loiseauová.
Podle průzkumu agentury Cluster 17 je Mélenchon již nyní jedním z nejčastěji „odmítaných“ politiků ve Francii.
Édouard Philippe
Nepokoje komplikují situaci také středopravému prezidentskému kandidátovi Édouardu Philippovi. Bývalý Macronův premiér se nyní musí vymezit vůči prezidentovi, o kterém kritici říkají, že na krizi reaguje pomalu.
Edouard Philippe Zdroj: Profimedia.cz
Protesty ale mohou být pro Philippa i příležitostí, aby ukázal rozhodnost a vyvrátil kritiku, že jeho kampaň postrádá energii. Přestože má ze všech centristických kandidátů největší šanci porazit krajní pravici, jeho podpora v průzkumech v posledních měsících stagnuje a v kampani se mu nedaří výrazněji prosadit.
„Distancování se od Macrona by mohlo být právě tím, co potřebuje,“ píše Politico. A Philippe to v neděli alespoň naznačil, když Macron v televizním projevu nenabídl žádná důrazná opatření k uklidnění situace.
Čtěte také
Philippe na to reagoval na síti X, když napsal: „Upřednostnil bych rozhodnutí a iniciativu k obnovení pořádku. Tato země potřebuje někoho, kdo velí.“ Jeden z nejmenovaných francouzských ministrů ale uvedl, že Philippe by měl být ostřejší, pokud chce mít nějaký dopad. „Má velmi prezidentské vystupování a tento styl mu sedí. Ale nic neříká. Jaká je jeho strategie? Proč neřekne, že musíme vyhlásit výjimečný stav?“ uvedl.
Raphaël Glucksmann
Protesty jsou také první velkou zkouškou pro europoslance Raphaëla Glucksmanna. Na začátku října vyhrál primárky Socialistické strany a stal se kandidátem umírněné levice na prezidenta. V pondělí veřejně zaujal odlišný postoj než Mélenchon a novinářům řekl, že „je nesnesitelné, aby hordy výtržníků útočily na symboly státu“.
Raphaël Glucksmann Zdroj: Profimedia.cz
Glucksmannova popularita po vítězství v primárkách vzrostla. Podle nedávného průzkumu agentury Elabe by získal 15 až 16,5 procenta hlasů, což je srovnatelný výsledek s Jeanem-Lucem Mélenchonem i Édouardem Philippem.
Podle již zmíněného ministra ale Glucksmann brzy dosáhne svého vrcholu. „Může jen odlákat voliče od Mélenchona. Levicový volič může hlasovat pro pravici, ale pravicový volič v dohledné době pro levici hlasovat nebude,“ popsal.
Emmanuel Macron
Macron čelí ostré kritice za to, že sice vystoupil v televizi, aby oslovil národ, ale neoznámil absolutně nic. V neděli Macron slíbil, že výtržníci, kteří „ničili“ věci, za to zaplatí, a vyzval k „jasným odpovědím“ na otázku, proč se protesty zvrhly v násilí. „Do pr**le, to je blbost,“ reagoval na jeho slova nejmenovaný bývalý vysoce postavený vládní úředník. „Je úplně odtržený od reality,“ přidal svůj názor jeden z regionálních představitelů.
Emmanuel Macron Zdroj: Profimedia.cz
„Macronovi zbývá šest měsíců ve funkci a potřetí už kandidovat nemůže. Už nyní je vnímán jako lídr takzvané vlády chromé kachny, která má jen omezenou schopnost prosazovat svou politiku,“ poznamenal na jeho adresu zpravodaj Alistair Bunkall ze Sky News.
V pondělí se premiér Sébastien Lecornu pokusil situaci dostat pod kontrolu a oznámil lokální zákaz vycházení, omezení pohybu a zákaz veřejných demonstrací. Na sobotu jsou naplánovány další demonstrace. Rostou proto obavy, že se protesty protáhnou a naberou podobné rozměry jako hnutí žlutých vest, které Francii zasáhlo v letech 2018 a 2019. „Pokud tomu tak bude, stane se tento chaos určujícím prvkem volební kampaně v roce 2027,“ podotýká Politico.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kim Čong-un je v kómatu, spekulují média. Režim ukázal fotky, jak si prohlíží dámské boty
vaclav.cerny@iprima.cz
