Pracujete víc, ale firma neroste? Možná řešíte špatný problém, vysvětluje podnikatelský expert
V Double Academy pomáhájí podnikatelům získávat více zákazníků, zvyšovat své příjmy a budovat firmy, které nejsou závislé jen na nich. Zdroj: Se souhlasem Double Academy
Roste obrat, přibývají zaměstnanci i starosti. Místo očekávané úlevy ale může na majitele menší či střední firmy čekat něco úplně jiného – pocit, že na zásadní rozhodnutí zůstává sám. Doma mu často nerozumějí, kamarádi řeší úplně jiné problémy a umělá inteligence nabídne jen obecnou radu. Kde hledat radu, která opravdu pomůže?
Podle Jana Vašourka CEO a majitele vzdělávací platformy Double Academy, podnikatelé často uvíznou v takzvaném úzkém hrdle. Z firmy pak sice stále tečou peníze, ale další růst nepřichází.
Když se firmě daří, logicky by člověk čekal, že její majitel bude mít kolem sebe stále více lidí, kteří mu pomohou s rozhodováním. Realita může být překvapivě opačná. S růstem firmy se totiž zvětšuje nejen obrat, ale také množství rozhodnutí, která mohou mít pro celý podnik zásadní důsledky.
Majitel najednou řeší zaměstnance, nábory, propouštění, daně, obchod i strategii. A zároveň se může stát, že lidé kolem něj už nedokážou jeho situaci skutečně pochopit. „Je to takový paradox. Člověku se daří, nahoře se mu tleská, ale zároveň mu čím dál méně lidí dává opravdu upřímnou zpětnou vazbu. A řeší stále větší věci – DPH, lidi, nábory nebo propouštění. Lidí, kteří mají stejnou zkušenost a dokážou na to reagovat, je ale málo,“ vysvětluje Jan Vašourek CEO a majitel Double Academy.
Doma poradí, jenže ne vždy správně
Když přijde opravdu zásadní rozhodnutí, přirozenou volbou bývá rodina nebo kamarádi. Jenže i dobře míněná rada může narazit na limity zkušeností.
Manžel nebo manželka, kteří podnikání nezažívají každý den, případně kamarád, který je zaměstnanec nebo vede výrazně menší firmu, mohou situaci vnímat úplně jinak. „Samozřejmě mu poradí. Ale jen do té míry, do které si dokážou jeho situaci představit. Podnikatel má svůj vesmír, kamarád nebo partner zase svůj. A pak může dojít ke střetu, protože každý vidí důležitost něčeho jiného,“ říká Vašourek.
Výsledkem nemusí být jen špatné rozhodnutí. Někdy se pracovní problémy přenesou i do osobních vztahů.
Když nestačí ani umělá inteligence
Další možností, ke které dnes podnikatelé stále častěji sahají, je umělá inteligence. Ta dokáže nabídnout nápady, rozebrat problém nebo připravit varianty řešení. Má ale jeden zásadní limit – konkrétní firmu nezná. „Podnikatel zapne chat a začne se ptát. Jenže AI mu většinou dá obecnou odpověď. Nezná konkrétní firmu, neví, jak majitel přemýšlí, jak se rozhoduje ani v jaké fázi firma je,“ upozorňuje Vašourek.
Majitel se tak může dostat do situace, kdy má více informací než dříve, ale pořád neví, který konkrétní problém má ve své firmě řešit jako první.
Firma vydělává, ale přestane růst
Právě v této fázi podle Vašourka vzniká takzvané „úzké hrdlo“. Přirovnává ho k lahvi – voda z ní jednoduše nemůže vytéct rychleji, než dovolí její hrdlo.
Podobně funguje i firma. Některé aktivity ji mohou dostat například na obrat 10, 15 nebo 20 milionů korun. Stejný způsob práce už ale nemusí stačit k dalšímu růstu. „Firma se dostane do určité fáze díky aktivitám, které ji tam dostaly. Jenže ty stejné aktivity ji pak nemusí dostat na 50 nebo 100 milionů. A majitel musí najít místo, které růst skutečně brzdí,“ popisuje.
Problém je, že podnikatel může hledat příčinu úplně jinde.
Obchodníci křičí, že potřebují lepší poptávky
Jako příklad uvádí Vašourek situaci, kdy obchodníci tvrdí, že firma má špatné poptávky. Majitel proto investuje více peněz do marketingu.
Jenže výsledky se nezlepší. Proč? Skutečné úzké hrdlo totiž může být až v samotném obchodním procesu. Obchodník například zavolá potenciálnímu klientovi příliš pozdě, neumí dobře připravit nabídku nebo nezvládne jeho námitky. „Majitel do marketingu nalije dvakrát tolik času, energie a peněz, ale firma se dvakrát nezvedne. Protože problém nebyl v marketingu, ale třeba v obchodníkovi, který volá pozdě, neumí dobře nabídku nebo nezvládá námitky klienta,“ vysvětluje.
A právě tady může začít začarovaný kruh. Majitel pracuje stále více, řeší stále více problémů a má stále méně času na samotné řízení firmy.
Místo řízení firmy hasí jeden požár za druhým
Podnikatel se tak může stát největší brzdou vlastního podnikání. Ne proto, že by něco dělal špatně, ale protože se snaží osobně vyřešit téměř všechno. „Čím víc majitel maká, tím víc problémů řeší. Dává tomu stále více času, je méně doma a může z toho mít hlavu jako pátrací balon,“ říká s nadsázkou Vašourek.
Jedním z prvních kroků má proto být podle něj zdánlivě jednoduchá věc: majitel si musí vyhradit čas pouze pro sebe a svou firmu.
Dvě hodiny týdně mohou být začátek
Nemá v tu chvíli řešit další požár, školit nového zaměstnance nebo dělat nábor. Má se zastavit a podívat se na firmu z nadhledu. „Měl by si vyčlenit čas, kdy není hasičem problémů ani náborářem. Třeba dvě hodiny týdně vypnout telefon, zavřít dveře a podívat se na čísla a fakta. A říct si: Tady nám to teče, tohle musíme opravit,“ doporučuje Vašourek.
Právě schopnost vystoupit z každodenní operativy může být podle něj prvním krokem k tomu, aby majitel zjistil, co firmu skutečně brzdí.
Jeden poradce nemusí stačit
Řešením přitom podle Vašourka nemusí být ani najmutí jediného konzultanta. I ten totiž může mít své limity. „Je samozřejmě dobré mít konzultanta. Každý sportovec má trenéra. Ale profesionální sportovci mají trenéry na různé oblasti. Podnikatel je na tom podobně,“ vysvětluje. Za účinnější považuje sdílení zkušeností mezi lidmi, kteří řeší podobně velké firmy a podobné problémy.
Právě na principu podnikatelské komunity staví i Double Academy. Majitelé firem mohou své problémy konfrontovat s dalšími podnikateli, kteří mají vlastní zkušenost a mohou nabídnout jiný pohled. „Když dostaneme do jedné místnosti deset, patnáct nebo dvacet lidí, kteří řeší podobnou realitu, může podnikatel získat upřímnou zpětnou vazbu od lidí, kteří skutečně vědí, o čem mluví,“ říká Vašourek.
Truhlář z Brna dělal deset nabídek denně
Jako konkrétní příklad uvádí truhláře z Brna. Jeho firma se dlouhodobě pohybovala kolem obratu půl milionu až milionu korun. Problém byl ale v tom, že majitel osobně řešil prakticky všechno – výrobu, klienty i cenové nabídky.
V jednu chvíli už dělal pět, šest, někdy dokonce deset nabídek denně. „Místo toho, aby hledal nové klienty a zlepšoval výrobu, trávil čas naceňováním. Když z deseti nabídek přijde jedna zakázka, je to samozřejmě velmi demotivující,“ popisuje Vašourek.
Řešením bylo změnit samotný proces. Za nacenění se začalo platit, čímž se odfiltrovali lidé, kteří jen obesílali několik firem s žádostí o nabídku.
Majiteli se uvolnil čas na práci, která měla pro firmu skutečně větší význam. „Obrat se u něj dostal přibližně na dva miliony. Ale nejde jen o růst obratu. Důležité je, že získal čas na to, co je pro firmu podstatné, a mohl chodit dříve domů,“ dodává.
Proč firma neroste, když majitel pracuje víc?
Podle Vašourka je právě tohle jeden z důležitých varovných signálů. Pokud majitel přidává práci, čas i peníze, ale firma se neposouvá odpovídajícím způsobem, nemusí být řešením ještě větší nasazení. Možná je problém právě v místě, které zatím nikdo nehledal.
Největší změnou tak nemusí být přidat další hodiny práce. Může jí být naopak schopnost na chvíli se zastavit, podívat se na firmu z odstupu a zjistit, kde je její skutečné úzké hrdlo.
