Prokletí slavné pohádky. Ivánek z Mrazíka skončil ve vězení, jak dopadli ostatní?
Nejprve přinesl raketovou slávu, pak prokletí. I když Mrazík v socialistickém Československu nechyběl na obrazovkách žádné Vánoce, diváci netušili, že představitel pyšného a napraveného mladíka padl až na dno.
Eduard Izotov nepatřil mezi sovětská herecká esa. Mezi ně ho vystřelil až příběh naivní Nastěnky, nafoukaného Ivánka a zlé Marfuši. Šel z role do role, ženy ho milovaly. Pak ale přišel nečekaný pád. Izotov si chtěl koupit „daču“ (chatu), což si v tehdejším Sovětském svazu nemohl dovolit každý. Na své plány potřeboval peníze, a tak se pokusil na moskevské ulici vyměnit načerno tisíc dolarů za rubly.
ČTĚTE TAKÉ: Brodský byl se svou osudovou láskou přes 40 let. Život ukončil střelbou v milované chalupě.
Netřeba dodávat, že to bylo v roce 1983 protizákonné. Populárního herce při tomhle pokusu chytili a bez milosti putoval do vězení. Nejprve mu hrozilo až patnáct let. Kolegové herci se za něj postavili, podepisovali petici. Výsledkem byly „jen“ tři roky. Z vězeňské cely se pak vrátil jako úplně jiný člověk, vyhaslý, bez radosti ze života. Poslední roky nepoznával ani své nejbližší a dožíval na psychiatrii.
Mnohem lépe dopadla pohádková Nastěnka. Natalii Sedychové bylo v době, kdy si ji filmaři vybrali, pouhých čtrnáct. Do představitele Ivánka byla platonicky zamilovaná a v pozdějších rozhovorech přiznala, že polibek, který od něj na plátně dostala, byl její první v životě. Po úspěchu Mrazíka se od filmového herectví „odklonila“ k tanci, vypracovala se až na primabalerínu a procestovala celý svět.
Marfuša opravdu louskala oříšky
Jako filmovou Marfušu jsme mohli znát úplně jinou tvář, když ale režisér na konkurzu uviděl Innu Čurikovovou, jak bravurně louská pusou ořechy, věděl, že musí obsazení změnit. Scéna s ořechy skutečně není žádný trik, sama herečka na dotazy diváků s nadsázkou odpovídala: „V minulém životě jsem byla určitě veverka.“ Ve vysněné roli ale musela „zkousnout“ i další nepříjemné věci. Čekala ji koupel ve špinavém rybníčku plném pijavic nebo pochutnávání si na syrové cibuli.
To ale nebylo nic proti úkolu, aby vypadala co nejšeredněji. Marfuša zkrátka měla být naprostým opakem dobrotivé Nastěnky. Když se Inna poprvé uviděla v zrcadle filmové maskérny, rozplakala se a chtěla utéct. Později se sice stala uznávanou herečkou, tahle pohádka ale pro ni už nikdy nebyla úplně příjemnou vzpomínkou.
Čtěte také
Sáňky samochodky, černý kocour a chaloupka na muřích nohách. Baba Jaga ukrývala možná mnoho tajemství, tím největším bylo, že ji ve skutečnosti ztvárnil muž. Georgij Milljar dal téhle postavě svérázné kouzlo, v oboru „Baba Jaga“ byl přitom podobným specialistou jako u nás Josef Dvořák na vodníky. Za svou kariéru se proměnil hned ve čtyři, poprvé v pohádce v roce 1939, naposledy o více než třicet let později. A zatímco babu hrál muž, Dědečka Hříbečka pro změnu ani ne patnáctiletá dívka.
Natáčelo se i za polárním kruhem
Všichni herci si na place užili své. V době natáčení chyběl u Moskvy sníh, proto se štáb přesunul až za polární kruh, takže svou promrzlost nemusely filmové postavy ani předstírat. Ve chvíli, kdy se před kamerou hoduje, není o co stát. Aby herci při dlouhém čekání neujídali a jídlo vydrželo, pomazali ho rekvizitáři petrolejem.
Na popularitě Mrazíka v Československu měl bezesporu podíl dabing. Nepřekonatelný František Filipovský se převtělil v babu Jagu, hlavní hrdiny namluvil celoživotní pár Josef Zíma a Eva Klepáčová. Laskavý hlas Mrazíka patří jedné z předválečných hvězd – Otomaru Korbelářovi. A pak ještě jeden hlas, i když tak trochu skrytý. Veškerou zvířecí havěť od prasat, přes kohouty, až po psy a kočky nachrochtal, nakokrhal, naštěkal i namňoukal ten nejpovolanější – zvířecí imitátor Antonín „Strýček“ Jedlička.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: To je podoba. Dcera Kubelkové zazářila na přehlídce. Geny nevyčůráš, vtipkovala slavná matka.
