Trápí nás sucho. 10 tipů, jak doma šetřit vodou

Stav vody na povrchu či ve vrtech a pramenech ovlivňuje nejen počet a vydatnost srážek, ale i její užívání. V současné době trápí sucho značnou část republiky. Týká se půdy i hladiny některých řek či podzemních vod. „Stav podzemních vod se, ve srovnání s předchozím týdnem při porovnání s dlouhodobými hodnotami na křivce překročení, v celkovém průměru mírně zhoršil a zůstal silně podnormální. Ke zhoršení došlo v povodí Lužnice, dolní Vltavy, horní Sázavy, Lužické Nisy a Smědé, Odry, Osoblahy, horní a střední Moravy a Jihlavy. K přechodnému mírnému zlepšení došlo pouze v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Hladina v mělkých vrtech ve srovnání s předchozím týdnem v celkovém průměru převážně mírně klesala,“ uvedl ve středu Český hydrometeorologický ústav.

>> Náš tip: Sucho a aktuální situaci můžete sledovat na webu Českého hydrometeorologického ústavu

Podle hydrometeorologů se na sucho ve vodních tocích musí pohlížet jako na přírodní fenomén, který ale může být prohlouben lidským působením. Stát nyní hledá cesty, jak se suchem bojovat, pomoci mají speciální komise (viz úvodní reportáž). Efektivně hospodařit s vodou je pak třeba komplexně (s využitím různých odborných přístupů nejen v zemědělství), ale i na úrovni jednotlivých domácností. My se nyní zaměříme na druhou zmiňovanou oblast. Jakými cestami může každý jednotlivec pomoci situaci zlepšit v běžném denním provozu? Připomeňte si některé známé metody a nechte se inspirovat i méně známými tipy...

1. Chytejte vodu do nádob

Často trvá delší dobu, než přiteče teplá voda například na umytí rukou nebo nádobí. Tímto způsobem může protéct do kanalizace v průměru kolem šesti litrů vody. Jak v článku o kvalitě české kohoutkové vody uvedl František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu, je také doporučeníhodné odpustit ji po noční či delší (víkendové) stagnaci v domovním rozvodu do té doby, než poteče studená. Stagnující voda je totiž srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Ve vnitřním vodovodu se mohou množit i plísně a bakterie, jejichž výměšky někdy vedou k vytváření nepěkných, slizovitých povlaků na místech, z nichž vodu odebíráte. Vodu, která se odpouští, je pak ideální chytat do větší nádoby (například do kbelíku, hrnce či džbánu) a následně ji ještě využít. "...použít ji nejprve na mytí, splachování, úklid či zalévání květin, a pak až vzít vodu na pití a vaření," radí MUDr. Kožíšek.

2. Sprcha místo koupele

Pokud si napustíte vanu, spotřebujete 100 až 200 litrů vody podle velikosti vany. Na rozdíl od sprchování, kdy spotřebujete 30 až 50 litrů. Rychlá sprcha tak může ušetřit až 170 litrů na jednoho člověka. A když už si vanu dáte, můžete následně ještě pomocí kbelíku vodou po koupání třeba spláchnout WC nebo vytřít podlahu.

3. Úsporné hlavice a perlátory

A pokud jde o sprchování, záleží i na tom, jakou hlavici na sprše máte. Úsporné sprchové hlavice a perlátory na vodovodní kohoutky šetří i několik desítek litrů denně. Účinný perlátor totiž sníží průtok i na šest litrů za minutu.

4. Během mydlení kohoutek zavřete

Při sprchování, ale i mytí rukou, vlasů, čištění zubů či holení lze uspořit velké množství vody také tak, že ji nenecháte téci celou dobu, ale pouštíte ji jen tehdy, když ji skutečně potřebujete. Řada lidí přitom přiznává, že například při čištění zubů nechá vodu téci celou dobu – tedy minimálně dvě minuty. A to už je zhruba dalších 20 zbytečných litrů. Pokud by si napustili kelímek na vypláchnutí úst, spotřebují asi 2–3 decilitry vody.

>> Muž propaguje šetření vodou, chytá ji do kbelíku:

5. Mytí nádobí v napuštěném dřezu

Myčka obecně ušetří hodně vody i energie, ale měla by být vždy při mycím cyklu naplněná (stejně jako pračka při praní prádla). A pokud myčku nemáte, myjte nádobí tak, že si napustíte dřez. Je to asi o pětinu úspornější varianta mytí nádobí včetně jeho opláchnutí, než pod tekoucí vodou. V takovém případě jen za 10 minut může protéct až 200 litrů vody. Platí to pro větší množství nádobí.

6. Využívejte "šedou" vodu

Zkuste uvažovat o recyklaci tzv. "šedých" vod. "To znamená vod, které jsou třeba z mytí nádobí, z koupání a podobně, ale nejsou tak znečištěné, tak se po určité úpravě - jenom nějaké fyzikální filtraci, dají třeba používat na splachování wc," řekl už dříve vedoucí odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí Evžen Zavadil. Jednou z metod, jak zužitkovat použitou, ale nepříliš "kontaminovanou" vodu, je i například umývání ovoce a zeleniny nad nádobou (či v nádobě) ve dřezu. Takto použitou vodou můžete například zalít květiny za oknem nebo přilepšit rostlinám na zahrádce.

7. Využívejte dešťovou vodu

Ušetřit můžete třeba i na zalévání zahrádky. Stačí si do sudu nachytat dešťovou vodu, která je v některých ohledech dokonce lepší než voda pitná. Chlór totiž neprospívá rostlinám (ani lidské pokožce). Nákladnějším řešením, ale o to více efektivním vzhledem k množství nachytané vody, jsou pak podzemní nádrže na dešťovku. Během období dešťů, zejména přívalových, pak ze střechy steče vždy velice slušné množství vody, která v nádrži poté vydrží na období (nebo alespoň určitou část), kdy tolik srážek není. Dešťovou vodou ale nemusíte jen zalévat, lze v ní umýt psa, auto či boty. Nemáte-li zahradu, klidně můžete umístit při dešti pár kbelíků jen na balkón – užití pro nachytanou vodu určitě najdete. Minimálně s ní můžete spláchnout toaletu nebo vytřít...

8. Opravte kapající kohoutky

Pozor na kapající kohoutky i na protékající nádržky u toalety. Jakmile zjistíte závadu, hned se ji snažte opravit. Kapajícím kohoutkem může zbytečně protéct každý den více než 20 litrů vody, u protékajícího WC to pak může být až tisíc litrů za 24 hodin. Na zahradě také často kontrolujte stav hadice, jestli není poškozená...

9. Uzavření přívodu před delší nepřítomností

Pokud plánujete dovolenou nebo delší nepřítomnost v bytě či domě, nezapomeňte uzavřít přívod vody. Nezřídka se stává, že právě za nepřítomnosti majitelů praskne například hadička od toalety a kromě ztracených litrů máte zaděláno i na průšvih v podobě vyplaveného nejen svého bytu, ale třeba i sousedů.

10. Při vaření...

Jídlo nerozmrazujte pod tekoucí vodou, není to šetrné - pro vaši peněženku, pro jídlo samotné, ani pro přírodu. Pokrmy pak vařte v přiměřeném množství vody, ve vhodně velkém hrnci. Pokud vaříte z ovoce či zeleniny, můžete je umýt v jedné nádobě. Není nutné kus po kusu omývat pod tekoucí vodou. A jak už bylo uvedeno výše, následně lze zalít například květiny.

Vodu z těstovin či po vaření brambor pak nemusíte hned vylévat. Lze ji buď využít při další přípravě pokrmů (například z bramborového vývaru lze udělat ještě česnečku či jinou polévku), nebo opět zalít květiny.

Ivana Kropáčková

Titulní foto: freepik.com/kaboompics