Pole jako kámen a voda cennější než mléko. V roce 1947 v Česku nezapršelo půl roku
Bez jediného deště od dubna až do Dušiček. Voda byla cennější než mléko, úroda mizerná, pole se proměnila v kámen a mnohde se oralo až v listopadu. Rok 1947 přinesl největší sucha od počátků měření. „Prvně zapršelo až 5. listopadu,“ zapsal si kronikář obce Opařany na Táborsku v roce 1947. „Pršelo tu před třemi dny,“ porovnává současná starostka Opařan Andrea Rucká. CNN Prima NEWS pátrala v archivech po dalších zatím mediálně nezveřejněných svědectvích o pětisetletém suchu z roku 1947.
Od března do listopadu pršelo jen třikrát. Sucho z roku 1947 bylo národním neštěstím
Letošní červnové teplotní rekordy šokovaly Česko, ovšem v roce 1947 bylo hůře. „Od konce března až do 15. listopadu zapršelo v naší obci celkem třikrát, a to jen docela nepatrně,“ zapsal si kronikář obce Kamenný Újezd na Českobudějovicku. Podle meteorologů tehdy střední Evropu zasáhlo obrovské hydrologické sucho, nyní označované za pětisetleté. Redakce CNN Prima NEWS pátrala po svědectvích extrémního počasí z roku 1947 ve státních archivech a přináší kronikářská svědectví, která zatím nezveřejnila jiná média. A připomínáme i tehdejší potravinovou pomoc Československu, kterou poskytl generalissimus Stalin, i když tím zvýšil počet obětí tehdejšího sovětského hladomoru.
Velká část Moravy směřuje k „bodu vadnutí“. Vědci varují před kritickým suchem
Nedostatek vody v půdě na jižní Moravě a ve velké části Olomouckého kraje je už kritický, uvedli dnes tvůrci webu InterSucho na síti X. Z mapy, kterou vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe zveřejnili, vyplývá, že na Hané a ve značné části jižní Moravy kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent. Blíží se tedy takzvanému bodu vadnutí, kdy jsou rostliny na suchu.
Sucho a stoleté trubky. Vodohospodáři na severu Čech investují 15 miliard
Českou republiku dlouhodobě sužuje kritický nedostatek vody a podle varování předních odborníků v současnosti čelíme vůbec nejhoršímu suchu za posledních šedesát pět let. Ani srážky z minulých dní nedokázaly vyprahlou krajinu dostatečně nasytit a hydrologické vyhlídky na nadcházející letní měsíce rozhodně nejsou růžové. V kontrastu s tímto alarmujícím stavem se však v tuzemsku odehrává obrovský paradox, kdy miliony kubických metrů drahocenné pitné vody každý rok zcela zbytečně uniknou do kanalizačních systémů a v podzemí doslova zmizí bez užitku. Efektivní hospodaření s vodou se tak stává jednou z největších strategických výzev současnosti.
Bouřky se rychle ženou, za pár hodin hrozí i kroupy. MAPA varuje, kde udeří nejsilněji
Česko o víkendu zasáhnou silné bouřky, první se v sobotu odpoledne zformovaly na jihozápadě. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu pro několik krajů. Největší pravděpodobnost jejich vzniku bude odpoledne a v podvečer v západní, jihozápadní a jižní polovině Čech. Hrozí také vznik supercel a kroupy. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 24 a 28 °C, na severovýchodě jen kolem 22 °C.
Vedro na jihu, bouřky na západě: Léto v Evropě bude plné extrémů. Na co se připravit v Česku?
Letošní léto přinese do Evropy extrémy a velmi rozdílné počasí. Zatímco západ kontinentu čekají spíše chladnější deštivé měsíce, východ a jih zasáhnou vedra a sucho. Česko se ocitne někde mezi těmito extrémy. Zažijeme horka, ale zároveň i bouřky a vydatné deště. Obecně však platí, že první polovina léta by měla být zasažena dešti a druhá má být spíše teplejší a sušší, předpovídá web MkWeather.
