Malý Domísek si musel život vybojovat. Teď potřebuje pomoc, aby mohl sám stát a chodit
Malý Domísek brzy oslaví čtvrté narozeniny, přesto už během prvních okamžiků svého života čelil situacím, které si většina lidí jen stěží dokáže představit. Při porodu mu přestalo bít srdce a lékaři ho museli dlouhou dobu resuscitovat. Na svět tak vstupoval s řadou závažných diagnóz a byl veden pouze jako číslo 77, bez vlastního jména. Navzdory nepříznivému začátku je chlapec velký bojovník. V posledních letech udělal výrazné pokroky a existuje reálná naděje, že by v budoucnu mohl samostatně stát a chodit. K tomu však potřebuje speciální ortézy, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jeho rodina proto zřídila veřejnou sbírku na platformě Donio, jejímž cílem je získat prostředky na potřebné vybavení a další související péči.
Malá Vikinka bojuje s opožděným vývojem. Pomoci jí může speciální terapie, vznikla sbírka
Čtyřletá Vikinka se už od prvních měsíců života potýká s vážným opožděním vývoje – nechodí, nemluví, je plně na plenkách a potřebuje nepřetržitou péči. Její rodina navíc prochází velmi náročným obdobím, protože mamince holčičky byla minulý rok diagnostikována zhoubná nádorová choroba mozku. Rodiče však i v této složité situaci dělají vše pro to, aby Vikince zajistili specializovanou terapii v Turecku a intenzivní rehabilitace, které by jí mohly pomoci zlepšit vývoj i kvalitu života. Tyto terapie jsou však finančně náročné, a proto byla na platformě Donio zřízena sbírka na podporu léčby a potřebné péče pro holčičku.
Od „běžné rodiny“ k nerozeznání: Nikdy jsme nebyli přehlíženi, zní od bratrů postižené Terezy
Zpravidla bývají skleněné děti – zdraví sourozenci těch postižených – pro rodiče „až těmi druhými“. To však není případ Matouše a Tomáše Dolejších, mladších bratrů dnes 31leté Terezy, které byla v dětství diagnostikována kvadruparetická forma dětské mozkové obrny (DMO). Ačkoliv je plně odkázána na pomoc druhých, nezabránilo to její matce Janě splnit si svůj sen o velké rodině, kterou postižení dcery nijak nedefinuje. Absence „přespávaček“ a nutnost plánování jsou tím jediným, co dnes sedmnácti- a devatenáctiletí bratři označují za negativní aspekt života se sestrou s handicapem.
Martin je odkázán na druhé, sní o vlastním autě. Příspěvek mu stát zamítl, teď prosí o pomoc
Život Martinovi připravil nelehkou cestu. Už od narození bojuje s dětskou mozkovou obrnou (DMO) a těžkým postižením pohybového aparátu. Snem dnes 31letého muže je pořídit si své vlastní a hlavně prostorné auto, které by mu pomohlo ke zlepšení mobility. Zásadní je dostatek místa, který zajistí možnost převážet i elektrický invalidní vozík. Žádosti o příspěvek byly Martinovi zamítnuty, proto se obrací s prosbou o pomoc na druhé – na platformě Donio vznikla sbírka.
Zachraňuje druhé, nyní hasič Jiří prosí o pomoc: Syn Theo bojuje s těžkou poruchou sluchu
Každodenní práce chomutovského hasiče Jiřího Loukoty spočívá v pomoci lidem v nejtěžších chvílích a krizových situacích. Právě teď však pomocnou ruku potřebuje jeho rodina – konkrétně dvouletý syn Theo, který bojuje s těžkou poruchou sluchu. Jedinou šancí na zlepšení je kochleární implantát a následná odborná péče, potřebná pomoc je však finančně velmi náročná. Na platformě Donio proto byla zřízena veřejná sbírka, která má rodině pomoci potřebnou léčbu zajistit. I ten nejmenší příspěvek může chlapečkovi otevřít svět zvuků, slov a komunikace.
Zachraňují ty, na něž se zapomíná: Podpořit kočičí útulky můžete v novém roce i vy
Mnoho rodin přes Vánoce doma uvítalo nové zvířecí parťáky. Jenže na spoustu němých tváří takto veselý osud nečeká – třeba některé kočky a koťátka jsou z nehostinných podmínek často zachráněny až na poslední chvíli a jejich léčba následně představuje běh na dlouhou trať. Ani na tyto kočičí tuláky ale nezapomínají týmy ze specializovaných útulků napříč Českem. Jaké jsou jejich příběhy? Na nesnadný provoz a oddanou péči o opuštěné kočky můžete přispět útulkům i vy přes transparentní účty, které najdete v článku.
Maminka Kristiánka prosí o pomoc. Doporučenou sérii terapií si rodiče nemohou dovolit
Malému Kristiánkovi život připravil nelehkou cestu. V průběhu let byl chlapci diagnostikován opožděný psychomotorický vývoj i vývojová vada pohybového aparátu. Jeho maminka s ním pravidelně chodí na neurorehabilitační kliniku, kde mu lékaři nyní doporučili sérii terapií v celkové výši 30 tisíc korun. Rodinný rozpočet však na tuto léčbu již nestačí. Kristiánkovi rodiče proto prosí ve sbírce na platformě Znesnáze o pomoc.
V mrazu denně pěšky 25 kilometrů do práce: Učitel pomáhá studentce bez domova. Vybral statisíce
Středoškolský učitel JC Van Deventer z USA se rozhodl pomoci jedné ze svých studentek netypickým způsobem. Cestu do práce, která je od jeho domu vzdálená 25 kilometrů, chodí v mrazu pěšky. Aby stihl na vyučování dorazit včas, vychází z domova okolo půlnoci. Za své putování dostává od lidí peníze, jeden ze sponzorů mu za jednu výpravu vyplácí přes 50 tisíc korun. Finance chce následně věnovat jedné dívce bez domova a dalším potřebným dětem.
Tříletý Vojta je v těle kojence: Nechodí, sám se nenají. Rodina prosí o pomoc
Pro tříletého Vojtu představuje každý den malý boj. Ačkoliv se narodil jako klidné a usměvavé miminko, lékaři mu později diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu (DMO). Aktuálně svým vývojem odpovídá osmiměsíčnímu dítěti, sám se nenají, nenapije, nechodí ani neleze. Bez pomoci milujících rodičů Marcely a Petra by nic nezvládl. Přesto dělá pokroky, i když maličké. Situace je sama o sobě náročná psychicky i finančně, rodinu nyní navíc trápí dosluhující auto. Ve sbírce na platformě Donio podruhé prosí o pomoc.
Těžký osud dvojčat: Nelinka s Verunkou si život vybojovaly. Nyní je čeká náročná výzva
Příběh Nelinky s Verunkou se začal psát před deseti lety při komplikovaném porodu. Jednovaječná dvojčátka si svůj život musela vybojovat, přesto dosud nemají v mnohém „vyhráno“. Dívenky trápí řada zdravotních problémů, s nimiž se pojí náročné rehabilitace, cvičení a pomůcky, které nehradí zdravotní pojišťovna. Rodinná přítelkyně proto na platformě Donio zřídila sbírku, v níž se hraje o čas.
Síly pomalu ubývají. Jiřímu se vrací velmi agresivní nádor mozku, existuje jediná naděje
Skvělý otec, manžel, bratr a zejména dědeček dvou chlapců. Tak nejbližší popisují Jirku, jenž si už prošel strastiplnou cestou. Před pěti lety překonal rakovinu, kvůli níž přišel o celý žaludek, letos v březnu si vyslechl, že čelí glioblastomu IV. stupně – nejagresivnější a nejzhoubnější formě nádoru mozku. Navzdory rychlé operaci a terapiím se nádor o pár měsíců později vrátil. Jedinou naději nyní představuje speciální léčba, která měsíčně vyjde na statisíce korun. Rodina chce z vlastních prostředků zajistit Jirkovi tu nejlepší péči, finance však na celou cestu za delším životem nestačí. Právě z toho důvodu vznikla sbírka na platformě Donio.