referendum

Petr Fiala a Pavel Blažek si po pondělním večeru mohou přestat kousat nehty. Nervy drásající pirátské referendum úderem osmé hodiny skončilo. Sice pro ústřední dvojici nedopadlo dobře, ale zaplať Bůh, že skončilo. Je tu ovšem jeden háček – jak řekla Máňa ve filmu Kulový blesk, není to směroplatný. Tahle slavná výzva 331 Pirátů je totiž bezzubá jak stoletá stařenka. A co je ještě důležitější, nikdo z vedení Pirátů ji vlastně ani prosazovat nechce...

Dosud jediným viditelným efektem pirátského usnesení k „okamžitému odvolání“ ministra spravedlnosti Pavla Blažka je všeobecný posměch. Dokonce je to posměch konsenzuální, protože se k němu svorně přidávají lidé typu exministra financí Kalouska i členové hnutí ANO. Piráti to přitom asi mysleli dobře, chtěli zlepšovat politickou kulturu.

Radní Prahy 1 pro dopravu Vojtěch Ryvola (ANO) chce uspořádat místní referendum o zákazu elektrokoloběžek, které v ulicích metropole nabízí k zapůjčení firmy Bolt a Lime. Záměr plánuje předložit na úterním jednání radních městské části a v případě schválení do konce září připravit návrh, o jehož detailech zatím není jasno.

Ukrajinci kolaborující s Rusy v okupovaných oblastech země žádají Moskvu o co nejrychlejší uspořádání voleb v těchto oblastech. Informuje o tom ruskojazyčný investigativní portál Meduza. Lidé dosazení Rusy do vedoucích pozic se obávají ukrajinské protiofenzivy, která má za cíl znovudobytí okupovaného území.

Znáte ten starý vtip, proč by ženy po čtyřicítce neměly hrát na schovávanou? Přece proto, že by je nikdo nehledal. V dost podobné situaci jsou nyní Piráti. Ti by zase neměli vyvolávat zbytečné napětí ve vládě, ve které je nikdo nepotřebuje.

Korunovace krále Karla III. na Jamajce umocnila touhu po samostatnosti a už příští rok by se mohlo konat referendum o definitivním odtrhnutí od Velké Británie. V rozhovoru pro Sky News to řekla tamní ministryně Marlene Malahoo Forteová. Jako důvody pro rychlou změnu uvedla spory uvnitř královské rodiny a označila britskou politiku za rasistickou. Též zmínila křivdy z éry kolonialismu a absenci omluvy za toto období.

Pařížanům již došla se sdílenými koloběžkami trpělivost a v referendu se většina hlasujících vyslovila pro jejich konec. Také v české metropoli se netěší velké oblibě obyvatel ani politiků. Na jejich výrazném omezení se shoduje jak vládnoucí pražská koalice, tak opozice. Možné řešení však záleží na Poslanecké sněmovně. Zda byste si přáli konec sdílených koloběžek v pražských ulicích, můžete hlasovat v naší anketě.

„Už nám nic nebrání, abychom ve čtvrtek mohli zvolit nové vedení města Prahy,“ sdělil CNN Prima NEWS Zdeněk Zajíček (ODS). Pražští Piráti si totiž v referendu odhlasovali schválení koaliční smlouvy. Díky tomu již na ní i oficiálně panuje shoda mezi nimi, hnutím STAN i koalicí Spolu.

Nově zvolený prezident Petr Pavel od pondělí začíná pracovat na složení svého týmu, který si přivede na Hrad. Vedle toho o víkendu telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž ho pozval na návštěvu. Ke zvolení mu poblahopřál i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že se těší na spolupráci. S dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem zatím Pavel nejednal, ale má to v plánu.

Andreji Babišovi (ANO) se vůbec nedaří jeho strategie znechutit volby příznivcům Petra Pavla. Šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek to uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podotkl, že bývalý premiér začal dělat obrovské chyby a zamotává se do svých výroků. „Je zde předpoklad, že jeho prohra může být drtivá,“ dodal.

Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?

Proruští separatisté na Ukrajině dávají Kremlu jasně najevo, že jsou loajální jemu a nikoliv Kyjevu. Svými vyjádřeními podporují snad každé slovo, které pronese prezident Vladimir Putin. Ještě o kousek dál to však posunul separatista Kiril Stremousov, který patří mezi nejvýše postavené muže dosazené Rusy v dobyté Chersonské oblasti. Stremousov se totiž rozhodl ukázat, komu jeho srdce náleží, na politika poměrně netradičně – básní. V ní by ideálně k Rusku připojil celý svět, a to včetně Prahy.