referendum

Nově zvolený prezident Petr Pavel od pondělí začíná pracovat na složení svého týmu, který si přivede na Hrad. Vedle toho o víkendu telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž ho pozval na návštěvu. Ke zvolení mu poblahopřál i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že se těší na spolupráci. S dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem zatím Pavel nejednal, ale má to v plánu.

Andreji Babišovi (ANO) se vůbec nedaří jeho strategie znechutit volby příznivcům Petra Pavla. Šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek to uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podotkl, že bývalý premiér začal dělat obrovské chyby a zamotává se do svých výroků. „Je zde předpoklad, že jeho prohra může být drtivá,“ dodal.

Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?

Proruští separatisté na Ukrajině dávají Kremlu jasně najevo, že jsou loajální jemu a nikoliv Kyjevu. Svými vyjádřeními podporují snad každé slovo, které pronese prezident Vladimir Putin. Ještě o kousek dál to však posunul separatista Kiril Stremousov, který patří mezi nejvýše postavené muže dosazené Rusy v dobyté Chersonské oblasti. Stremousov se totiž rozhodl ukázat, komu jeho srdce náleží, na politika poměrně netradičně – básní. V ní by ideálně k Rusku připojil celý svět, a to včetně Prahy.

Když se na české a polské internetové scéně rozjela žertovná debata o anexi ruské Kaliningradské oblasti, všiml si toho celý svět. A tak se vtipem mohli inspirovat i Finové. Ti na sociálních sítích rozjeli vlastní kampaň – chtějí anektovat ruský Petrohrad. Město na řece Něvě by přejmenovali podle své premiérky.

Nejlepší reakcí na pseudoreferenda je útok, hlásá Kyjev. A zdá se, že to není jen plané zvolání. Ukrajinská armáda dál postupuje na jižní i východní frontě a zabírá Ruskem dříve okupovaná území. Moskva sice na papíře anektovala čtyři ukrajinské oblasti, nemá nad nimi ale plnou kontrolu. Naopak vliv postupně ztrácí. Ukrajincům se v posledních dnech daří především u Chersonu, pokračují však i v charkovském směru, který se pomalu přelévá do Luhanské oblasti.

Jaké by to bylo, kdyby Česko mělo moře? Tato otázka se zjevně zamlouvá řadě spoluobčanů a stejně tak i Poláků. Ti totiž z recese rozjeli diskusi o tom, že by Rusko mohlo přijít o svoji Kaliningradskou oblast na pobřeží Baltského moře právě ve prospěch Prahy, potažmo Varšavy. A satira očividně táhne, protože petici požadující anexi regionu podepsalo již několik tisíc lidí. Záležitost si nyní žije vlastním životem, kdy Češi i Poláci tvoří jednu vtipnou koláž za druhou a smějí se na úkor Ruska. To naopak o věci mluví zcela vážně a anexi Kaliningradské oblasti odmítá.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno upozornil, že pro Ukrajinu má anexe nejen symbolický, ale také velký ekonomický dopad. Podle něj je to pro Ukrajince nepřípustné a nesmíří se s tím.

Hnutí ANO volby do horní komory českého Parlamentu zkrátka neumí. Přestože ve druhém kole mělo nabito sedmnácti postupujícími, dokázalo v senátorský mandát proměnit pouze tři z nich na celkových pět. Volby do Senátu mají jasného vítěze, jímž je vládní koalice v čele s ODS. Kabinet Petra Fialy (ODS) by však neměl usnout na vavřínech.

Česká vláda se ostře ohradila proti ruské anexi čtyř ukrajinských oblastí. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loutková referenda považuje za neplatná a samotnou anexi nazval sprostou krádeží ukrajinského území. S kritikou Moskvy přichází i další české osobnosti. Obzvlášť razantně se vyjádřil například umělec a někdejší kandidát na prezidenta Michal Horáček, který Rusko označil za nemoc.

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.

Prezident Vladimir Putin v pátek podpisem stvrdil anexi čtyř ukrajinských oblastí k Ruské federaci, loutkové připojení ještě čeká na symbolické schválení ruským parlamentem. Podle odborníků tak nastává zcela ojedinělá situace, protože si Rusko protiprávně nárokuje území, které dokonce ani nemá pod vojenskou kontrolou.