Sázka na Trumpa selhala. Putin hraje poslední dvě karty, rozhodnout chce už příští rok
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putinovi zbývají dva plány na ovládnutí Ukrajiny.
Moskva sází na rozvrat ekonomiky a únavu Evropy.
Ruské ztráty na životech mohou dosahovat 600 tisíc.
Změní výsledek francouzských voleb postoj kontinentu?
Ruský prezident Vladimir Putin podle analýzy deníku The Wall Street Journal sázel na to, že se mu podaří porazit Ukrajinu na bojišti nebo přimět Kyjev k ústupkům přes Donalda Trumpa. Tyto scénáře se mu ale nedaří naplnit, a proto vkládá důvěru do útoků na ukrajinskou infrastrukturu a slábnoucí podporu Evropy. Obránci ale ruskému postupu odolávají.
Ruský prezident Vladimir Putin měl čtyři scénáře, jak vyhrát válku na Ukrajině, napsal deník The Wall Street Journal. Dva z nich – že se ukrajinská armáda zhroutí, nebo že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa donutí Kyjev přistoupit na podmínky Moskvy – se zatím naplnit nepodařily. A tak se upírá k dalším, které by mohly zafungovat již v průběhu příštího roku. Jde o ochromení ukrajinské ekonomiky neustálými útoky a využití možného slábnutí evropské podpory spojené s nástupem politických stran odmítajících podporovat Kyjev.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina bude mít po válce jinou podobu hranic, řekl Trump. Věří, že brzy dojde k dohodě
Jednání v Abú Dhabí, zprostředkovaná Spojenými státy, ukázala, že Kreml nadále trvá na svých původních válečných cílech: podmanění Ukrajiny a zároveň přepsání evropského uspořádání z doby po studené válce. „Všech cílů, které jsme si stanovili, bude dosaženo,“ uvedl ve středu pro ruskou státní televizi hlavní vyjednavač Moskvy Vladimir Medinskij.
Podle expertů bude Putin pravděpodobně čekat, jak se jeho strategie vyvine na začátku roku 2027, a teprve poté se rozhodne, zda v nastoupeném kurzu pokračovat, nebo jej upravit. „Rusové budou čekat na jaro. Chtějí vidět, jaké výsledky přinese raketová kampaň, a také kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách ve Francii. A pak vyhodnotí situaci,“ uvedla Hanna Notteová, ředitelka pro Eurasii v Centru Jamese Martina v kalifornském Monterey.
Trump nemá co nabídnout
Poté, co se americký prezident Donald Trump loni vrátil do Bílého domu s příslibem, že válku ukončí během jediného dne, Kreml doufal, že donutí Ukrajinu k územním i jiným ústupkům. Trump tehdy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl: „V tuto chvíli nemáte v rukou žádné trumfy.“ Přestože na něj USA tlačily, Kyjev odmítl předat Rusku území, která jeho armáda nedokázala dobýt. Trump navíc krátce po nástupu do úřadu zastavil téměř veškerou americkou vojenskou a finanční pomoc Ukrajině, čímž oslabil vlastní možnosti, jak Kyjev přimět k ústupkům.
Čtěte také
USA mohou na Ukrajinu stále vyvíjet nátlak. Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že ukrajinské síly čelí výpadkům ve využívání satelitního internetu Starlink – služby určené pro vojenské účely, kterou poskytuje společnost SpaceX Elona Muska ve spolupráci s Pentagonem. Musk již v říjnu, v době napětí mezi Trumpem a Zelenským, omezil fungování systému Starlink pro ukrajinskou armádu.
Moskva se mezitím snažila přesvědčit Bílý dům, aby zrušil sankce proti Rusku, a to i bez uzavření příměří na Ukrajině. Americkým investorům napojeným na Trumpa a jeho mírové vyjednavače nabízela lukrativní obchodní příležitosti. Tyto plány však zatím nepřinesly výraznější výsledky, přestože Bílý dům některé sankce zmírnil a američtí představitelé prosazovali hospodářskou spolupráci s Ruskem jako součást mírového úsilí. Skutečnost, že demokraté po letošních volbách v polovině funkčního období ovládli Kongres, by navíc mohla Trumpově administrativě ztížit další uvolňování sankcí.
Putinův hlavní poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov koncem října prohlásil, že Američané toho na vyjednávací stůl přinesli „opravdu málo“. „Putin si velmi dobře uvědomuje, jaké má Trump v současnosti možnosti – a že jsou omezené. Proto bude pokračovat v boji, dokud se situace na Ukrajině nezmění nebo dokud nedojde k nějakému posunu v Evropě,“ uvedla Taťjana Stanovajová, zakladatelka poradenské společnosti R.Politik, která se zaměřuje na Rusko.
Obrovské ztráty Ruska
Rusko letos na bojištích zaznamenalo nejhorší výsledky od roku 2022. Snahy o obklíčení ukrajinských bašt v Doněcké oblasti ztroskotaly a v říjnu Rusko dokonce podle analytiků Institutu pro studium války víc území ztratilo, než získalo. Rusko se nyní pokouší o poslední nápor ve snaze dosáhnout průlomu, než zima postup ještě více ztíží. Ukrajinská armáda se však zatím drží. Podle údajů ruského statistického úřadu Rosstat, které získali hackeři napojení na Ukrajinu a běloruskou opozici, zaznamenalo Rusko od začátku války více než 450 tisíc úmrtí ve svých řadách. Někteří analytici uvádějí, že tato čísla nezahrnují mnoho vojáků padlých od poloviny roku 2025 a celkový počet by se nyní mohl blížit až 600 tisícům.
Čtěte také
Rusko letos vyměnilo několik vysokých velitelů na Ukrajině, mimo jiné kvůli kritice za vysoké ztráty na životech a minimální postup. Válku na frontě navíc výrazně ovlivňují drony, které zatím dávají výhodu především bránící se straně. „Zima bývá pro postupující ruská vojska obvykle tím nejlepším obdobím, avšak přítomnost ukrajinských dronů na frontové linii je nyní tak masivní, že výraznějšího postupu mohou ruské síly dosáhnout pravděpodobně jen za nepříznivého počasí, které omezuje nasazení bezpilotních letounů,“ uvedl Konrad Muzyka, zakladatel polské analytické společnosti Rochan Consulting, která se zaměřuje na vojenskou problematiku.
A jelikož se fronta téměř nehýbe, Rusko zesílilo raketové a dronové útoky na ukrajinská města a důležitou infrastrukturu. Zaměřuje se například na elektrárny, sklady, přístavy u Černého moře nebo mosty přes Dněpr. Hrozí tak, že ukrajinská města budou před zimou bez elektřiny, topení a vody. Průzkumy ale ukazují, že ani rostoucí problémy nevedou Ukrajince k větší ochotě vzdát se.
Evropská fronta
Kreml ví, že Evropa patří k hlavním podporovatelům Ukrajiny, a chce toho využít. Putin spoléhá na to, že se evropské země přestanou na pomoci Kyjevu shodovat dříve, než náklady na pokračování války začnou být pro samotné Rusko příliš vysoké.
Nízký hospodářský růst, napjaté sociální systémy a vysoké účty za energie podkopávají popularitu stávajících vlád. Naopak roste podpora voličů pro levicové i pravicové populisty, kteří často projevují větší sympatie k Rusku. Ve Francii slíbila nacionalistická kandidátka Marine Le Penová, která je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou na vítězství v prezidentských volbách, že omezí francouzské i evropské financování Ukrajiny. Nejpopulárnější strana v Německu, krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), prosazuje obnovení nákupů ruského plynu ve velkém objemu, čímž by zvrátila dosavadní snahy země vymanit se z energetické závislosti na Moskvě. A v Itálii, kde se příští rok uskuteční celostátní volby, se jak ve středopravicové vládě, tak v levicově orientované opozici nacházejí strany, které pomoc Ukrajině odmítají. Evropské vlády však zatím drží jednotný postoj, a to i navzdory napjaté situaci v dodávkách energií, kterou letos ještě zhoršil konflikt mezi USA a Íránem.
Čtěte také
Putin uvedl, že má zájem spolupracovat s Evropou na dalších mírových jednáních, avšak pouze za předpokladu, že bude kontinent vystupovat jednotně. Tato podmínka pravděpodobně prohloubí stávající rozpory ohledně toho, kdo by měl Evropu v takovém případě zastupovat. „Chtěli bychom, aby Američané spolupracovali s Evropany a konečně se rozhodli, co chtějí – zda mír, nebo válku na Ukrajině,“ uvedl Putin po čtvrtečním setkání se Stevem Witkoffem, vyslancem Donalda Trumpa.
Ruské ekonomické problémy
Ani ruská ekonomická odolnost ale není nekonečná. Kreml má potíže s pokrýváním rostoucího rozpočtového schodku, zatímco vojenské výdaje stoupají na třetinu či více celkových vládních výdajů. Regionální úřady, které se potýkají s nedostatkem prostředků, zároveň výrazně osekaly platby rodinám padlých vojáků. „Máme co do činění s velmi nestabilním systémem,“ uvedla Alexandra Prokopenková, odbornice z Carnegie Russia Eurasia Center, analytického centra se sídlem v Berlíně.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Při explozi auta v Petrohradě zahynul ruský plukovník. Tlaková vlna vymlátila okna autobusu
vaclav.cerny@iprima.cz
