Moskva

Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů.

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na sobotu stalo terčem útoků Ruska, které vyslalo na Ukrajinu přes dvě stovky bezpilotních letounů a 14 balistických raket. Uvedlo to na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo, podle něhož byla hlavním cílem vzdušných útoků právě metropole. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo v pátek ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat.

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil (AFU) Valerij Zalužnyj varoval před falešnými nadějemi na návrat k hranicím Ukrajiny z roku 1991, píše deník The Kyiv Post. Upozornil také na to, že Rusko má pořád dost prostředků na pokračování války.

Při slavnostním spouštění nové severokorejské válečné lodi na vodu došlo k vážné nehodě, které přihlížel vůdce země Kim Čong-un, napsaly v noci na čtvrtek agentury Reuters a AFP s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA. Ta sdělila, že spouštěné plavidlo v přístavu Čchongdžin při nehodě ztratilo rovnováhu a části dna lodi byly rozdrceny. Zda si incident vyžádal oběti na životech, není jasné.

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení svých jednotek a k posílení obrany, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Jerevanu. Šéf ruské diplomacie připustil, že Rusko nebylo s to dodat svému arménskému spojenci objednané zbraně, což vysvětloval tím, že Rusko je nuceno na ukrajinském bojišti čelit celé Evropě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské agresi ve válce, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, a Moskva dosud nevyslyšela návrhy Spojených států či evropských spojenců Ukrajiny na nejméně 30denní bezpodmínečné příměří v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války.

Rusko je připraveno vést věčnou válku a ze svých podmínek nehodlá ustoupit, nic na tom nezměnil ani pondělní telefonát ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Na webu Politico to podotkl veterán válečného zpravodajství a editor názorové rubriky Jamie Dettmer. Červené linie Moskvy se prý za léta, která uplynula od začátku invaze, neposunuly ani o píď.

Ve válce na Ukrajině nyní nejde ani tak o situaci na frontě jako spíš o přízeň amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve své analýze pro CNN to uvedl hlavní zpravodaj pro globální záležitosti Matthew Chance. Před očekávaným pondělním telefonátem amerického lídra s jeho protějškem Vladimirem Putinem panovaly obavy, že spolu domluví mírový plán a Ukrajině se budou snažit vnutit ruské podmínky.

Vedoucí ruské delegace na prvních přímých rusko-ukrajinských rozhovorech po třech letech, které se v pátek uskutečnily v Istanbulu, hovořil mimo jiné o tom, že Rusko je připraveno válčit třeba věčně, uvedl zpravodajský server Meduza. Termín dalšího kola rozhovorů, které v pátek trvaly přibližně dvě hodiny, ještě nebyl stanoven.

Ve čtvrtek má v Istanbulu dojít k přímému rozhovoru mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle analýzy, kterou zveřejnil web The Moscow Times, chce ale ruský prezident Vladimir Putin spíše získat čas než skutečně zastavit boje. Zatím však není jasné, jestli se jednání vůbec zúčastní. Aby dialog proběhl přímo mezi prezidenty, žádal jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Tím podle bývalého důstojníka Igora Girkina udělal chytrý tah a dostal Moskvu do krajně nevýhodné pozice.

Pan Dostál už ani nemaskuje, že bojuje za Rusko, to je děsivé, je nebezpečný pro Českou republiku. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Jan Farský (STAN). Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) se ohradil, že nechce hnát zemi do války.

Rusko chce obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, konat by se měly v Istanbulu. Rusové tak chtějí navázat na rok 2022, kdy požadovali faktickou kapitulaci Kyjeva. Zatím se ale nezdá, že by byla Moskva ochotná ze svých někdejších požadavků výrazně ustoupit, vysvětluje aktuální stav jednání analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Chce být konstruktivní a neztratit USA,“ dodává.