Moskvu dokázali kromě Mongolů dobýt také Poláci. Napoleon s Hitlerem neuspěli i kvůli počasí
Dobýt Moskvu se v minulosti pokusily početné armády razící si cestu do nitra Ruska. Zatímco švédský král Karel XII. nebo vůdce Třetí říše Adolf Hitler si na tomto cíli vylámali zuby, Napoleon do Moskvy v září 1812 vítězoslavně vstoupil, aby vzápětí zjistil, že je to past. Našli se ovšem i tací, kdo uspěli. Moskvu vypálili Mongolové i Tataři ze Zlaté hordy, dva roky ruskou metropoli ovládali Litevci a Poláci. Co v dějinách válek rozhodovalo o krachu nebo úspěchu tažení na Moskvu a proč je ruské hlavní město pro invazní armády tak těžko dosažitelné?
Fico: Někteří západní politici chtějí válku s Ruskem. Konflikt na Ukrajině není naše válka
Někteří západní politici usilují o konflikt mezi Severoatlantickou aliancí (NATO) a Ruskem poté, co selhala strategie zničit Rusko ve válce na Ukrajině. Uvedl to v sobotu slovenský premiér Robert Fico ve videu zveřejněném na Facebooku. Válku proti Ukrajině rozpoutala v únoru 2022 Moskva. Kyjev se od té doby ruské vojenské invazi brání i s pomocí řady členů NATO, kteří napadenou zemi mimo jiné zbrojně podporují.
Trump podepsal „pekelné sankce“ proti Rusku. Míří na nejcitlivější místo Kremlu
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseyho Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.
Rusko sází na „božskou ochranu“. Kněží žehnají střelám, na frontu míří ostatky světce
Rusko posílá na frontu ostatky středověkého válečného knížete Dmitrije Donského. Vojáci je mají uctívat jako zdroj božské ochrany, píše web RFE/RL. Nejde přitom o nový fenomén – náboženské ikony a ostatky provázejí ruské války již po staletí a jejich význam znovu narůstá. Náboženské symboly se tak stávají součástí ruského ospravedlňování války na Ukrajině, kterou Kreml označuje za posvátný boj.
Šándor: Zelenskyj není cílem Rusů. Kdyby ho chtěli zlikvidovat, dokázali by to
Rusové podle bezpečnostního analytika Andora Šándora mají velmi dobrý přehled o pohybu ukrajinského vedení. Jejich cílem ale není likvidace prezidenta Volodymyra Zelenského. Kdyby ho chtěli odstranit, pravděpodobně by toho byli schopni, řekl ve studiu CNN Prima NEWS. Moskva podle něj sleduje jiný cíl, a to zastrašit Západ a postupně izolovat Kyjev.
Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde pouze o Ukrajinu, jeho cílem je také změna současného uspořádání světa, ve kterém mají dominantní postavení Spojené státy. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog a rusista Jiří Just. Moskva podle něj chce znovu získat status velmoci a možnost prosazovat své zájmy bez obav z mezinárodní izolace.
Čína si otevírá novou obchodní cestu do Evropy. Obchází Suez, klíče ale drží Putin
Čína začíná čím dál častěji využívat Severní mořskou cestu podél ruského pobřeží jako alternativu k tradičnímu spojení Asie s Evropou. Trasa může přepravu výrazně zkrátit a v době rostoucí nejistoty kolem klíčových obchodních cest získává stále větší strategický význam. Zatím ale není jisté, jestli se z arktického koridoru stane skutečně konkurence Suezského průplavu, nebo zůstane pouze sezonní pojistkou světového obchodu.
Za válku na Ukrajině může Západ, tvrdil Putin v Indii. Za další selhání označil triumf AfD
Válku na Ukrajině vyprovokoval Západ neustálým vytvářením tlaku na Moskvu a neustálou snahou vtáhnout Kyjev do Severoatlantické aliance. Novinářům to řekl ruský prezident Vladimir Putin na okraj návštěvy Indie, kde se zúčastní dvoudenního summitu uskupení BRICS, napsala v noci na sobotu agentura Reuters. Putin rovněž prohlásil, že události v Evropě včetně vítězství krajní pravice ve volbách v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jsou výsledkem systémových chyb západních globalistů.
Čínští vojáci na Ukrajině? Rusko loví v cizině. „Potravu pro děla“ verbuje na sociálních sítích
Ruská armáda podle dostupných zpráv čím dál intenzivněji verbuje do svých řad cizince. Vedle Severokorejců, kteří Moskvě pomáhali s dobýváním Kurské oblasti, se do bojů proti Ukrajině dostávají i občané Číny. Podle nových informací přitom Kreml na nábor cizinců vynakládá obrovské úsilí – a nevynechává přitom ani chudší země, jejichž obyvatele láká falešnými sliby dobře placené práce nebo studia.
