Moskva

Evropští státníci kvůli nevypočitatelnému přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažují razantní kroky. Britové přemýšlejí o vyslání vlastních mírových vojáků na válkou zmítanou Ukrajinu. A nemusí být osamoceni. Deník The Washington Post hlásí, že by spojené evropské spojené síly měly v zemi až 30 tisíc vojáků. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj však už dříve označil takový počet za nedostatečný.

Děláme tupé dodávání zbraní a upnuli jsme se na dobytí Moskvy, uvedl v pořadu 360° bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Poslanec Radek Vondráček (ANO) ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že nedávná neúčast českých zástupců na pařížské konferenci o budoucnosti Ukrajiny byla selháním české diplomacie.

První setkání k vyjednávání míru na Ukrajině jednoznačně ovládli Rusové. Ve své analýze to uvádí americká stanice CNN s tím, že už nyní dosáhli ze strany USA jistých ústupků. CNN zároveň uvádí, že staronový americký prezident Donald Trump, který už delší dobu slibuje vyjednání konce války, zasazuje Ukrajincům v čele s jejich hlavou státu Volodymyrem Zelenským jeden úder za druhým.

Americký prezident Donald Trump vnáší do jednání o míru na Ukrajině chaos například tím, že říká věci, které jdou Rusku na ruku. Je to ale způsob, jakým Trump jedná, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS politický a kulturní geograf Vladimír Baar. Rusové jsou podle něj ohledně jednání s Trumpem optimističtí, může je ale spláchnout studená sprcha.

Zástupci členských států EU se ve středu shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku. Médiím to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Pondělní pařížské jednání evropských států Rusy příliš nezajímá. Působí zvláštně a není jasné, čím skončí. Jednotné Evropy si jako partnera neváží. V pořadu Zprávy PLUS to řekl dlouhodobý spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého není summit dobře připraven a paradoxně ukazuje na skutečnost, že Evropa není jednotná.

Kvůli vojenské invazi na Ukrajinu má Rusko problémy se svými nejbližšími spojenci z dob Sovětského svazu. Uvádí to uniklá analýza od ruských úředníků, kterou zveřejnily britské Financial Times. Jedním z důvodů špatných vztahů je i západní tlak a sankce, které jsou na zemi uvaleny. Kvůli tomu se státy ze střední Asie spíše odvracejí k vlivu Turecka. Pro Kreml to může znamenat velké ekonomické problémy.

Objevují se náznaky odmítání poslušnosti či dokonce vzpoury v ruských ozbrojených silách? S tímto tvrzením přišli ukrajinští partyzáni na Krymu ze skupiny Ateš (v překladu „Oheň“). Ti hlásí, že Rusové nechtějí poslouchat rozkazy svých velitelů a vykonávat útoky proti Ukrajincům, které považují za „sebevražedné“. Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just sice uznává, že jistá neposlušnost u některých ruských jednotek panuje, ale k tvrzení krymských partyzánů je spíše rezervovaný.

Je tomu již rok od smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, který zemřel za podivných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Odpůrci autoritářského vládce Kremlu Vladimira Putina se za tu dobu nezvládli sjednotit za osobností, která by po Navalném převzala štafetu lídra odporu. A to nehledě na skutečnost, že se část z opozičníků dostala na svobodu a za hranice Ruska. Neuspěl ani propuštěný Vladimir Kara-Murza, a podporu ve velkém nesbírá dokonce ani Navalného vdova Julija. Spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just zmiňuje, že jim u mnoha Rusů škodí jejich podpora Ukrajiny.

Ukrajinské oblasti jako Zakarpatsko nebo Severní Bukovina coby součást Rumunska či Moldavska? Takové jsou myšlenky některých politiků ze zmíněných zemí, konkrétně prezidentského kandidáta z prvně jmenovaného státu Calina Georgescua a moldavského exprezidenta Igora Dodona. Oba politici, kteří jsou vnímáni jako proruští, se kvůli tomu dokonce střetli.

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

Jakoukoli snahu o zabavení ruských lodí v Baltském moři můžeme považovat za útok proti našemu území, uvedl na sociální síti Telegram místopředseda ruského parlamentního výboru pro obranu Alexej Žuravlev. Reagoval tak na plán Evropské unie, která chce zakročit proti takzvané stínové flotile, která v Baltském moři převáží ropu a plyn, píše web Politico.