Času je málo. Ať Evropa přepne do válečného režimu, naléhá šéf evropských lidovců
Členské státy Evropské unie by měly najet na válečnou ekonomiku a zároveň disponovat jednotným nadřazeným vojenským velením – v osobě náčelníka generálních štábů. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to řekl předseda nejsilnější frakce v Evropském parlamentu EPP Manfred Weber. Oslovení čeští europoslanci uvedli, že válečná ekonomika není na místě.
„Vzhledem k hrozbám musíme naše smýšlení v Evropě natočit směrem k válečné ekonomice,“ řekl v rozhovoru pro Die Welt šéf evropských lidovců.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci ztrácí silnou vyjednávací kartu. Rusové mohou otevřít další frontu, varuje Kopečný
Přineslo by to prý rychlejší proces válečné výroby a efektivnější spolupráci mezi zbrojními společnostmi. Představoval by si, že by linky zbrojařů fungovaly i během víkendových směn a firmy na zboží běžné spotřeby začaly tvořit i zbraně. „Musíme být kreativní. Času je málo,“ řekl Weber.
Čtěte také
Lídr evropské frakce EPP a člen německé CDU/CSU nastínil také plán na jednotné vojenské velení. „Evropský obranný náčelník generálních štábů by měl být schopen velet přezbrojeným národním armádám a dávat přesné instrukce,“ pokračoval dále Weber a připomněl, že tato myšlenka tu byla již v roce 1952, ale nebyla uskutečněna.
Na místě je podle Webera zorganizovat společnou evropskou obranu proti raketám a dronům. Stejně tak nezávislý satelitní sledovací systém Evropy.
Válečnou ekonomiku si nemůžeme dovolit, míní Kolář
Ondřej Kolář (TOP 09) se domnívá, že přeměnit evropské hospodářství na válečnou ekonomiku si „nemůžeme dovolit“. „Vyjádření Manfreda Webera vnímám spíše jako důrazný apel, abychom maximálně nakopli zbrojní výrobu, vývoj a inovace, a uměli při tom využít know-how, které máme z Ukrajiny,“ komentoval pro CNN Prima NEWS Kolář.
Jedním dechem dodal, že by si jednotné velení evropských armád dovedl představit „na politické úrovni, kde bychom se měli soustředit na koalici ochotných a její posilování“. „Evropská armáda je vzhledem k aktivitám a chování Maďarska a Slovenska, a členství neutrálního Rakouska s Irskem, prostě utopie,“ doplnil Kolář s tím, že za nejdůležitější považuje posílení evropského křídla Severoatlantické aliance (NATO).
Místopředseda hnutí STAN Jan Farský má za to, že pokud by válečná ekonomika měla znamenat podřízení výroby či života válce a potřebám státu, tak to není něco, co by většina obyvatel Evropy chtěla. „Že je potřeba s obranou zabrat, je zároveň jasné. Evropa se ale má také rozvíjet, aby mohla být konkurenceschopnější a obstála v geopolitickém boji, ne se zakonzervovat,“ řekl redakci Farský.
Namísto jednotného evropského velení armád by pak Evropa měla spíše budovat svůj pilíř NATO. Farský rovněž uvedl, že není zastáncem myšlenky společné evropské armády. „Nyní je podle mého názoru nemožné a zbytečné investovat energii do společné evropské armády. Pojďme raději vybudovat pevný evropský pilíř NATO, který nerozkývá sebemenší záchvěv z Ameriky,“ sdělil CNN Prima NEWS místopředseda hnutí STAN.
Gregorová: Měli bychom uvažovat o společné evropské armádě
Pirátská zákonodárkyně Markéta Gregorová míní, že Weber mluví „zbytečně dramaticky“ a reálně může mít na mysli zvýšení obranných rozpočtů, aby Evropa nabyla na síle. „Weber v podstatě říká ‚investujme proti válce’. Skutečná válečná ekonomika by byla investice do války, jako to dělá Rusko, a tyto ambice Evropa nemá,“ sdělila CNN Prima NEWS europoslankyně.
Zároveň zmínila, že společné evropské velení armád v tuto chvíli není v EU reálné. Dodala však, že členské státy mají dohromady až 1,2 milionu vojáků, přičemž by část z nich mohla přesunout na východní hranici a tím odradit Rusko.
„O společné evropské armádě bychom uvažovat měli a také o ní celá Evropa uvažuje. Pomohlo tomu hlavně oznámené oslabení vojenské přítomnosti USA v Evropě a mnoha představitelům již došlo, že se o svou bezpečnost musíme postarat sami, ale že na to nedokážeme být sami v rámci kontinentu,“ doplnila Gregorová.
PODÍVEJTE SE: Je tu velká šance na konec války, řekl Trump o jednání s Putinem. Vznesl i „důraznou žádost“
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
