Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno SEČ znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit.
Americký prezident Donald Trump hrozí vojenským obsazením Grónska, což v Evropě vyvolává obavy. Evropští představitelé tak začínají zvažovat různé formy odporu. Od diplomatického tlaku až po omezení spolupráce s USA na vojenských základnách a v obchodu se zbraněmi, píše web Politico. Rostoucí napětí naznačuje, že transatlantické vztahy se zásadně mění a Evropa se musí připravit i na složitější scénáře.
Nominant Motoristů Filip Turek používal na Ukrajině stejnou argumentaci jako Hitler, když obsazoval Sudety. Tak glosoval rétoriku bývalého europoslance v pořadu 360° na CNN Prima NEWS někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na jeho výroky bezprostředně zareagovala poslankyně ANO Barbora Rázga. „Vyjádření pana poslance Hladíka mi už přijdou úsměvná,“ řekla. S odstupem několika minut podotkla, že debata okolo Turka je podle ní „hysterická a zbytečná“.
Do Grónska dorazili první němečtí vojáci. Přistání v hlavním městě Nuuk se podle listu Bild odehrálo okolo páteční 18. hodiny. Na palubě civilního letadla měli sedět zkušení experti včetně logistiků a odborníků na leteckou dopravu. Vojáci zemí NATO vyrážejí do Grónska kvůli stupňující se rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně mluví o anexi arktického ostrova.
Ruská agrese vyléčila Severoatlantickou alianci (NATO) z mozkové mrtvice či mozkové smrti – a teď se to vrací. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to prohlásil bezpečnostní poradce Andor Šándor. Komentoval také aktuální rozdílnost v pohledu na zahraniční politiku NATO a USA, přičemž podotkl, že prezident Spojených států Donald Trump „Alianci nijak nemiluje“. Vyjádřil se také k nečekané cestě prezidenta Petra Pavla na Ukrajinu.
Z Německa se ve čtvrtek do Grónska vydalo třináct vojáků průzkumné mise. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura DPA. Cílem je prověřit, jak by mohlo Německo podpořit Dánsko v obraně Arktidy. Vyslání svých vojáků na ostrov, který je součástí Dánského království, oznámilo ve středu několik evropských zemí. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse roste v Arktidě vojenská přítomnost Ruska a Číny. Spojené státy s odkazem na nutné zajištění národní bezpečnosti chtějí Grónsko získat pro sebe.
Americký prezident Donald Trump zahájil po nástupu do úřadu nebezpečnou hru. Zpochybňování NATO, pohrdání mezinárodním právem i tlak na Ukrajinu staví Evropu do složité pozice, uvádí analýza webu Politico. Evropa je totiž stále závislá na USA a není schopná jednotně reagovat na změny světového řádu. Podle některých diplomatů je potřeba přiznat, jak moc jsou evropské země závislé na Trumpovi a jeho rozhodnutích.
Výrok poslance Filipa Turka (za Motoristy), že za válku na Ukrajině může i rozšiřování NATO, rezonoval i v Partii Terezie Tománkové. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ho zastal s tím, že šlo o jednu větu mezi řadou dalších. Opoziční poslanci Marek Benda (ODS) a Vít Rakušan (STAN) ale nové vládě vyčetli, že Turek opakoval ruskou propagandu přímo na návštěvě Ukrajiny. „Já na to kašlu, ruská propaganda v Česku skončila,“ reagoval Macinka. Předseda Starostů mu doporučil, aby příště lépe vyhodnotil složení delegace.
Americký prezident Donald Trump zvažuje od Dánska koupit Grónsko. A jestli to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém, prohlásil v Bílém domě. Přitom stále nevylučuje invazi. Grónští představitelé napříč politickým spektrem ho jasně odmítli.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že by rád získal Grónsko. Analýza webu CNN ukazuje, že za rétorikou o národní bezpečnosti se skrývá širší mocenská ambice, která může otřást vztahy v NATO i transatlantickým uspořádáním. Trump nevyloučil ani vojenský zásah. Podle posledních vyjádření však usiluje spíše o nákup ostrova.
Přestože americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj naznačili, že mírová dohoda o válce na Ukrajině je blízko, boje pokračují a je pravděpodobné, že tomu tak bude i v roce 2026. Britský expert na Rusko Keir Giles míní, že Rusko si upevňuje pozici a že diplomatické snahy jsou často jen slepým optimismem. Případné příměří by podle něj mohlo vytvořit nebezpečnou iluzi klidu, kterou by Rusko mohlo zneužít k obnově bojů.
V Paříži se v úterý koná jednání lídrů zemí koalice ochotných. Podle informací webu Bloomberg se má diskutovat i o možnosti vyslání amerických vojáků do poválečné Ukrajiny. USA jsou údajně také ochotny pomoci monitorovat příměří, mimo jiné poskytováním zpravodajských informací.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
