NATO

Vláda neodvolá Petra Mlejnka z čela civilní rozvědky, řekl definitivně ve středu po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj by šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) nemohl funkci vykonávat jen ve chvíli, kdy by nezískal prověrku na stupeň přísně tajné. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) měl Mlejnek „sehrát pozitivní roli“ při objasňování pražské korupční kauzy Dozimetr.

Senát podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.

Na východní hranici NATO bude moci být v příštích dvou letech nasazeno až 1 200 českých vojáků. Počítá s tím návrh zahraničních armádních misí do roku 2024, který ve středu schválil Senát. Souhlas s plánem ministryně obrany Jany Černochové (ODS) musí dát také Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v letech 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1 362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.

Ukrajina měla přijmout ruské podmínky, aby zabránila invazi. Taková slova pronesl bývalý americký prezident Donald Trump. Podle něj měl Kyjev uznat okupovaný poloostrov Krym za ruský a zavázat se k tomu, že se nepřipojí k Severoatlantické alianci (NATO). Politik pak zopakoval, že pokud by byl stále prezidentem USA, tak by k „žádné válce nedošlo“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je mezi západními demokratickými státníky kvůli invazi na Ukrajinu personou non grata, a tak hledá spojence v Africe. Během své cesty po „černém kontinentu“ kritizoval nepřátelské mocnosti a ujišťoval, že žádná potravinová krize kvůli problémům s dodávkami obilí nehrozí.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel se ostře ohradil proti výrokům exministra financí a někdejšího šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska. Ten o bývalém náčelníkovi generálního štábu prohlásil, že býval „příslušníkem vojenské rozvědky, obdoby StB“. A přestože Kalousek kritizuje Pavla dlouhodobě, tentokrát generálovi ve výslužbě došla trpělivost. Kalouskovi ironicky poděkoval za reklamu a vyzval ho, aby nedělal politiku na sociálních sítích podlým způsobem a prostřednictvím lží a pomluv.

Odpůrci vojenské agrese Ruska proti Ukrajině pokládají tuto válku za nesmyslnou a zločinnou. Za invazí podle jejich názoru nestály žádné legitimní důvody a její zjevně agresivní charakter se nedá omluvit. Ale hodně lidí v Rusku válku podporuje. Jak svůj postoj vysvětlují? ptá se polský zpravodajský web Onet v příspěvku ruských socioložek Veroniky Pticynové a Svetlany Erpyljevové.

Mezi Srbskem a Kosovem opět roste napětí. Kosovská vláda totiž chtěla pro Srby zavést nová pravidla pro vstup na své území. Ta se týkají dokladů totožnosti a registračních značek. Kosovští Srbové reagovali blokádou silnic poblíž hraničních přechodů. Místy se ozývala i střelba. Kosovo nakonec plánované nařízení o měsíc odložilo.

Záznam z nedělních oslav ruského Dne námořnictví poukázal na možné zdravotní problémy Vladimira Putina. Podle deníku Daily Mail jde o další ze série videí, které naznačují zhoršující se stav ruského prezidenta.

Turecko opět komplikuje Finsku a Švédsku cestu do NATO. Ankara hrozí, že zablokuje vstup skandinávských států do Severoatlantické aliance, protože Helsinky a Stockholm prý neplní turecké podmínky. Turecko usiluje především o to, aby severské země vydaly 73 lidí, údajných teroristů spjatých s organizací Strana kurdských pracujících (PKK).

Navýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok, jak o něj požádá Sněmovnu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), bylo ve středu na programu jednání vlády. Deficit by měl letos činit 326,9 miliardy korun. V březnu přitom Sněmovnou prošel návrh se schodkem „pouhých“ 280 miliard korun. Nepočítal ale s dopady války na Ukrajině. Ministři debatovali i o možné pomoci lidem, které zasáhl rozsáhlý požár na severu země. O její podobě rozhodne až podle rozsahu škod. Tiskovou konferenci po jednání vlády můžete sledovat na webu cnn.iprima.cz, plánovaný začátek je ve 13:00.

Pronajaté švédské gripeny by do budoucna měly v české armádě nahradit americké stíhačky F-35. Nakoupit je chce ministerstvo obrany. Podle poslance ODS a člena sněmovního Výboru pro obranu Karla Krejzy jde o dobrou investici. Česko by si díky těmto letounům zajistilo solidní vzdušnou ochranu na dalších 30 až 40 let, míní. Opoziční poslanec Radovan Vích (SPD) mu oponoval, že lepší a hlavně levnější by pro Česko bylo, kdyby pokračovalo se švédskými letouny JAS-39 Gripen.