Tomáš Kačmár

Slovenský premiér a předseda Směru-SD Robert Fico pravděpodobně zažehnal krizi ve své vládě. Po dohodě s jinými koaličními stranami, Hlasem-SD a Slovenskou národní stranou (SNS) oznámil přerozdělení ministerstev a tím pádem i vlivu uvnitř vlády. Jeho Směr nově získá dva resorty navíc, zbylé dvě strany každá přišla o jeden. Fico na Facebooku oznámil, že nová ministerstva využije ke znovuzískání většiny v Národní radě.

První setkání k vyjednávání míru na Ukrajině jednoznačně ovládli Rusové. Ve své analýze to uvádí americká stanice CNN s tím, že už nyní dosáhli ze strany USA jistých ústupků. CNN zároveň uvádí, že staronový americký prezident Donald Trump, který už delší dobu slibuje vyjednání konce války, zasazuje Ukrajincům v čele s jejich hlavou státu Volodymyrem Zelenským jeden úder za druhým.

Spojené státy americké už nechtějí být pro Evropu mamahotelem. To je jeden z výstupů, které USA ukázaly na bezpečnostní konferenci v Mnichově. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Dodal, že pro Evropu je určitě problém, že nebude sedět u jednání o míru na Ukrajině.

Přestanou se Američané v čele se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem zajímat o Pobaltí a stáhnou odtud své vojáky? To je obava, která podle The Financial Times trápí část evropských lídrů. A to navzdory varování, že se Rusko připravuje na rozsáhlejší konflikt právě se silami Severoatlantické aliance (NATO), které se nacházejí i právě v pobaltských státech. Zde působí mimo jiné i české síly.

Nejbohatší muž světa Elon Musk se opírá do některých evropských politiků a zároveň jiné otevřeně podporuje. Třeba Alternativu pro Německo (AfD) vyloženě žene před parlamentními volbami. Jaký reálný vliv má Musk na Evropany? O tom pro CNN Prima NEWS promluvili europoslanci napříč politickým spektrem. Někteří si myslí, že partnerství Muska s prezidentem Donaldem Trumpem vůbec nemusí vydržet.

Objevují se náznaky odmítání poslušnosti či dokonce vzpoury v ruských ozbrojených silách? S tímto tvrzením přišli ukrajinští partyzáni na Krymu ze skupiny Ateš (v překladu „Oheň“). Ti hlásí, že Rusové nechtějí poslouchat rozkazy svých velitelů a vykonávat útoky proti Ukrajincům, které považují za „sebevražedné“. Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just sice uznává, že jistá neposlušnost u některých ruských jednotek panuje, ale k tvrzení krymských partyzánů je spíše rezervovaný.

Předseda rakouských Svobodných (FPÖ) a aspirant na kancléře Herbert Kickl oznámil krach jednání o vládě s lidovci. Naši jižní sousedé tak upadají zpět do povolební nejistoty. Ve hře jsou ještě jiné strany, ale šance na úspěch není vysoká. Dojde tak na opakování nedávných voleb? A komu by nové klání svědčilo?

Je tomu již rok od smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, který zemřel za podivných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Odpůrci autoritářského vládce Kremlu Vladimira Putina se za tu dobu nezvládli sjednotit za osobností, která by po Navalném převzala štafetu lídra odporu. A to nehledě na skutečnost, že se část z opozičníků dostala na svobodu a za hranice Ruska. Neuspěl ani propuštěný Vladimir Kara-Murza, a podporu ve velkém nesbírá dokonce ani Navalného vdova Julija. Spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just zmiňuje, že jim u mnoha Rusů škodí jejich podpora Ukrajiny.

Ukrajinské oblasti jako Zakarpatsko nebo Severní Bukovina coby součást Rumunska či Moldavska? Takové jsou myšlenky některých politiků ze zmíněných zemí, konkrétně prezidentského kandidáta z prvně jmenovaného státu Calina Georgescua a moldavského exprezidenta Igora Dodona. Oba politici, kteří jsou vnímáni jako proruští, se kvůli tomu dokonce střetli.