S tebou mě baví svět, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, Líbáš jako bůh, Líbáš jako ďábel... To je jen stručný výčet nejslavnějších filmů režisérky Marie Poledňákové, která zemřela ve věku 81 let. Zatímco v kariéře se jí velmi dařilo, v soukromí takové štěstí neměla.
Osud se s režisérkou Marií Poledňákovou rozhodně nemazlil. V patnácti letech se vážně zranila během autonehody, krátce na to prodělala zánět srdečního svalu, který ji na několik měsíců upoutal na lůžko.
Po absolvování gymnázia chtěla studovat chemii, což jí nebylo umožněno z kádrových důvodů, neboť část její rodiny emigrovala. Namísto vysoké školy nastoupila do továrny, kde pracovala s vrtačkou, na lisu, brousila hrnce, svařovala... Pomohl ji až věhlasný scénárista a dramaturg Jaroslav Dietl, který ji nabídl práci asistentky režie v tehdejší Československé televizi a tím odstartoval její kariéru.
Potýkala se s následky mozkové mrtvice
Na lásku měla smůlu. Manželství s muzikologem Ivanem Poledňákem, s nímž měla syna Petra, skončilo po pár letech rozvodem a ona zůstala na tehdy osmileté dítě úplně sama. To ji mimochodem inspirovalo k napsání komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku.
„Péťovi se život s mámou nezdál dost zábavný a chtěl mít doma tatínka. Vysvětlovala jsem mu, že jsme rozvedení, a že se to nedá vrátit zpátky. Tak proč si nenajdeš jiného chlapa, ptal se mě pořád dokola. Protože všichni mužský, kteří by se ke mně hodili věkem, jsou ženatí a mají malé děti, odpovídala jsem mu. On si ale nedal říct. Vzal si můj telefonní zápisník, kde byli především herci, kameramani, rekvizitáři a začal zkoumat jednotlivá jména. Podle abecedy mi postupně všechny nabízel a já musela u každého jména vysvětlovat, proč to nejde,“ popisovala s úsměvem před lety deníku Aha!.
Před šesti lety ji postihla mozková mrtvice a s následky se potýkala až do konce života. „Neposlouchá mě levá noha a levá ruka. Musím rehabilitovat, a to cvičení mě bolí. Mozková příhoda, kterou jsem měla, většinou zasáhne řeč, takže lidé nemluví a ztrácejí paměť. V tom jsem měla obrovské štěstí,“ svěřila se ve svém posledním rozhovoru pro magazín Dnes.
