slazené nápoje

Na Česko může v horizontu tří let dolehnout až osm nových daní, byť leckdy v „zakuklené podobě“. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ekonom zmínil nejen diskutované emisní povolenky, ale také třeba uhlíkové clo navyšující cenu dovážených komodit ze zemí, které ke klimatickým regulacím přistupují laxněji. Ve hře jsou i „evropské“ daně na elektroodpad, tabákové výrobky nebo na firmy s velkým obratem.

Vztah mezi obezitou a spotřebou cukru nebyl prokázán, uvedla Potravinářská komora ČR. Výrok vzbudil bouřlivé reakce na sociálních sítích. Komora se tímto způsobem brání návrhu zvýšit daň u slazených nápojů. Vlivu cukru na lidské zdraví se od května věnuje i pracovní skupina ministerstva zdravotnictví.

Skoro tři miliardy korun ročně do státního rozpočtu. Tolik by mohla přinést podle odhadů spotřební daň na slazené nápoje. S návrhem na zavedení daně přišlo ministerstvo zdravotnictví. Počítá s tím, že lidé budou dražší sladké nápoje méně pít, což sníží obezitu i kazivost zubů. Podle některých ekonomů stát opět zasahuje do svobody občanů, výrobci zase nápad označují za diskriminační. S tím souhlasí i výživový specialista Petr Havlíček, který ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že pokud cukr označíme za viníka, je třeba ke zdanění přistupovat plošně.

Všechno zlé je pro něco dobré. Poměrně banální rčení tentokrát potvrdilo svou platnost ve zcela nečekaném směru. Světová spotřeba cukru se v důsledku koronavirové pandemie snížila poprvé po čtyřiceti letech. Obavy z negativních zdravotních dopadů konzumace cukru ale poptávku po něm zpomalovaly už před vypuknutím nákazy.

Děti a mládež, která nepije čistou vodu, konzumuje denně asi o 93 kalorií více ze slazených nápojů oproti dětem, které vodu pijí, vypočítali vědci. Experti varují, že se u těchto dětí zvyšuje riziko obezity. O studii, během níž vědci analyzovali návyky pitného režimu u 8400 dětí a mladistvých ve věku od dvou do devatenácti let, informoval server Daily Mail.