Daň na slazené nápoje? Trend obezity to nezvrátí. Potřeba je plošné řešení, míní expert

Ministerstvo chce spotřební daň na slazené nápoje.

Ministerstvo chce spotřební daň na slazené nápoje

Skoro tři miliardy korun ročně do státního rozpočtu. Tolik by mohla přinést podle odhadů spotřební daň na slazené nápoje. S návrhem na zavedení daně přišlo ministerstvo zdravotnictví. Počítá s tím, že lidé budou dražší sladké nápoje méně pít, což sníží obezitu i kazivost zubů. Podle některých ekonomů stát opět zasahuje do svobody občanů, výrobci zase nápad označují za diskriminační. S tím souhlasí i výživový specialista Petr Havlíček, který ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že pokud cukr označíme za viníka, je třeba ke zdanění přistupovat plošně.

Slazené limonády. Pro mnohé potěšení chuťových pohárků, pro ministerstvo zdravotnictví nebezpečná záležitost, na kterou chce uvalit spotřební daň.

ČTĚTE TAKÉ: Obří nedoplatky za energie? Může jít o špatné nastavení. Ekonom poradil, jak postupovat

„Výrazně přispívají k některým zdravotním komplikacím, typicky ke kazivosti zubů, které potom relativně nákladně řešíme úhradami za stomatologické služby,“ sdělil CNN Prima NEWS náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Každý Čech spotřebuje za den v průměru dvacet kostek cukru. Přitom Světová zdravotnická organizace radí, aby se lidé drželi maximálně na polovině. „Proto mimo jiné třináct evropských zemí přistoupilo k uvalení takovéto daně a celkově ji na světě využívá padesát států,“ doplnil Pláteník.

Podle návrhu Národní ekonomické rady vlády by tak jeden litr běžné limonády s osmdesáti gramy cukru mohl zdražit o pět korun a čtyřicet haléřů.

„Smyslem té spotřební daně není, aby klesla spotřeba samotných slazených nápojů, ale aby byla motivace pro výrobce snižovat koncentraci cukru v těch nápojích,“ vysvětlil ekonom společnosti PAQ Research Jakub Komárek.

Jiní ekonomové jsou ale proti. „Je to další zasahování státu do nějakého svobodného rozhodování jednotlivců. Pokud chceme řešit, jak vyrovnat státní rozpočet, tak se můžeme podívat spíše na tu výdajovou stránku,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Odborníci volají po komplexním řešení

A proti jsou samozřejmě výrobci. Jejich zástupci tvrdí, že slazené nealkoholické nápoje tvoří čtrnáct procent veškerého příjmu cukru ze všech potravin. Některé kategorie jsou na tom ovšem hůře – třeba cukrovinky s dvaadvaceti procenty.

„Ten důvod pro nadváhu je komplexní, to znamená, netýká se jenom těch nealkoholických nápojů, tak by se také komplexně měl ten problém řešit,“ sdělila v pořadu 360° na CNN Prima NEWS výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová.

S tím souhlasí i Havlíček. „Trend nadváhy a obezity zdaněním sladkých limonád zvrátit nelze. Pokud se rozhodneme, že označíme cukr jako viníka, je třeba k tomu přistupovat plošně a spotřební daní zatížit všechny výrobky, kde je cukr přidávaný,“ poznamenal a vyjádřil obavu, že výrobci nahradí cukr umělými sladidly.

Možné zavedení spotřební daně kritizoval na sociálních sítích i exministr financí Miroslav Kalousek. Jedovatě v této souvislosti poznamenal, že by měl stát více zdanit kondomy, aby se podpořila porodnost.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Máme za slazené nápoje platit vyšší daň? Ekonom volá po „diskriminaci“, dle výrobců nefunguje

Tagy:
slazené nápoje cukr ekonomika kazivost zubů zdravotní komplikace Ministerstvo zdravotnictví České republiky zdraví obezita daň nadváha slazení