Advokát vyměnil paragrafy za osmitisícovky. Na Everestu bojoval o život, teď míří do Antarktidy

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 17. lis 2026, 11:52

  • Šest ze sedmi nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů už má za sebou. Výstup na Everest sice úspěšně dokončil, při sestupu ho ale postihla výšková nemoc a z výšky přes sedm tisíc metrů ho musel dostat vrtulník. Advokát a horolezec Milan Schagerer se nyní připravuje na poslední část takzvané Koruny planety – výstup na nejvyšší horu Antarktidy. V rozhovoru popsal, co ho žene do extrémních podmínek, jak se na expedice připravuje i proč se po nebezpečných výpravách nejvíc těší domů.

    Přes den řeší složité právní případy, ve volném čase zdolává nejvyšší hory světa. Advokát Milan Schagerer našel v horolezectví nejen sportovní výzvu, ale také způsob, jak se vyrovnat s pracovním tlakem. Advokacie je podle něj náročná nejen časově, ale především psychicky. V rodinném i obchodním právu totiž často rozhoduje o zásadních životních situacích lidí nebo budoucnosti firem.

    „Možná to horolezectví je pak nějaký únik z toho a pomáhá to zapomenout na ten stres, protože člověk se musí soustředit jenom na ten výstup, vlastně všechno nechat dole,“ popsal Schagerer. V horách podle něj není prostor přemýšlet nad pracovními starostmi. Veškerá pozornost se soustředí na jediný cíl – bezpečně vystoupat na vrchol a vrátit se zpět.

    Začínal bez zkušeností

    Jeho horolezecký příběh přitom nezačal v dětství ani dlouholetou zkušeností s vysokohorskými expedicemi. Horám se intenzivně věnuje přibližně osm let. Myšlenku zdolat nejvyšší vrcholy všech sedmi kontinentů nosil v hlavě dlouho, ale původně ji považoval za téměř nedosažitelný životní sen.

    K jeho uskutečnění se odhodlal až ve chvíli, kdy měl vybudované stabilní zázemí v advokátní kanceláři a mohl se spolehnout na své kolegy. „Měl jsem to v hlavě dřív jako nějaký nedosažitelný cíl, nebo něco, co by mi vydrželo vlastně po zbytek života,“ vzpomínal.

    Dnes má za sebou šest vrcholů a před sebou poslední – Mount Vinson v Antarktidě. Právě jeho zdoláním by dokončil takzvanou Korunu planety, tedy výstup na nejvyšší horu každého ze sedmi kontinentů.

    Everest zvládl, při sestupu ale bojoval o život

    Jednou z nejdramatičtějších kapitol jeho horolezecké cesty byl výstup na Mount Everest. Vrcholu nejvyšší hory světa dosáhl, nebezpečí ale přišlo až během sestupu. Postihla ho výšková nemoc, která ve velkých nadmořských výškách může rychle ohrozit život. Bylo proto nutné dostat se co nejrychleji do nižší polohy.

    „Ve chvíli, kdy se to stane, tak člověk musí velmi rychle klesat. To znamená, já jsem pak využil dokonce i vrtulník, abych se dostal dolů co nejrychleji, ze třetího výškového tábora, někde kolem 7000 a něco metrů,“ popsal kritické chvíle.

    Na Everest přitom vyrážel na začátku sezony, kdy cesta ještě nebyla prošlapaná. Výstup tak vyžadoval více sil než v období, kdy na hoře proudí davy horolezců. Náročný byl také samotný vrcholový den. Horolezci podle Schagerera absolvují zhruba 35 až 40 hodin fyzického zápřahu bez spánku. „Ten vrcholový den se vychází právě z kempu tři, protože v kempu čtyři v Jižním sedle už se nespí, tam už se jenom pár hodin odpočívá,“ vysvětlil.

    Žádná možnost rychlé záchrany

    Poslední výprava ho zavede na nejchladnější kontinent planety. Cílem je Mount Vinson, nejvyšší hora Antarktidy s výškou 4 892 metrů. Přestože nedosahuje výšky Everestu, její zdolání přináší úplně jiné komplikace.

    Už samotná cesta na místo je logisticky mimořádně náročná. Expedice se dopravují speciálně upraveným letadlem z chilského města Punta Arenas. Přistávají přímo na ledovci, který nahrazuje klasickou přistávací dráhu. Odtud pokračují do základního tábora, odkud si horolezci musí veškeré zásoby, vybavení i jídlo dopravit sami.

    „Podobně jako na Denali si člověk na saních a na zádech nese vlastně všechno, všechny zásoby na ten výstup,“ popsal Schagerer. V některých úsecích musí táhnout saně, ve vyšších partiích už pokračuje pouze s batohem.

    Podmínky na místě jsou extrémní. Teploty mohou klesat na minus 30 až minus 40 stupňů Celsia a situaci komplikuje také silný vítr. Zásadní rozdíl oproti Everestu je ale podle něj v dostupnosti pomoci. „Tím, že je to neobydlený kontinent, není tam infrastruktura, nejsou tam připravené vrtulníky, kdyby se něco stalo, tak hlavně ta opatrnost je zásadní,“ zdůraznil.

    Na výpravu si navíc poveze i vlajku sportovního kanálu Prima Sport, kterou dostal jako symbolický úkol od moderátorů rozhovoru. Pokud se výstup podaří, mohla by se tak objevit i na nejvyšším vrcholu Antarktidy.

    Trénuje v českých horách

    Příprava na podobné expedice nezačíná až v zahraničí. Schagerer kombinuje fyzický trénink s náročným plánováním, které často zabere měsíce, někdy i roky. Vedle vytrvalosti musí budovat sílu a získávat praktické zkušenosti s pohybem v náročném horském terénu. „Já vlastně říkám, pokud jde o tu fyzickou část, že se nejlíp trénuje tím, na co člověk trénuje,“ vysvětlil.

    V poslední době proto běhá především po českých horách. Vyhledává i méně přístupné vrcholy, kde se musí prodírat terénem bez cest, překonávat skály nebo padlé stromy. Trénuje také se zátěží, aby tělo připravil na podmínky, které ho čekají při expedici.

    Důležitou roli hraje i zkušenost. Většinu dosavadních vrcholů zdolal po boku horského vůdce Romana Kozelky, který ho naučil pohybovat se bezpečně ve vysokých horách. Schagerer zdůrazňuje, že podobné výkony nejsou jen otázkou fyzické kondice. Rozhoduje také příprava, správné plánování a schopnost vyhodnotit rizika.

    Denali mu přirostla k srdci

    Ze všech dosavadních expedic mu nejvíce utkvěla v paměti severoamerická Denali. Hora, která je vysoká 6 190 metrů, je podle něj mimořádně náročná především kvůli logistice. Horolezci se na ledovec dopravují malým letadlem a následně mají přibližně tři týdny na to, aby se dostali nahoru a zase zpět.

    Všechno potřebné si přitom musí nést sami. „Je to asi 50 kilo zásob, stany, jídlo, všechno oblečení, a táhnou si to vlastně nahoru,“ přiblížil podmínky. Přesto na tuto expedici vzpomíná velmi rád. Díky dobré aklimatizaci si výstup dokonce dokázal užít.

    Dokončením Koruny planety ale jeho ambice nemusí skončit. Dalším cílem by mohl být takzvaný Sněžný leopard. Jde o horolezeckou výzvu spojenou se zdoláním všech pěti sedmitisícovek bývalého Sovětského svazu. Ty leží v odlehlých oblastech Střední Asie, kde je omezená infrastruktura a výstupy mohou být nebezpečné.

    Sám ale připouští, že budoucnost těchto expedic může výrazně ovlivnit změna klimatu. Tání ledovců totiž zhoršuje stabilitu horského terénu a některé výstupy mohou být stále rizikovější.

    Po každé expedici se nejvíc těší domů

    Extrémní výpravy samozřejmě prožívá také jeho okolí. Rodina i kolegové mají o Schagerera při každé cestě obavy, zejména po dramatickém zážitku na Everestu. Postupně si ale na jeho dobrodružství zvykli.

    A přestože v horách tráví dlouhé hodiny a někdy i dny v náročných podmínkách, samota mu podle jeho slov nevadí. Naopak. „Zase se člověk víc těší domů,“ poznamenal s úsměvem.

    Právě návrat domů, k rodině a běžnému životu, tak zůstává důležitou součástí každé expedice. Před ním je nyní poslední vrchol Koruny planety. Pokud se mu podaří zdolat i Mount Vinson, uzavře osm let trvající cestu, která začala jako zdánlivě nedosažitelný sen.