Start[up]ujeme: AI míří do nemocnic. Český algoritmus odhalí Alzheimera
Na fotografii zprava: Kamila Dvořák, technologická ředitelka Neurona Lab a vedoucí výzkumu a vývoje skupiny Channel Lab, Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace, odborník na IT komunikaci a startupový mentor, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zatímco ve veřejném prostoru se nejčastěji skloňují generativní AI modely typu ChatGPT, skutečně hluboká revoluce se odehrává v medicíně. Umělá inteligence dnes lékařům pomáhá odhalovat závažná neurodegenerativní či oftalmologická onemocnění ještě v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky. V pořadu Start[up]ujeme na CNN Prima NEWS to rozebrala Kamila Dvořák, CTO Neurona Lab a vedoucí výzkumu v Channel Lab, společně s předsedou České startupové asociace Jiřím Vicherkem. Expertka detailně představila medicínské algoritmy Neurona PET a Neurona VOX, které dokážou určit riziko Alzheimerovy nemoci ze snímků mozku i pouhé analýzy hlasu, a popsala trnitou cestu certifikace zdravotnických prostředků.
AI jako druhé oči lékaře: Diagnostika Alzheimera z MRI i lidského hlasu
Vývoj umělé inteligence ve zdravotnictví naráží na zcela odlišné zákonitosti než běžný vývoj softwaru. Funkční algoritmus je podle Kamily Dvořák v praxi tou jednodušší částí; podstatně náročnější je získat legální, eticky čistá a reprezentativní pacientská data od spolupracujících nemocnic, a následně absolvovat náročný certifikační proces. V rámci Neurona Lab pracují vývojáři s lékaři na nástrojích, které subjektivní hodnocení zdravotních snímků převádějí na přesná, objektivní data.
„Doposud probíhala diagnostika Alzheimerovy nemoci tak, že si lékař prohlédl anatomický sken z magnetické rezonance a funkční sken z pozitronové emisní tomografie, a podle svých zkušeností odhadoval, zda tam patologický protein je. Náš produkt Neurona PET provede analýzu a lékaři nabídne přesné, konkrétní číslo na standardizované škále, podle něhož expert může rozhodnout o závažnosti diagnózy a dalším postupu ,“ vysvětluje Kamila Dvořák.
Ještě futurističtější rozměr představuje mobilní projekt Neurona VOX, který funguje jako včasný neinvazivní screening z hlasové analýzy. Algoritmus dokáže z mikroskopických změn intonace, rytmiky či slovní zásoby zachytit raný kognitivní deficit v mozku – a to až 10 či 15 let předtím, než si rodina nebo pacient všimnou prvních příznaků. Uživatel se díky tomu dostane k odborné neurologické péči včas, kdy je šance na zpomalení nemoci nejvyšší.
Odpovědnost zůstává na lékaři, etiku a bezpečnost hlídá regulace
Zástupci zdravotnických startupů zdůrazňují, že žádný AI model není stoprocentní a stroj nemá plně nahradit lidský faktor. Algoritmus je úzce zaměřeným pomocným nástrojem, finální diagnostické rozhodnutí i stanovení léčby však musí se znalostí celkové anamnézy pacienta učinit vždy lékař. Předseda České startupové asociace Jiří Vicherek k tomu dodává, že přísná regulace nakládání s citlivými daty v Evropě je pro pacienty správnou pojistkou.
„Zdravotnictví představuje extrémně regulovaný trh a medtech startupy tedy hrají zcela jinou ligu. Přestože na regulace někdy nadáváme, u snímků sítnic nebo mozků jsem rád, že nás přísné mezinárodní právo chrání a pacientská data nedostane do ruky každý. Zároveň se ale musíme bavit o tom, jak systém upravit, abychom inovátorům nezavírali dveře a umožnili jim posouvat medicínské technologie dopředu,“ uvádí Jiří Vicherek.
Od akademického výzkumu k byznysu a rovnoprávnosti bez nálepek
V Česku vzniká řada přelomových vědeckých výzkumů. Spousta z nich však zůstává jen na akademické půdě, v odborných publikacích a na oborových konferencích, a nikdy se nepromění v reálný komerční produkt. Změnu přináší rozvoj univerzitních spin-offů a inovačních center typu brněnského JIC či aktivit nového vedení ČVUT. Podle Kamily Dvořák chybí českým vědcům a vývojářům větší odvaha, mezinárodní sebedůvěra a schopnost skvělé nápady prodávat – na rozdíl od USA či Finska, kde je i případný neúspěch vnímán jako cenná zkušenost pro další projekty. Jako čerstvá maminka s náročnou startupovou kariérou zároveň odmítá předsudky a stereotypy ohledně žen v technologiích.
„Na schůzkách bývám často jedinou ženou v místnosti, ale nikdy jsem nepocítila, že by se se mnou zacházelo jinak. Nechávám za sebe vždy mluvit své nápady, výsledky a činy. Vývoj v medtechu není práce od devíti do pěti, vyžaduje obrovskou flexibilitu a vášeň, ale s podporou rodiny i skvělého týmu lze vybudovat technologie, které mají celospolečenský smysl a zachraňují lidské zdraví,“ uzavírá Kamila Dvořák.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Brzy po odvysílání se oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – objeví také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už víc než 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
