Start[up]ujeme: Spacetech jako Brno a AI na oběžné dráze
Na fotografii zprava: Marek Marušin, co-founder a CEO společnosti Zaitra, Matej Luhový, partner VC fondu Tech Horizons, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vesmírný průmysl již dávno spoluutváří geopolitickou, bezpečnostní i byznysovou realitu, bez níž by moderní společnost nedokázala fungovat. Od navigace v mobilních telefonech přes pozorování Země až po obranyschopnost států a armád – nízkooběžná dráha se proměňuje v klíčovou strategickou doménu.
O tom, jakou roli v tomto globálním závodě hrají české a slovenské startupy, jak umělá inteligence mění uvažování satelitů přímo ve vesmíru a proč se Brno stalo nečekaným lídrem českého vesmírného sektoru diskutovali hosté v pořadu Start[up]ujeme na televizní stanici CNN Prima NEWS. Pozvání přijali Marek Marušin, spoluzakladatel a CEO společnosti Zaitra a člen kontrolního orgánu Brno Space Cluster, a Matej Luhový, Partner venture kapitálového fondu Tech Horizons.
Od každodenní navigace po první linii obranyschopnosti
Běžný uživatel si často ani neuvědomuje, jak hluboce je jeho každodenní život provázán s vesmírnými technologiemi. Zatímco v minulosti byla orbita vnímána především jako klidné, nedostupné místo rezervované pro telekomunikační či vědecké účely, pod vlivem současného geopolitického tlaku se stává prvotřídní strategickou linií. V reakci na globální vývoj vznikají především v zahraničí rozsáhlé obranné iniciativy, jako třeba americký projekt protileteckého a raketového štítu Golden Dome, což Evropu stále častěji staví před zásadní otázku vlastní technologické soběstačnosti.
Ochrana vesmírných konstelací i schopnost získávat data v reálném čase se tak stávají nejvyšší prioritou evropských vlád, armád i investorů. Jak v pořadu upozornil Matej Luhový z VC fondu Tech Horizons, evropský trh se zatím musí vyrovnat s výraznou závislostí na zámořské infrastruktuře, zejména pokud jde o vynášení satelitů a dalších technologií na oběžnou dráhu. Globální popularizace spacetechu – mimo jiné díky vizionářům typu Elona Muska a rekordním valuacím společností jako SpaceX – sice do sektoru přilákala masivní kapitál, Evropa ale nyní musí výrazně navýšit a urychlit své vlastní investice do obranných i vesmírných technologií.
„Nízkooběžná dráha se pod geopolitickým tlakem mění na velmi strategické místo, v podstatě až na takovou první linii. V Americe vznikají největší projekty od dob projektu Manhattan, které si pomocí senzorů a zachytávačů na orbitě vytváří ochranný štít budoucnosti. Pokud má Evropa zůstat soběstačná, musí zrychlit schvalovací i finanční procesy,“ zdůrazňuje Marek Marušin ze spacetech startupu Zaitra.
Chytřejší satelity v reálném čase: Zaitra učí oběžnou dráhu myslet
Jedním z největších technologických úskalí při pozorování Země z vesmíru je obrovská datová latence, tedy zpoždění. Tradiční satelity vygenerují nad snímaným územím masivní objemy dat, avšak kvůli fyzikálním a kapacitním limitům pozemních stanic trvá doručení snímků zákazníkovi hodiny až dny. Právě tento zásadní problém řeší brněnská technologická společnost Zaitra, která vyvíjí pokročilý software, hardware a algoritmy umělé inteligence určené k nasazení přímo na oběžné dráze.
Namísto toho, aby satelit posílal na Zemi stogigabajtové soubory plné nevyužitelných dat, palubní AI modely provedou okamžitou analýzu přímo na místě. Systém tak dokáže v reálném čase vyselektovat a komprimovat pouze klíčové či požadované informace, například detekovat pohybující se loď, vozidlo či jiný sledovaný objekt. Zákazník tak namísto hodinového čekání obdrží přesné datové balíčky během několika sekund. Tato technologie nachází uplatnění v takzvaném dual-use režimu, kdy slouží jak pro komerční účely, například při předcházení hospodářským škodám, tak i pro včasné varování v rámci obranných a záchranných složek.
Vesmírné Brno, hledání talentu a founderské ucho
Česká republika se v oblasti vesmírného průmyslu profiluje překvapivě úspěšně. Významná část tuzemských deeptech a spacetech firem je soustředěna na jižní Moravě v rámci ekosystému Brno Space Cluster. Zástupci oboru se shodují, že při zrodu prvních komerčních zakázek hrají nenahraditelnou roli instituce jako Evropská kosmická agentura (ESA) nebo jihomoravská inovační agentura JIC, které pomáhají začínajícím projektům překonat nejranější a nejrizikovější fáze vývoje.
Z hlediska venture kapitálu však tuzemskému prostředí stále chybí globálně dominantní firmy s miliardovými valuacemi, jako je například finský decacorn ICEYE. Podle Marka Marušina i Mateje Luhového čelí region výzvám v podobě nedostatku globálního kapitálu a specializovaných odborníků se světovými zkušenostmi. Pro úspěch startupu v tomto náročném oboru je navíc klíčové takzvané founderské ucho. Techničtí zakladatelé nemohou spoléhat pouze na vývoj v laboratoři, ale musí sami absolvovat první náročná obchodní a strategická jednání se zákazníky, aby produkt dokázali vyvíjet přesně podle potřeb trhu. Výsledkem je schopnost budovat technologie, které dokážou měnit celá odvětví – na planetě a dokonce i mimo ni.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Brzy po odvysílání se oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – objeví také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už víc než 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
