stát

V Česku se nacházejí vyšší desítky tisíc staveb a pozemků, které nemají správně zapsaného vlastníka. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) varuje, že takový majetek v případě nečinnosti vlastníka do konce roku propadne státu. Zjistěte si rychle a jednoduše, zda se tento problém netýká i vás. CNN Prima NEWS nabízí přehledný návod.

Stát neziskovky potřebuje. Bez nich by se systém pomoci zhroutil. Nejenže by se lidé zvedli a šli do ulic, ale byli by zde i ti, kteří by začali umírat někde na lůžkách. Že by neziskový sektor nebyl? Absurdní představa. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl zakladatel dárcovské platformy Znesnáze21 Čestmír Horký. Přiblížil také, jaké skupiny lidí by si v sektoru veřejně prospěšných organizací zasloužily své řádné místo, i to, zda by neziskovému sektoru prospěla určitá centralizace.

Kolem osudu kontroverzního vepřína v Letech se i šest let po jeho odkoupení tehdejší vládou premiéra Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD) vznášejí otazníky. Spojené jsou především s cenou komplexu, jež dosáhla astronomických 450,8 milionu korun. Znalci přitom hodnotu areálu vyčíslili na 77,2 milionu. Proč ale vláda nakonec zaplatila téměř šestkrát více, není jasné ani dnes. Upozornil na to zpravodajský web iDnes.

Ukrajinští běženci na našem území se od 1. července vypořádávají se změnami, které se týkají jejich ubytování. Na úhradu od státu mají po pěti měsících už nárok jen vybrané, takzvané zranitelné, skupiny. Podle neziskových organizací mnoha uprchlíkům hrozí, že skončí na ulici.

Kdyby stát zhubnul, nefungoval by hůř. Stejně tak člověk, který zhubne, rychleji běhá. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl komentátor Martin Schmarcz. Svou metaforou vyzýval vládu, aby při ozdravování veřejných financí více škrtala na straně výdajů. Například aby razantněji rušila dotace nebo snižovala počet státních zaměstnanců.

Stát by se měl postarat, aby na důstojnou mzdu dosáhla většina populace. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedl senátor Zdeněk Hraba. Reagoval tak na zveřejněný výpočet minimální důstojné mzdy, kterou experti za minulý rok vyčíslili na 40 912 korun hrubého. Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) s ním souhlasil, osobně volá zejména po minimalizaci byrokracie vůči podnikání.

Igor Kobzev, šéf Irkutské oblasti v ruské Sibiři, kondoloval matkám padlých vojáků nezvyklým způsobem. Na příkladu slov vlastní maminky jim totiž vysvětlil, že padlí synové nepatří svým rodičům, ale vlasti. Jeho slova se rychle rozšířila po sociálních sítích.

Neprodloužená neschopenka a žádný nárok na invalidní důchod. Tyto verdikty si vyslechnou až tisíce lidí, kteří trpí postcovidovým syndromem. Například paní Olga se už rok a půl snaží dostat invalidní důchod, ale protože takzvaný dlouhý covid není tabulková nemoc, je v současnosti prakticky bez prostředků.

Děti ve školách ve dvou svetrech sedět nebudou, prohlásil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Region už hledá možnosti, jak hledat úspory při vytápění. Podle Grolicha nemá smysl sledovat denní výkyvy cen energií, z dlouhodobého hlediska je však patrné, že si občané, obce i kraje za energie připlatí.

Cena elektřiny na burze v Lipsku poprvé překonala hranici 700 eur, tedy asi 17,5 tisíce korun za megawatthodinu. Na rekordních úrovních se v Evropě obchoduje také cena zemního plynu, která atakuje hranici 300 eur za megawatthodinu. Podle expertů se blížíme hranici, kdy by vláda měla radikálně zasáhnout. Co Fialovu kabinetu doporučují?

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) není pomoc státu lidem v krizi dostatečná. Je toho názoru, že by kraje měly svým občanům pomáhat více, sám chce jít příkladem a z regionálního rozpočtu obyvatele podpořit. Jeho kolegové Jan Grolich (KDU-ČSL) a Martin Netolický (ČSSD) však jeho přístup zpochybňují. Tvrdí, že všechny kraje nemají stejné finanční prostředky, a míní, že se ze strany Kuby jedná o populismus.

Už dvanáct měsíců trvá výrazný růst inflace, který Česko nezažilo po desetiletí. Ten způsobuje, že 81 procent nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Přes milion Čechů je podle analýzy projektu Neviditelní součástí nízkopříjmových domácností.