stát

Na první pohled vypadá La Grange jako každé jiné městečko v americkém Texasu. Farmičky se skotem, pily plné nařezaného dřeva, zarostlí muži s tetováním. Jeden z nich na mě zamával, ať jdu blíž – a měl na sobě moravský kroj. „Vítejte v USA, jmenuji se Ian Homola. Berte si kolache, berte si,“ nabádal mě i další reportéry. La Grange totiž není ledajaké městečko – právě sem v 19. století zamířili čeští přistěhovalci. Češtině už sice tolik nevládnou jako jejich dávní předci, na své středoevropské kořeny ale nezanevřeli.

Zemědělci přicházejí s dalším nápadem, jak řešit svou situaci. Chtějí, aby jim stát garantoval určitou výši příjmu, když jsou nízké výkupní ceny. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) to má za slepou uličku. Ekonomové jsou také proti. Natahovat ruku by pak mohl podle nich každý podnikatel.

Írán nedávno v rychlosti nainstaloval další centrifugy na obohacování uranu v areálu Fordo a zahájil práce na instalaci dalších zařízení v podzemním areálu ve městě Natanz. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters.

Norsko, Španělsko a Irsko se vyslovily pro uznání státu Palestina a narušily tak dosud téměř jednotný pohled Západu na Palestinu. Postoje se mění i v dalších státech. Už nyní uznává Palestinu většina zemí OSN, přestože není jasně definované její území. Web CBS zahrnul mezi podporovatele Palestiny i Česko, ale tak jednoduché to není.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac vzápětí nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Český premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz řekl, Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje. Nejprve je podle něj třeba pro to udělat podmínky.

Zemi zasáhla v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Uvedl to podle agentury AFP americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Stalo se tak poprvé od roku 2003. Na řadě míst zeměkoule včetně Česka je tak vidět polární záře. Úřad vydal varování před možnými výpadky systému satelitní navigace či distribuce elektřiny.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v neděli otevřeně pokárala Izrael za to, že nedělá dost, aby odvrátil humanitární katastrofu v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž administrativa Joea Bidena čelí čím dál většímu tlaku, aby zasáhla u svého tradičního spojence, který v Gaze vede válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristické útoky z loňského října.

Silný déšť a vítr o síle hurikánu v neděli zasáhly většinu území amerického státu Kalifornie. Kvůli popadaným drátům elektrického vedení v pondělí zůstává bez proudu zhruba 900 tisíc odběratelů. Výstraha před povodněmi platí v Los Angeles, San Francisku i v dalších oblastech, informuje stanice CNN.

Přívaly sněhu a vzápětí intenzivní mrznoucí déšť čekají v následujících hodinách Německo. Meteorologové varují, že může napadnout až 30 centimetrů nového sněhu, a to dokonce i v nížinách. Přívaly sněhu mohou lámat větve a vyvracet stromy. Hrozí také, že mrznoucí déšť přeruší dopravu závislou na trolejovém vedení a bude ničit elektrická vedení.

Ostravská hutní společnost Liberty Steel stojí před krachem a v ohrožení jsou tak pracovní místa šesti tisíc lidí. Poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda ale nevidí důvod, proč by jí stát měl aktivně pomáhat. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS uvedl, že obecně nesouhlasí s vládní plošnou podporou energeticky náročných podniků.

Češka, která měla v Tunisku zavraždit svého manžela, zřejmě stráví Vánoce v tamním vězení. Tuniská strana na opakované žádosti českých úřadů a velvyslanectví stále nereagovala. Žena je na tom prý zdravotně dobře.

Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021.