Mark Rutte bude v čele NATO
Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Podle agentur Reuters a AP o tom ve středu definitivně rozhodli zástupci členských států aliance. Rutte na postu vystřídá Jense Stoltenberga, který NATO vede desátým rokem.
Rutte je silný vůdce, který dokáže budovat konsenzus, uvedl o svém nástupci šéf NATO Stoltenberg. Je přesvědčen, že aliance bude v dobrých rukou.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Evropskou komisi opět povede von der Leyenová. Shodli se na tom nejsilnější evropské strany
Rutte oznámil svou kandidaturu na post generálního tajemníka NATO po Jensi Stoltenbergovi loni v říjnu. Poté mu vyjádřily podporu klíčové alianční země jako USA, Británie, Francie a Německo. Letos v dubnu nizozemského politika podpořilo i Turecko, nedávno maďarský premiér Viktor Orbán po delším váhání uvedl, že jeho země také už není proti. Poslední překážka padla poté, co se kandidatury vzdal rumunský prezident Klaus Iohannis.
Za největší výzvy ve funkci šéfa NATO považuje válku na Ukrajině, vztahy s Trumpem a rostoucí moc Číny.
V čele nizozemské vlády stojí Rutte od října 2010, což je asi jen o půl roku méně než nynější rekordman v EU, maďarský premiér Orbán. Před více než 13 lety se stal prvním nizozemským liberálním předsedou vlády od roku 1918.
Rutteho čtyřčlenná vládní koalice se loni v červenci rozpadla kvůli neshodám ohledně změn v azylovém a migračním systému. Následně Rutte ohlásil konec domácí politické kariéry s tím, že v dalších volbách se už nebude ucházet o opětovné zvolení do parlamentu a skončí i jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD).
V polovině ledna 2020 byl sice Rutte donucen podat společně s vládou demisi, když byly tisíce rodičů neprávem obviněny z podvodu při pobírání přídavků na děti. Ale jeho vláda zůstala v úřadě, aby řešila každodenní záležitosti, včetně koronavirové krize. Ve zvládání pandemie covidu-19 Rutteho vláda podle voličů obstála, navzdory kritice některých opatření, zejména lockdownu.
Jeho poslední kabinet se ale rodil dlouho a těžce. Přestože jej utvořily stejné strany jako předchozí vládu, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021, trvalo deset měsíců od voleb v březnu 2021, než se Rutteho VVD dohodla na další spolupráci s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA) a Křesťanskou unií (CU).
Vláda, která se ujala moci v lednu 2022, se už věnovala jen dozvukům koronavirové krize. Mezi své priority zařadila výdaje na zmírnění nedostatku nemovitostí, rodičovské dávky či navyšování výdajů na školství a zdravotnictví. Kromě toho se od ní očekávaly masivní investice do ekologických programů poté, co Nizozemsko v předchozích letech nezvládalo plnit klimatické cíle a zůstávalo jedním z největších znečišťovatelů v EU na obyvatele.
Krize Rutteho vlády
Právě s ekologií, přesněji těžbou fosilních paliv, souvisela loňská krize Rutteho vlády, která začátkem června 2023 v parlamentu jen těsně přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. Důvodem se stalo obvinění, že kabinet necitlivě reaguje na stížnosti lidí bydlících kolem největšího evropského plynového pole Groningen na severovýchodě Nizozemska, kde od 80. let stovky zemětřesení poničily tisíce domů. Pole, jež je od roku 1963 klíčovým zdrojem plynu pro velkou část západní Evropy a také páteří nizozemských veřejných financí, se nakonec vláda rozhodla od 1. října uzavřít.
Loňský konec vlády přišel kvůli jinému palčivému problému nizozemské politiky – stoupajícímu počtu azylantů. Rutteho nový program, který měl omezit počet příchozích mimo jiné tím, že znemožní dětem válečných uprchlíků přicestovat do země dříve než po dvou letech a stanoví horní hranici počtu těchto dětí, získal podporu jen od Křesťanskodemokratické výzvy, zatímco D66 a Křesťanská unie jej odmítly.
Důležitou agendou Rutteho čtvrté vlády se stala ruská invaze na Ukrajinu a pomoc Kyjevu, který Nizozemsko plně podporuje. Po začátku války se Nizozemsko stalo důležitým ukrajinským spojencem, poskytlo Ukrajině rozsáhlou vojenskou pomoc. Někteří komentátoři dávali rázný postoj Nizozemska do souvislosti se sestřelením letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, jež si vyžádalo 298 životů převážně Nizozemců. „Chladný, brutální, bezohledný,“ tak popsal Rutte ruského prezidenta Vladimira Putina po zahájení invaze.
Loni v říjnu odsoudil útok palestinského Hamásu na Izrael a vyjádřil podporu Izraeli a jeho právu na sebeobranu. Koncem října navštívil Izrael, v Jeruzalémě se setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
