Evropská komise

Na Česko může v horizontu tří let dolehnout až osm nových daní, byť leckdy v „zakuklené podobě“. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ekonom zmínil nejen diskutované emisní povolenky, ale také třeba uhlíkové clo navyšující cenu dovážených komodit ze zemí, které ke klimatickým regulacím přistupují laxněji. Ve hře jsou i „evropské“ daně na elektroodpad, tabákové výrobky nebo na firmy s velkým obratem.

Kvůli emisním povolenkám půjdeme s Evropskou unií i do toho největšího konfliktu, řekl v pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS první místopředseda hnutí ANO a poslanec Karel Havlíček. „Hlavu nám uříznout nemůžou,“ prohlásil o případném sporu.

Slovensko je suverénní země a garance při odmítnutí dodávek ruského plynu je náš národní zájem. Ve svém otevřeném dopisu takto reagoval slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD) na slova svého českého protějšku Petra Fialy (ODS). Ten ho ve svém dopise přesvědčoval, aby za Slovensko neblokoval návrh 18. sankčního balíčku Evropské komise proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. Fico dodává, že nejlepší by byl návrat společných jednání české a slovenské vlády.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.

Evropská unie odloží platnost protiopatření proti americkým clům do začátku srpna, oznámila v neděli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Protiopatření měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka dává stále přednost vyjednání řešení, pokud jde o obchodní dohodu s USA. Zároveň ale připravuje protiopatření, jestliže k žádné dohodě nedojde.

Zavedení třicetiprocentních cel na zboží z Evropské unie, jak oznámil americký prezident Donald Trump, by mělo negativní dopad na obchodní vztahy EU se Spojenými státy. „Je nutné pokračovat v jednání,“ uvedl v reakci premiér Petr Fiala. „Je to další debakl Evropské komise,“ reaguje na Trumpovo oznámení první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Volbami letos opět bude hýbat i klimatická politika, namísto spalovacích motorů je však tentokrát hlavním tématem zkratka ETS 2. Tedy rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami, který bude nově platit i pro dopravu a budovy. Téma nebudí emoce jen v tuzemsku, ale i v jiných evropských zemích. I díky tomu se Česku a dalším státům podařilo sestavit návrh silnějších pojistek proti možnému zdražování povolenek. Je to absolutně nedostatečné, kritizuje tento krok opozice.

Evropský parlament se chystá na velmi vzácné hlasování o nedůvěře Evropské komisi. Naposledy tak činil v roce 2014, není ale pravděpodobné, že by europoslanci šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové důvěru skutečně vyslovili. Jak a proč budou ve čtvrtek hlasovat čeští zástupci? Redakce CNN Prima NEWS se zeptala europoslanců.

Po středečním návrhu Evropské komise, aby se do roku 2040 emise oxidu uhličitého snížily o 90 procent ve srovnání s rokem 1990, by mohly emisní povolenky zdražit ještě citelněji. Myslí si to ekonomové, podle kterých by bez dražších povolenek nemohly být splněny přísné podmínky. Cena emisní povolenky by se mohla vyšplhat až na 250 eur za tunu oxidu uhličitého, což by představovalo prudké zdražení pohonných hmot a energií pro vytápění.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to ve středu sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová, informovala agentura DPA. Někteří poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.

Organizace České Budějovice 2028, zodpovědná za přípravu města na to, že v roce 2028 bude jihočeská metropole Evropským hlavním městem kultury (EHMK), plánuje rozdělit v následujících skoro třech letech asi 50 milionů korun na různé projekty. Peníze rozdělí nejen mezi českobudějovické a jihočeské kulturní organizace, instituce a skupiny, ale i spolkům z jiných částí Česka. Svými programy nebo aktivitami se můžou zapojit do otevřené výzvy Open Call, kterou v úterý zástupci organizace České Budějovice 2028 v krajském městě představili. Na setkání byla zastoupena přibližně stovka různých jihočeských subjektů.