Telefony zamknou, o přestávkách hrají a čtou. Škola v Cerhovicích staví na rozdílných potřebách dětí
Přibližně 240 žáků, šestičlenné školní poradenské pracoviště, pilotní skupiny pro děti, které potřebují rychlejší tempo, a přestávky bez mobilních telefonů. ZŠ a MŠ Cerhovice staví svůj přístup na třech pilířích: prostředí, dostupné pomoci a rozvoji nadání, v němž si děti mohou vybrat způsob učení i odpočinku.
Prvním pilířem je školní prostředí, které dětem nabízí různé možnosti práce i odpočinku. Patří k němu jak přestávkové aktivity, tak smysluplné využívání digitálních technologií.
O velké přestávce mohou děti vyrazit do venkovní učebny, zahrát si fotbal, basketbal nebo volejbal. Uvnitř mají k dispozici stolní fotbálky, ping-pong, deskové hry, knihy a časopisy v chodbových knihovnách nebo digitální piano. Některé se starají o školní akvária, jiné zamíří do odpočinkové místnosti s gaučem, křesly a sedacími vaky.
Bez telefonu neznamená bez technologií
Mobilní telefony přitom zůstávají v uzamykatelných skříňkách. Pravidlo platí pro celou školu již třetím rokem. Škola díky tomu během vyučování nemusí řešit nedovolené používání telefonů. O přestávkách spolu děti více komunikují, hrají hry, čtou nebo využívají sportovní vybavení.
Neznamená to však, že technologie do školy nepatří. Pokud je telefon potřeba při konkrétní výukové aktivitě, žáci si ho na pokyn učitele vyzvednou. Vedle toho má škola k dispozici 40 iPadů a notebooky. Zařízení používají k vyhledávání informací, procvičování, tvorbě prezentací a dalším výukovým činnostem.
Technologie propojují také různé předměty. Děti například programovaly vlastní hru, vytvářely plakáty, generovaly obrázky, které následně využily při popisu ve slohové práci, nebo tvořily písně při práci s klíčovými slovy.
Součástí výuky je rovněž práce s umělou inteligencí. Žáci se neučí pouze zadávat pokyny a přebírat hotové odpovědi. Kontrolují výstupy, hledají v nich chyby a posuzují, zda jsou uvedené informace správné a důvěryhodné. Digitální nástroje se tak stávají prostředkem tvořivosti i kritického myšlení.
O přestávkách naopak technologie ustupují osobnímu kontaktu, pohybu a odpočinku.
Šestičlenný poradenský tým pro školu s 240 žáky
Druhým pilířem je dostupná pomoc dětem, které procházejí obtížným obdobím nebo potřebují speciálněpedagogickou podporu.
Přestože ZŠ a MŠ Cerhovice navštěvuje přibližně 240 žáků, její školní poradenské pracoviště tvoří šest odborných pracovníků: dva metodici prevence, výchovná poradkyně, která současně zastává funkci školní koordinátorky podpory nadání, sociální pedagožka, speciální pedagožka a kariérový poradce.
Od školního roku 2025/2026 má poradenské pracoviště také vlastní zázemí. Prostor záměrně nepřipomíná běžnou učebnu. Dítě při rozhovoru nemusí sedět ve školní lavici, ale může se posadit například na gauč. Méně formální uspořádání pomáhá vytvořit klidnější atmosféru pro rozhovor.
Žáci mohou členy poradenského týmu oslovit přímo. Někteří přicházejí sami, jiní využívají klasickou nebo elektronickou schránku důvěry. Obracet se mohou na pracoviště s problémy ve škole, doma i se závažnými psychickými obtížemi.
Úkolem školy není nahrazovat odbornou zdravotní péči. Pracovníci ale mohou potíže včas zachytit, situaci citlivě komunikovat s rodiči a pomoci dítěti navázat kontakt s odborníkem, kterého potřebuje.
Součástí podpory jsou také hodiny speciálně pedagogické péče. V letošním školním roce je navštěvuje přibližně 23 žáků. Četnost péče se řídí individuálními potřebami jednotlivých dětí - někteří přicházejí jednou týdně, jiní častěji.
Zázemí školního poradenského pracoviště s gaučem Zdroj: Základní škola a Mateřská škola Cerhovice
Rychlejší tempo i větší hloubka učiva
Třetí pilíř tvoří práce s nadáním. Podpora se netýká pouze žáků s diagnostikovaným nadáním. Vychází také z aktuálních vzdělávacích potřeb dětí, které v určitém předmětu potřebují rychlejší tempo nebo chtějí učivu porozumět do větší hloubky.
Práci s nadáním ve škole koordinuje školní koordinátorka podpory nadání, která současně působí jako výchovná poradkyně. Navštěvuje vyučovací hodiny, spolupracuje s pedagogy a pomáhá hledat vhodné způsoby podpory pro děti, které potřebují rychlejší tempo, větší hloubku učiva nebo jinou formu rozvoje.
Pedagogové průběžně sledují práci žáků, sdílejí svá pozorování a vedou interní přehled využívaných forem podpory. Zařazení do konkrétní aktivity není trvalou nálepkou. Odpovídá tomu, co dítě v daném období potřebuje.
Ve školním roce 2026/2027 začala škola na prvním stupni pilotně ověřovat takzvané vytahované skupiny z angličtiny a matematiky. Jednou týdně v nich pracují přibližně dvě desítky žáků.
Děti se věnují projektové výuce a problémovým úlohám, které jim umožňují postupovat rychleji a pracovat více do hloubky. Pilotní program je teprve na začátku. Škola chce během roku sledovat jeho průběh, vyhodnotit přínos pro děti a podle získaných zkušeností skupiny dále rozšiřovat.
Prostor dostávají také žáci s talentem v jiných oblastech. Nejsou pouze účastníky aktivit, ale mohou se podílet i na jejich vedení. Jedním z příkladů je taneční kroužek vedený žáky školy pro jejich spolužáky. Talentované děti si tak rozvíjejí vlastní schopnosti a současně přebírají odpovědnost za společnou činnost.
Spravedlivý přístup podle školy neznamená nabídnout všem dětem totéž. Znamená vytvořit dostatek různých příležitostí, aby dítě mohlo dostat pomoc, když ji potřebuje, větší výzvu, když je na ni připravené, i prostor, v němž dokáže načerpat energii pro další práci.
Přestávkové aktivity, práce s iPady nebo odpočinková místnost Zdroj: Základní škola a Mateřská škola Cerhovice
Zkušenost Cerhovic může být inspirací i v době, kdy se pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách řeší na celostátní úrovni. Připravovaná novela školského zákona počítá od září 2027 se zákazem jejich používání na základních školách během výuky i o přestávkách. V Cerhovicích podobný režim funguje už třetím rokem. Žáci po příchodu telefony odkládají do uzamykatelných skříněk a o přestávkách místo obrazovek využívají sportovní vybavení, hrají hry, čtou nebo si jednoduše povídají. Zkušenost školy ukazuje, že omezení mobilních telefonů nemusí znamenat odmítání technologií. Důležité je nabídnout dětem smysluplnou alternativu a digitální technologie používat tam, kde mají skutečný přínos pro vzdělávání.
