Vedra nad 40 stupňů zažilo Česko za 100 let jen třikrát. Kdy to bylo a padne nový rekord?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
První rekord padl za první republiky, druhý za socialismu, ten platný až ve 21. století.
Kdy se asi dočkáme překonání dosavadního rekordu 40,4 °C?
Noviny v červenci 1921 psaly o teplotách v Praze až 45 °C, reálně byly nižší.
Čtyřicítky nejsou v Česku běžné, i když se o nich často mluví, za což mohou pocitové teploty.
Od založení Československa v roce 1918 zaznamenaly měřící stanice překročení teploty nad 40 °C jen ve třech případech. Poprvé to bylo v roce 1921. „V Praze stále trpíme nevýslovným vedrem, včera měřeným zase +46° C o polednách. Jistě však bylo někde větší,“ informoval 30. července 1921 vládní deník s názvem Československá republika. Ve skutečnosti tehdy oficiální stanice naměřily „pouze“ rekordní teplotu rovných 40 °C. A kdy byl tento rekord poprvé překonán? Kdy podruhé? A padne v současných vedrech či během léta i potřetí?
Vládní deník s názvem Československá republika, který vydávala Státní tiskárna v Praze, vlnu veder z léta 1921 popisoval hodně dramaticky. „Nic nejsou platný žaloby ni nářky na nesnesitelné vedro. V noci na včerejšek již se zdálo, že dostavilo se s bouřkou dosti vzdálenou vytoužené ochlazení, ale nebylo tomu tak. Od včerejšího rána praží slunce do nás poznovu a o polednách zase zaznamenal teploměr + 45 st,“ uvedl vládní list v pátek 29. července 1921.
ČTĚTE TAKÉ: Pitný režim v tropech: Zrádný je i přebytek vody. Pozor na kofein a alkohol, varují experti
Tehdejší tisk ale běžně uváděl i údaje z amatérských měření, reálně se teploměr na číslo 45 °C nevyšplhal. Na řádných meteorologických stanicích padl 29. července 1921 teplotní rekord v Hradci Králové, kde bylo naměřeno rovných 40 °C.
Rekord překonán v Uhříněvsi a Dobřichovicích
Absolutní teplotní rekord z roku 1921 byl v českých zemích zatím předstižen pouze dvakrát. Trvalo to 63 let, než 27. července 1983 meteorologové ze stanice v Praze-Uhříněvsi naměřili 40,2 °C. Podruhé byl rekord z roku 1921 zdolán až za dalších 29 let, když 20. srpna 2012 stanice v Dobřichovicích ve Středočeském kraji naměřila 40,4 °C.
Aktuální vedra sice mnohé Čechy i celé Česko trápí různými způsoby, ale zatím se nezdá, že dojde k přepisování meteorologických top žebříčků. Jak ale bude v červenci a srpnu, což jsou měsíce, ve kterých zatím docházelo k překročení čtyřicetistupňové teploty, to zřejmě ví jen pověstná „matka příroda“.
Tropy v červenci 1921 a jejich oběti
„Zdá se, že není přehnaným výrazem, tvrdí-li se, že letošní vedra mají ráz katastrofální. Pociťuje se dávno v zemědělství a nyní pocítí se i po stránce zdravotnické v městech,“ konstatoval vládní deník v pátek 29. července 1921. Praha začínala mít potíže především s dodávkami vody. „Předměstí pražská byla již vyzvána, že nesmějí býti kropeny ulice a obyvatelstvo musí vodou velmi šetřiti, neboť přidělena jim bude polovina množství vody dosud potřebované.“
V sobotu 30. července pak deník Československá republika přinesl zprávy hned o několika úmrtích způsobených vedry. Praha hledala ochlazení především ve Vltavě, tato řeka ale dokáže i zabíjet. „Na Vltavě při stále poklesávajícím stavu objevují se a šíří tu a tam ostrůvky, které ovšem ihned jsou obsazeny sty plavců a lodičkářů, jimiž se to na řece nyní jen hemží,“ líčil reportér deníku. A varoval, že při takovém „reji“ prostě musí dojít i neštěstí. A došlo...
Když udeří vedra, hledá se úleva na plovárnách a v řekách. Na snímku jedna z pražských plováren za první republiky, snímek z časopisu Pestrý týden. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Tragická srážka s parníkem
Na Vltavě tehdy hledali spásu před tropy i lodičkáři, kteří neuměli veslovat ani plavat. A v nastalém dopravním mumraji nakonec došlo i na předpovídanou tragédii: „Pod Palackého mostem projížděl se okolo 6. hodiny odp. na loďce 25letý montér František Chytil z Prahy II, Hálkova ul. č. 5, se sklepmistrem Karlem Feuersteinem z Nuslí čp. 41 a přiblížili se neopatrně až k přijíždějící parolodi. Jelikož Chytil se obával, že budou parníkem sraženi do vody, vyskočil z loďky, chtěje se plováním zachrániti na břeh. Sotva že však do vody skočil, počal, patrně zachvácen křečí, tonouti. Feuerstein přispěchal mu rychle na pomoc, ale marně. Chytil zmizel pod vodou. Nadstrážník Václav Radoš se zřízenci malého parníku vyjeli okamžitě na místo neštěstí, ale teprve po ¾ hodinném hledání podařilo se jim Chytila nalézti. Oživovací pokusy neměly výsledku.“
Čtěte také
Čas nahých rudokožců a šílenství z vedra
A vedro pokračovalo i v dalších dnech. „Na slunci ukazovala rtuť tentokráte jen + 35 st. C,“ uvedly noviny „Československá republika“ v neděli 31. července. Zpráva se však vzápětí změnila spíše v glosu, která komentovala úsilí mladých Pražanů využít tropické slunce k dokonalému opalování. „Proto se život pražský celkem nezměnil, jak ve vyhledávání stínu, tak na Vltavě nebo v táborech naháčů „rudokožců“. Ti lidé chtějí patrně „zčernat“, jako ve vojenském kriminále za neblahých dob rakouských.“
Deník také v souvislosti s vedry zaznamenal několik srdečních zástav či záchvat šílenství: „Hrozná teplota, sálající z rozpálené dlažby do rozpáleného vzduchu, se změnila jen nepatrně. Není divu, že nezvyklé tyto poměry působí na zdravotní stav určitých lidí. Tak oznamuje se, že Antonín Hodek z Hříškova u Loun zachvácen byl včera na Václavském náměstí šílenstvím, a když svým počínáním budil pozornost obecenstva, byl po prohlídce policejním lékařem dopraven do ústavu choromyslných.“
Sahara v pražské Uhříněvsi
Rekord 40 °C, který byl 29. července 1921 naměřen v Hradci Králové, čekal na překonání až do 27. července 1983, kdy stanice v Praze-Uhříněvsi naměřila teplotu o dvě desetiny vyšší, tedy 40,2 °C. Červenec 1983 byl v té době třetím nejteplejším červencem od počátků měření v 18. století.
O rekordu z 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi komunistický tisk neinformoval; Archiv hlavního města Prahy ale opatruje uhříněvskou kroniku z roku 1983, která uvádí „Mimořádně vysoká teplota dne 27.7. a to 40,2 °C !!! Je to vůbec nejvyšší teplota všech dob naměřená nejen na stanici v Uhříněvsi, ale i v celé ČSSR,“ uvádí se v kronice. Rekord z roku 1921, jenž byl naměřen v Hradci Králové (40 °C), ale kronika z nějakých důvodů pomíjí. Uhříněves v létě 1983 zažívala skutečné tropy, jak dále uvádí kronika: „Celkem 19 tropických dnů (s teplotou 30 °C a více), přičemž 6 z nich bylo nepřetržitě za sebou v době od 6. do 11.7.“
Čtěte také
Vedro k zalknutí z roku 2012
Podruhé a zatím naposledy byl rekord z roku 1921 překonán 20. srpna 2012 v Dobřichovicích, kde se teploměr vyšplhal na 40,4 °C. „Absolutní maximum maximální denní teploty“, jak extrém označují meteorologové, tedy nemá konkurenci již 14 let.
„Vedro k zalknutí, v Dobřichovicích padl absolutní rekord 40,4 stupně,“ oznámila veřejnoprávní Česká televize. „Před příchodem studené fronty proudil v pondělí 20. srpna 2012 nad území České republiky žhavý tropický vzduch původem ze západní Sahary, který dokázal zvednout denní maxima až na hodnoty kolem +38°C. V Dobřichovicích u Prahy dosáhla teplota hodnoty až +40,4°C,“ uvedli meteorologové.
Rekord nejteplejšího místa na světě nebyl překonán již více než 100 let. Padl v kalifornském Údolí smrti, kde bylo 10. července 1913 naměřeno 56,7 °C ve stínu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tepelná kupole nad Evropou zavře extrémní vedra. Zřejmě padnou historické teplotní rekordy
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
