Titul a slzy dojetí. Jak Vrána dotáhl Třinec po rodinné tragédii k Masarykovu poháru

Oceláři Třinec v pondělí ukořistili třetí extraligový titul v klubové historii. Podepsaný pod tento úspěch je samozřejmě celý tým Slezanů, ovšem po zvládnutém pátém finálovém zápase s Bílými Tygry Liberec vynikal příběh zejména jednoho muže. Když byl Masarykův pohár připravený na podstavci k předávce mistrům, necelá tisícovka diváků ve Werk Areně skandovala z plných plic „Peeetr Vrána“. Kapitán třineckých hokejistů si mohl užít velkou radost několik týdnů poté, co se musel vypořádat s ohromnou tragédií.

V úterý 2. března měli Oceláři ještě v rámci základní části extraligy přivítat Litvínov. Jenže krátce před utkáním se objevila zpráva, že duel je odložen ze závažných důvodů, které napřed nebyly specifikovány. Za chvíli bylo jasné, že ony závažné důvody mají co do činění s manželkou lídra Třince Petra Vrány, která utonula v přehradě Slezská Harta.

Zbylé zápasy před play-off Vrána zcela pochopitelně vynechal, ale pro vyřazovací boje – konkrétně první zápas čtvrtfinále s Kometou Brno 20. března – už byl zpět. Možná hokej posloužil jako terapie, jako nástroj, který dokázal negativní myšlenky aspoň na chvíli zatlačit do kouta. Každopádně na ledě nebylo vidět, že si prošel něčím, co si lze jen stěží představit.

Ocelářům napřed pomohl hladce postoupit přes Brno po sérii 4:0, pak je s céčkem na hrudi provedl přes sedm semifinálových bitev s Mladou Boleslaví a nakonec dosáhl se svým týmem vítězství 4:1 na zápasy ve finále s Libercem. Celkem nasbíral 11 bodů za dva góly a devět nahrávek, rozhodně nebyl jen do počtu. Masarykův pohár získal s Třincem podruhé, poprvé před dvěma lety rovněž v sérii s Bílými Tygry.

„Všichni věřili. Těžké bylo celé play-off, Liberec nám nedal nic zadarmo. Rozhodly maličkosti, v posledním zápasu už všichni věřili. Kabina držela při sobě a je to hrozně cítit na ledě. Všichni si to strašně přáli,“ řekl 36letý útočník v rozhovoru pro ČT Sport, vůbec prvním mediálním vystoupení od osobní tragédie.

Pak si jakožto kapitán dojel jako první pro nejcennější medaili a měl také privilegium si ze všech hráčů nejdříve – za skandování 879 diváků, kteří mohli do třinecké Werk Areny dorazit na základě rozšířené výjimky ministerstva zdravotnictví – potěžkat mistrovskou trofej. Okolo něj padaly zlaté konfety a z jeho obličeje bylo jasné, co pro něj zvláště po březnovém smutku triumf znamená.

A když už pohár putoval mezi ostatními spoluhráči, nastal další extrémně emotivní okamžik. Kamery zabraly, jak Vrána předává se slzami v očích zlatou medaili pětiletému synovi Leovi.

Tyto silné obrázky symbolicky uzavřely sezonu 2020–⁠2021.