Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení
Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.
Kde a jak se vzal člověk? V Pavilonu Anthropos Brno potkáte mamuta v životní velikosti i pradávné předky
Co měli společného přední český badatel profesor Karel Absolon, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a obuvnický král Tomáš Baťa? Kromě zaujetí pro věc to jistě byla i touha po vědění. Ta se v jejich případě spojila v projektu, o který se tito tři muži zasadili a který dodnes mnohým z nás pomáhá pochopit původ člověka a jeho cestu dějinami. To, co na něj navázalo, najdete v Moravském zemském muzeu v Brně v pavilonu Anthropos, který představuje nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy způsobem, který by zaujal i Horáčka s Pažoutem.
Historik: Masarykova exhumace je šaráda. Může ale potvrdit, že TGM nebyl synem císaře
Odborník na moderní dějiny Jan B. Uhlíř považuje exhumaci ostatků Jana Masaryka za problematický počin. Do případu záhadné smrti syna prvního československého prezidenta prý nemůže vnést převratné informace. „Kosterní pozůstatky určitě nedají odpověď na otázku, zda byl Jan Masaryk zavražděn,“ říká. Nákladný výzkum může maximálně vyvrátit jednu českou šeptandu, že Tomáš Garrigue Masaryk (TGM) byl synem císaře Františka Josefa I., a to porovnáním vzorků DNA Habsburků a Jana Masaryka. „Jakožto historik nevěřím pohádkám, ale současný výzkum by tuhle lidovou legendu mohl definitivně uložit k ledu,“ míní Uhlíř.
Masaryk miloval film. Před 100 lety přivítal v Lánech Zorra mstitele i Černého piráta
Na sklonku července 1926 hostil prezident T. G. Masaryk světové filmové hvězdy: Douglase Fairbankse a Mary Pickfordovou, americké celebrity němého filmu a blízké spolupracovníky Charlese Chaplina. A jak pravila tehdejší šeptanda, během setkání v Lánech měl Masaryk s „Velkým Dugem“ skákat přes stůl, snad ve stylu Zorra mstitele nebo Černého piráta, což byly Fairbanksovy hvězdné role z dvacátých let. Událost připomínáme v rámci rubriky Stoletý kurýr.
Beneš se nechal Stalinem neskutečně ponižovat, říká Kosatík. Když umíral, tajně mu za to spílal
Josif Stalin za války Edvarda Beneše neskutečně ponižoval a zesměšňoval, druhý československý prezident v něm přesto viděl dobrodince. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl spisovatel Pavel Kosatík, jemuž o Masarykově žákovi a následníkovi na Pražském hradě vyšla nová kniha. Hodně v ní rozebíral právě i Benešův neobyčejně úslužný vztah k Moskvě. Jak to, že se nechal Stalinem tak snadno obelhat? Mohli jsme dnes žít v konfederaci s Polskem, pokud by se ke Kremlu nechoval tak poníženě?
Temná stránka Beneše: Socialista, který zakázal pravicové strany a umetl cestu Gottwaldovi
Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
TGM by Macinkovi ani Pavlovi nepodal ruku. Politolog ztrhal vládu s Hradem za „okopávanou“
Kdyby se teď zhmotnil Tomáš Garrigue Masaryk, jsem přesvědčen, že by si s Petrem Macinkou (Motoristé) ani Petrem Pavlem nepodal ruku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček, když hodnotil spor vlády a Pražského hradu o účast hlavy státu na červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle Kubáčka prezident i ministr zahraničí podnikají kroky, které jsou v diplomacii naprosto zapovězené a které by mohly vést k mezinárodní ostudě.
Jak „zrzavá hlava“ František zabil na Karlovarsku pět lidí a šokoval i Masaryka
Rok 1927. Československo zažívá prosperitu, jedno z nejklidnějších a nejprogresivnějších období své historie. Na Pražském hradě sedí Tomáš Garrigue Masaryk, vládu vede Antonín Švehla a republika navenek působí jako stabilní a prosperující stát. Jenže i ve „zlatých časech“ se vraždí. Jedna z nich – brutální masakr na zapadlém statku ve Slavkovském lese – patří k nejotřesnějším zločinům své doby i celé naší kriminalistické historie. Zrzavý čeledín František Sandtner téměř vyvraždil rodinu, u které pracoval. Zabil pět lidí. Případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.
OBRAZEM: Chrám svatého Víta i TGM. Chicagská Plzeň mísí hispánské umění s českou historií
Chrám svatého Víta, sídlo tělovýchovné organizace Sokol, fotoateliér jistého Němečka a nádherné murály zobrazující například „tatíčka národa“ – prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zní to jako Praha, jmenuje se to Plzeň, ale v Česku byste to hledali marně. Řeč je o čtvrti Pilsen v americkém městě Chicago. Tato oblast byla po léta českou enklávou v zámořské metropoli. Dnes zde žije především hispánská komunita, ale české kořeny jsou zde patrné dosud. Podívejte se s CNN Prima NEWS na tuto unikátní čtvrť.
