Domů Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk

Výpis příspěvků ke štítku „Tomáš Garrigue Masaryk“

Odhalení Masarykova tajemství doprovodila medaile, jaká tu ještě nebyla

Tohle je událost století. V pátek 19. září prezident republiky Petr Pavel otevřel obálku s posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celá událost se odehrála na zámku v Lánech, tedy v místě, kde Masaryk v září 1937 na smrtelném loži své poselství národu nadiktoval svému synu Janovi. K této příležitosti vznikla ojedinělá ražba zlatých a stříbrných medailí s masarykovským motivem.

Masarykův vzkaz: Jsem neschopný, je konec. Známého politika označil za hlupáka

Aktualizováno

Experti nezpochybnili pravost dopisu, který měl obsahovat poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Vzkaz, většinově psaný v angličtině, přečetli historici v pátek dopoledne na zámku v Lánech. Masaryk v něm píše, že se blíží svému konci, a radí, jak zorganizovat pohřeb. Jestliže jsou lidé nevzdělaní, není možné moc udělat, nadiktoval synovi Janovi.

Jak na tom byl Masaryk před smrtí? Odcházení TGM bylo smutné, až nedůstojné, říká historik

V pátek dopoledne dojde ke slavnostnímu otevření dopisu, který Tomáš Garrigue Masaryk nadiktoval těsně před smrtí synu Janovi. Jak mohl neblahý zdravotní stav Prezidenta Osvoboditele ovlivnit obsah záhadného psaní? Jak na tom tou dobou vůbec byl, jak vypadalo jeho odcházení? Konec života TGM byl smutný – někdejší vitální švihák zůstával bezvládně upoután na postel, odkázán na pomoc nejbližších. V posledních měsících nedokázal číst a psát, nemohl se ani podepsat. „Vlastně už jen čekal na smrt,“ popisuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Jaroslav Šebek.

Tajemství umírajícího T. G. Masaryka: Po 88 letech se otevře obálka s jeho vzkazem do roku 2025

Už v pátek 19. září se otevře vzácná obálka s dopisem, který nadiktoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk těsně před smrtí svému synovi Janovi. Nikdo z žijících její obsah nezná, a tak se historikové předbíhají v odhadech. Právě mladší syn prezidenta Osvoboditele rád odkaz svého otce připomínal. „Když někdo hodil flintu do žita jenom proto, že se narodil jako Čech nebo Slovák a ne jako Rus nebo Američan, tata se vždycky rozčílil,“ přečetl Jan Werich slova Masarykova syna v televizi v roce 1968.

GLOSA: Rusko už střílí Kalibry na území bývalého Československa. Vybuchují 40 km od hranic EU

Teprve v sobotu se podařilo uhasit hořící fabriku Flex v Mukačevu, na kterou Kreml poslal 21. srpna dvě rakety Kalibr s plochou dráhou letu. A zrovna tento ruský útok se České republiky dotkl hodně „důvěrně“, neboť mezi světovými válkami bylo Mukačevo součástí Československa. Od počátku okupace to bylo poprvé, co někdejší československá Podkarpatská Rus (nyní ukrajinská Zakarpatská oblast) zažila tak mohutné bombardování. Zraněno bylo 23 civilistů, někteří vážně.

Boj o Husa. Když Masaryk před 100 lety vyvěsil na Hradě vlajku s kalichem, Vatikán se vážně urazil

Husité šli 6. července 1925 znovu do boje proti katolíkům. Tak to alespoň vnímal Vatikán, když ten den zavlála nad Pražským hradem velká bílá vlajka s rudým husitským kalichem. A kališnický prapor se třepotal i na Staroměstské radnici. Reakce Svatého stolce byla okamžitá, papežský nuncius Francesco Marmaggi si ještě tentýž den sbalil kufry a ve 22.30 hodin už na pražském hlavním nádraží nasedal do vlaku, kterým záhy opustil Československo.

Naháněná s nacisty, „polykání ropuch“ a ponížení za mřížemi. Hácha zemřel před 80 lety

Druhorepublikový prezident, který si své zvolení nepřál. Emil Hácha je jednou z nejkontroverznějších postav české historie. Někteří, v čele například s jeho předchůdcem Edvardem Benešem, mu zazlívali některé kroky za nacistické okupace a obviňovali jej z kolaborace. Druhý tábor naopak vyzdvihuje fakt, že se mu jako hlavě státu za cenu ústupků povedlo zachránit život stovkám studentů, internovaných 17. listopadu 1939, a příslušníků odboje. Ve svobodném světě se již Hácha obhájit nedokázal. Zemřel přesně před 80 lety, krátce po konci druhé světové války za zdmi pankrácké věznice.

Vánoční strom z pražského Staroměstského náměstí našel nové uplatnění. Co z něj vzniklo?

Z vánočního stromu, který loni zdobil Staroměstské náměstí v Praze, se stal takzvaný hmyzí hotel. Byl umístěn v parku v Krompachu na Českolipsku, odkud smrk ztepilý pocházel. Dřevo zpracovali stejně jako v předchozích letech studenti Střední odborné školy Jarov. V tiskové zprávě o tom informovala městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má každoročně na starosti kácení, převoz a výzdobu stromu. Učni ze smrku udělali i další výrobky, které zamíří do Dětského centra Paprsek v Praze 9. Staroměstské náměstí loni zdobil 22 metrů vysoký smrk ztepilý, jenž vyrostl na soukromé zahradě v Krompachu.

Prezidenti na masce: Zlatý Masaryk, Havel se ještě neřešil. Vejmelka na MS s Pavlem narazil

Hokej v Česku většinou spojuje, hlavně při oslavách velkých vítězství. Ale společnost je rozdělená a pověstné příkopy – především v reakcích na sociálních sítích – procházejí i hokejovou „rodinou“, jak fanoušky nazýval Jaromír Jágr. Na právě probíhajícím mistrovství světa v Dánsku a ve Švédsku se o tom přesvědčil brankář Karel Vejmelka, který to schytal za to, že si na svou masku nechal vedle rodné Třebíče ztvárnit i prezidenta Petra Pavla.

Lež je bohužel sexy. Chci, aby i pravda měla šanci, říká Foltýn. Se „sviněmi“ nediskutuje

Sociální sítě by měly zveřejnit, jak manipulují s prioritizací zpráv, řekl v otázce dezinformací vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS také podotkl, že lež je „bohužel sexy“ – sítě by podle něj měly dávat pravdě stejnou šanci. Foltýn rovněž promluvil o účelu kritizovaného úřadu, stavu veřejné diskuze či o svém kontroverzním výroku ohledně „sviní“, který vyvolal bouřlivou reakci ve společnosti.