Trumpův mírový plán je fiaskem pro Rusko, říká Fištejn. Putin vůbec nedosáhne toho, co chtěl
Prvotní návrh takzvaného mírového plánu vzedmul vlnu negativních reakcí z celého světa. Podle mnohých je Ukrajina tlačena de facto ke kapitulaci. Známý komentátor ukrajinského původu Jefim Fištejn události provázející zrod mírového plánu tak tragicky nevidí. Za poraženého naopak považuje Vladimira Putina. „Podle daného plánu bude zcela zachována prozápadní orientace Ukrajiny, čemuž chtěl Putin za každou cenu zabránit,“ zdůrazňuje Fištejn v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Co říkáte na dění kolem takzvané „mírové dohody“, kterou předložila Amerika Ukrajině?
O žádnou mírovou dohodu se zatím nejedná. Byl jen předložen počáteční plán jako základ pro jednání. Už první den bylo jasné, že v této podobě plán, který, jak praví státní tajemník USA Marco Rubio, je v podstatě kompilátem z ruských návrhů a ukrajinských podmínek, neprojde. Nevím, v jakém objemu se tam tyto složky promítly, ale každopádně se jedná o kompilát, který není žádným plánem, uspořádáním. Je pouze souborem výchozích podmínek. Hned bylo jasné, že s takovouto podobou nebude souhlasit ani samotná Ukrajina, ani evropští partneři, ba ani senátoři amerického Kongresu.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci souhlasí s podmínkami mírové dohody. Zbývají detaily, hlásí Američané.
Může podle vás ještě vzniknout materiál, s nímž budou všechny strany souhlasit?
To závisí na tom, jak budou ty precizované odpovědi vnímané v Rusku. Myslím, že s tím už v této podobě Rusko souhlasit nebude. Protože navzdory názoru mnoha komentátorů jsem toho názoru, že i v té prvotní podobě se nejedná o žádnou kapitulaci Ukrajiny. Ba naopak o konstataci neschopnosti Moskvy dosáhnout některého z Moskvou stanovených cílů. Žádný cíl nebyl dosažen. Nebylo dosaženo zbavení Ukrajiny současného režimu, tedy jeho západních snah a orientace. Nebylo dosaženo ani demilitarizace země.
Chápu, nicméně po představení uvedeného mírového plánu vystoupil prezident Volodymyr Zelenskyj s projevem, v němž řekl, že Ukrajina buď přijde o důstojnost, nebo o silného partnera. A on taková prohlášení rozhodně nedělá jen tak. To znamená, že musel být pod velkým tlakem.
Nepochybně. Ten tlak si v jeho celku ani neumíme představit. Protože tlak nespočívá jenom v tom, že Američané naznačili, že v případě totálního nesouhlasu Ukrajiny nebudou ochotni dodávat přes Evropu zbraně a zpravodajské informace, což by bylo pro Ukrajinu dosti tragické. Jde především o to, že nahradit tyto dodávky Evropa není schopná. Takže Zelenskyj to konstatoval velmi dobře. Ale neřekl to náhodou. Prohlásil vlastně, že před Ukrajinou stojí přetěžká volba. A protože žádný lídr – a Zelenskyj je silný lídr – nechce vypadat tak, že by obětoval národní důstojnost. Proto v jeho konstataci je skryta pohrůžka, že v případě nouze největší by obětoval takzvaně klíčového partnera. To znamená, že v této skryté pohrůžce je obsažená možnost, že by celý Trumpův plán, jak ho pojmenovali novináři, zkrachoval. A to je něco, co si Trump dovolit nemůže. On nemůže vypadat jako člověk, který přišel s nějakým silným návrhem a byl odmítnut. To by velice poškodilo jeho pověst úspěšného prezidenta v oblasti zahraniční politiky.
Jednoznačná kapitulace Moskvy, ne Kyjeva
A kdyby Trump opravdu ukončil veškerou podporu Ukrajiny, jak pohrozil, tak by nechal tuto zemi vlastně na holičkách. A to si asi taky nemůže dovolit, že?
Ale Amerika se přece nikde žádným závazkem neupsala, že musí tuto válku vyhrát za Ukrajinu. Trump by za to pak nemohl o nic víc než evropské státy, které nehnuly rukou. Jeho vina by nebyla větší než vina Evropanů.
Čtěte také
Vrátím se k první verzi mírové dohody, protože nové znění přesně neznáme. Co vás v tom materiálu možná nejvíc zaskočilo?
Například to tolik zmiňované snížení počtu vojáků (ukrajinské armády, pozn. red.) nikoho moc zaskočit nemůže. Protože to je debakl Ruska, které žádalo snížení počtu vojáků na úroveň 60 až 80 tisíc. Tak si představovalo demilitarizaci. Návrh, který předpokládá 600 tisíc a více, už není žádným debaklem Ukrajiny. Byla by to pořád největší evropská armáda mimo Rusko. To, co skutečně vyvolává jednoznačný nesouhlas, ale také vůbec není definitivním bodem, protože proti tomu Ukrajina prudce protestuje, je postoupení nesmírně důležitého území. Jde asi o 30 procent Doněcké oblasti s velmi dobře opevněnými pevnostními zónami. Poskytnutí těchto zón Rusku by skutečně ohrozilo Ukrajinu, protože než Rusko tuto zónu skutečně vojensky obsadí, tak může uplynout další rok dva. A to zakládá možnost, že se předtím Rusko ekonomicky zhroutí. Je to možnost. Takže to je bod, který nejvíce znepokojuje a vyvolává nesouhlas s plánem.
Ano, to vyvolalo asi nejsilnější kritiku ze strany evropských lídrů.
Na druhou stranu celý projekt je podle mého hlediska jednoznačnou kapitulací Moskvy, nikoliv Kyjeva. Protože dojde na to, čemu chtěla Moskva za každou cenu zabránit – i za cenu statisíců životů svých vojáků. Neboli podle daného plánu bude zcela zachována prozápadní orientace Ukrajiny, protože se předpokládá její poměrně rychlý vstup do Evropské unie. A je také zdůrazněna naprostá suverenita Ukrajiny, která bude uznána všemi zeměmi světa, čemuž chtěl Putin za každou cenu zabránit. Chtěl vyměnit režim za Moskvě podřízený, kterému se mělo říkat „Malorusko“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump je dítě štěstěny se zvířecími instinkty, říká Fištejn
Je novinářem od roku 2015. Osm let psal primárně pro deník iSport.cz převážně o bojových sportech. Byl přitom i přispěvatelem časopisů Reflex, ForMen či Esquire, v nichž publikoval zejména interview. Moderuje podcast Fight Cast One.
