Volební unikát: Lidé hlasují i v knihovně mezi pěti tisíci svazky. Komisaři už ale léta nečtou
I když osm volebních komisařů sedí přímo mezi pěti tisíci svazky obecní knihovny, většina z nich přiznává, že už knihy dávno nečte ani doma. Volební místnost přímo mezi regály s knížkami, to je unikát, ale v Bašce u Frýdku-Místku už si zvykli. Voliči na různých místech v republice hlasují také v sídlech horské služby, hasičských zbrojnicích nebo v restauracích.
Prezidentu T. G. Masarykovi bývá občas připisován citát: „Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ S variantou, že by nečetl nikdo nic, ale spoluzakladatel Československa vůbec nepočítal. Ovšem také neměl tušení o sociálních sítích, které si ve 21. století podmaní lidstvo.
Nečte Spolu ani Stačilo! Volič má rád Jirouse
„Moc nečtu, nebo jen něco oddechového. Na autora ani název nějaké knihy si teď nevzpomenu,“ říká předsedkyně volební komise v Bašce u Frýdku-Místku Dagmar Plucnarová. Matěj Frišauf zastupuje v komisi koalici Spolu: „Nečtu nic. Naposledy jsem snad něco četl někdy na základce.“ Místopředsedkyně komise Eva Machů hlídá ve volební místnosti řádný průběh hlasování za hnutí Stačilo! „Aktuálně nečtu nic,“ rovněž přizná. Zapisovatel Roman Tomis: „Nečtu nic.“
Čtěte také
Nečtou ani oslovení voliči z Bašky. Až na Josefa Jusku, který si zrovna pořídil knihu Magorova summa čili soubor textů undergroundového básníka Ivana Martina Jirouse: „Volit budu Piráty. K moci se teď dere hodně haj*lů, kteří evidentně lžou, kradou a chovají se jako zvířata a takové je třeba zastavit.“ Josef Jusku přitom sám píše básně, takže by nerad skončil podobně jako Jirous ve vězení. Komunisti ho drželi za mřížemi téměř 9 let. Především za to, že totalitní systém hodně hlasitě odsuzoval.
„Když básníkům je prabídně, uchylují se do Vídně,“ napsal Jirous alias Magor za normalizace ve valdickém kriminále. Verše narážely na mohutnou emigrační vlnu Čechoslováků do neutrálního Rakouska, která začala sovětskou okupací v roce 1968 a trvala po celou Husákovu normalizaci. Jirousovy sbírky sice obecní knihovna v Bašce nevlastní, ale k vypůjčení jsou zde tři knihy s písněmi a básněmi Karla Kryla, který před sovětskými tanky utekl do Mnichova.
Unikát. Volební místnost v knihovně. Mezi pěti tisíci svazky v obecní knihovně v Bašce u Frýdku-Místku sedí 8 volebních komisařů. U volební urny Josef Jusku, čtenář básníka Ivana Martina Jirouse. Zdroj: Ivan Motýl
Politické řeči se zapovídají
Další členka osmičlenné komise v Bašce Martina Smetana Myšinská si však Kryla zřejmě nepřečte: „Nemám čas, nečtu nic.“ Čest celé volební komisi, která se usadila mezi pět tisíc svazků knih, tak zachraňuje pouze jedna její členka. „Čtu si knihu Svědectví o životě v KLDR,“ prozrazuje Táňa Pecková. Jde o rozhovory s uprchlíky z aktuálně nejtvrdší komunistické diktatury na zeměkouli, které pořídila koreanistka Nina Špitálníková.
Zástupkyni Stačilo! ve volební komisi se taková knížka možná nelíbí, nahlas ale nic neřekne. Zástupci různých stran a hnutí v komisi i nestranící totiž v jedné volební místnosti musí vydržet pohromadě asi 16 hodin (včetně času na sčítání hlasů). Politické řeči se tak ve volební místnosti přísně zapovídají. V parlamentních volbách v roce 2021 v Bašce vyhrálo ANO (29 %) v nevelkém náskoku před Spolu (24 %).
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
