Úsměv za peníze škodí. Vědci vyvrátili rozšířený mýtus

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Vynucený úsměv v práci štěstí nepřináší.

  • Vědci testovali vliv finančního tlaku na náladu.

  • Opakovaná přetvářka vyvolává vztek a podráždění.

  • Vědec zdůraznil potřebu emoční svobody.

Více

Asi už jste slyšeli poučku, že stačí nasadit úsměv a mozek se automaticky přeladí na lepší náladu. Nový výzkum Floridské univerzity ale ukazuje, že v pracovním prostředí s tlakem na neustálou pozitivitu toto pravidlo selhává. Jakmile se úsměv stane opakovanou povinností spojenou s finančním tlakem, efekt se obrací.

Za vznikem čerstvé studie Floridské univerzity stojí osobní zkušenost jejího vedoucího, psychologa Nicholase Colese. „Dříve jsem pracoval v zákaznickém servisu. V jednom nejmenovaném zábavním parku na Floridě jsem dokonce dostal písemnou výtku za to, že jsem se v práci nedokázal neustále usmívat,“ naznačil Coles magazínu Science Daily. Zarážel ho rozpor mezi vlastní zkušeností a laboratorními testy, z jejichž závěrů vyplývalo, že když se člověk usměje, zvýší se i jeho vnitřní pocit štěstí.

ČTĚTE TAKÉ: Zářivě žlutá ryba nadchla vědce, je jednou z milionu. Snímky odhalily světu, co o ní víme?

Společně se dvěma vědeckými kolegy navrhl experiment, jenž měl věrněji napodobit podmínky, jaké lidé zažívají v běžném světě – zejména v zaměstnání s vysokou mírou sociálního kontaktu a tlaku na sebeprezentaci. Celkem 1 174 účastníků studie sledovalo buď příjemné snímky, například koťata či květiny, nebo znepokojující záběry zachycující násilí či týrání zvířat. Část lidí dostala pokyn vědomě se usmívat, zatímco ostatní měli nechat výraz tváře přirozený.

Aby napodobili pracovní směnu, tak část skupiny pokus opakovala desetinásobně. Polovině účastníků navíc pohrozili, že pokud se nebudou usmívat dostatečně přesvědčivě, přijdou o dva dolary ze slíbené šestidolarové odměny. Ve skutečnosti všichni nakonec dostali plnou částku, ale hrozba ztráty stačila k vytvoření psychického tlaku.

Výsledky publikované v odborném časopise Journal of Experimental Social Psychology potvrdily rozdíl mezi jednorázovým gestem a vynucenou rutinou. Při sledování nepříjemných obrázků jeden vědomý úsměv náladu mírně zlepšil, a to i u lidí varovaných před finanční srážkou. Když se však úsměv opakoval desetkrát a přidal se tlak na výdělek, pozitivní efekt zcela zmizel.

Mizející pocit štěstí

Výrazný obrat nastal při pohledu na příjemné obrázky. Jednorázový úsměv v takové situaci nepřinesl téměř žádnou radost navíc oproti přirozené reakci. Jakmile jej ale účastníci museli opakovat nebo cítili finanční tlak, jejich pocit štěstí klesl pod úroveň kontrolní skupiny a v datech se objevil naopak nárůst podráždění i vzteku.

„Pokud si úsměv vynutíte jen jednou a bez jakýchkoli finančních postihů, zlepšení nálady se skutečně dostaví. To, co psychologové pozorovali ve svých laboratořích, tedy platí,“ shrnul vedoucí výzkumu. „Když to ale trochu více přiblížíte skutečnému světu, kde to musíte neustále opakovat, a pokud to neděláte dobře, hrozí vám postih, účinek se úplně obrátí,“ dodal psycholog.

Zároveň připomněl debatu, která se nedávno točila kolem amerického obchodního řetězce Target, kde se zaměstnanci musí usmívat pokaždé, když se k nim zákazník přiblíží na určitou vzdálenost. Takové předpisy podle něho omezují emoční svobodu pracovníků, ale ve výsledku i zákazníků, kteří se cítí nuceni na hranou vřelost reagovat.

Jde podle něho o důsledek trendu, že nálada je něco, co bychom měli neustále vylepšovat. „Jako společnost klademe obrovský důraz na to, abychom se snažili cítit šťastnější, než ve skutečnosti jsme, a mnohem menší důraz na to, abychom byli prostě spokojení s tím, co máme,“ uzavřel Coles.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mladí Češi tloustnou. V kurzu je zmenšení žaludku. Expert popsal, o kolik může snížit váhu