Ve Francii pokračuje soudní proces s vdovou „Zrůdy z Arden“ Monique Olivierovou. Její choť Michel Fournireta se přiznal k vraždám dvanácti lidí mezi lety 1987 a 2003 a ona uvedla, že se na jeho řádění podílela. V soudní síni podrobně popsala, jak jednu z obětí nemilosrdného páru, Joannu Parrishovou, připravili o život. O ostře sledovaném procesu informovala zahraniční média.
Rodiče Joanny, která byla zavražděná v roce 1990, strávili posledních více než třicet let bojem za spravedlnost pro svou dceru, píše The Guardian. Fourniret, který byl v roce 2008 odsouzen k doživotí za jiné mordy, se k vraždě Parrishové přiznal po deseti letech. Než byl za svůj další zločin odsouzen, tak zemřel. Poslední naděje zdrcených rodičů se tedy upíná k soudnímu procesu s vdovou Monique Olivierovou, která si již za pomoc manželovi s jinou vraždou také odpykává doživotní trest.
ČTĚTE DÁL: Peklo v Avdijivce. Uprostřed bojů se o lidi stará umírající doktor, pomáhají mu „Bílí andělé“
Během soudního slyšení Olivierová odhalila doposud neznámé podrobnosti o brutální vraždě, které se její manžel dopustil. Výpověď byla natolik znepokojující, že rodiče Joanny i její tehdejší přítel soudní síň opustili, píše Daily Mail. Mimo jiné se přiznala, že sloužila jako „návnada“, aby nalákala Joannu do auta.
Během výslechu vyšlo na povrch, že Joanna skončila ve spárech „Zrůdy z Arden“ naprostou náhodou. Zločinecký pár byl v květnu 1990 zrovna na výletě, když se Fournieret rozhodl, že „se trochu pobaví“. Jak měli ve zvyku, projížděli ulice a hledali vhodnou oběť. Fournieret také prohlížel noviny a v inzerátech si vyhlížel zranitelné dívky. Tam nalezl Joannin inzerát, kde nabízela své služby jako lektorky angličtiny. „Bylo to pro něj jako šachová partie,“ řekla Olivierová.
Fournieret Joanně zavolal a předstíral, že hledá doučování pro jejich syna. Domluvili si schůzku v centru francouzského města Auxerre. Joanna byla z nabídky tak nadšená, že bez váhání nastoupila do jejich auta. Fourniret policistům řekl, že kdyby nebylo jeho manželky, Joanna by k nim nenastoupila a byla by stále naživu.
„Ptal se jí, jestli má přítele," řekla obviněná u soudu. „Muselo ho rozčílit, když řekla, že ano, protože to pro něj znamenalo, že není panna. V sexualitě chtěl být vždycky první. Proto byl násilnický a dělal to, co dělal,“ dodala.
Byla to poslušnost, ne potěšení
Parrishovi se nadále odmítli zúčastnit pozdějšího zasedání, během nichž Olivierové právník ukázal Joanniny fotky. První sada zachycovala dívku jako bezstarostnou mladou ženu, která si užívala svůj pobyt v Paříži. Druhá sada obžalované připomněla, jak její oběť vypadala, když její pohmožděné a nafouklé tělo vylovili z řeky.
„Podívejte se ni, poznáváte ji?“ ptal se právník. „Byla nádherná. Zasloužila si žít. Skutečně toho lituji, to kvůli mně již nežije. Je to neodpustitelné,“ odpověděla Olivierová. Tvrdila, že ji stále pronásledují tváře všech jejich obětí, ale nejhlouběji ji prý poznamenal obraz Joanny. „Nejradši bych tyto hrůzy v hlavě neměla,“ řekla.
Pár s Joannou v autě asi hodinu jezdil po okolí, dokud nenašel klidné místo. „Když Joanna poznala, že jedou špatným směrem, pokusila se otevřít dveře. V tu chvíli na ni zaútočil,“ sdělila Olivierová soudu. Fuourniret Joannu svázal, znásilnil, zabil a tělo hodil do řeky.
„Zasloužím si být ve vězení, protože jsem mu pomohla udělat všechny ty hrozné věci. Měla jsem mu v útoku zabránit, ale měla jsem z něj strach. Strach a panika mě zastavily,“ hájila se Olivierová, která popírá stejný podíl viny a v případě Joanny si trvá na svém: „Byla to poslušnost, ne potěšení“.
Podívejte se na díl úspěšného videopodcastu Hlasy zločinu, který se zabývá těmi nejhoršími zločiny z Česka
