Začala platit Trumpova cla. Vztahují se i na Česko, prezident USA si slibuje bilionové příjmy
Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA. Píší to agentury s tím, že cla začala platit minutu po čtvrteční půlnoci washingtonského času, tedy v 6:01 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.
Nová cla začínají platit na dovoz zboží ze zhruba sedmi desítek zemí a Evropské unie včetně Česka. Podle Trumpova exekutivního příkazu nebudou cla na dovoz z EU překračovat patnáctiprocentní sazbu – s výjimkou hliníku a oceli, na něž má zatím nadále platit sazba 50 procent. Na 15 procent se má snížit i clo na dovoz aut a automobilových dílů z EU, na něž dosud platila souhrnná sazba 27,5 procenta, potvrdil dříve Bílý dům.
ČTĚTE TAKÉ: Trump se chce osobně sejít s Putinem. Chystaná schůzka by se obešla bez Evropy
„Dnes o půlnoci začínají platit reciproční cla,“ napsal v noci na čtvrtek Trump na své síti Truth Social. Podle něj cla zasáhnou ve velké míře země, které „mnoho let využívaly Spojené státy“.
Celní sazba pro drtivou většinu států činí 15 až 41 procent, připomíná agentura AFP. Americká administrativa však počítá s tím, že na některé druhy zboží uvalí cla vyšší. Ve středu večer Trump například oznámil, že chce zavést zhruba stoprocentní clo na dovoz polovodičů. Výjimku z poplatků by měly firmy, které čipy vyrábí v USA či tak plánují učinit. Kvůli nakupování ruské ropy se pak například clo určené pro dovoz zboží z Indie navýší do konce měsíce z 25 na 50 procent.
Ekonomové varují
Trump ve středu řekl, že očekává, že USA vyberou na clech stovky miliard dolarů, aniž by uvedl konkrétnější odhad výnosu, píše agentura AP. Později v příspěvku na síti Truth Social psal o výnosu v miliardách dolarů. Již dříve prezident tvrdil, že si od cel slibuje také zvýšení investic ve Spojených státech a posílení ekonomického růstu.
Od zavádění cel si administrativa také slibovala desítky obchodních dohod se zahraničními zeměmi. Zatím se podařilo dohodnout sedm smluv, například s Británií, Japonskem či EU, píše agentura AFP. Většinou se navíc jedná o hrubé obrysy dohod, u kterých se teprve dojednávají detaily.
Podle řady ekonomů však cla mohou americkou ekonomiku spíše poškodit, než jí prospět. Odborníci zmiňují riziko navýšení inflace či ztráty konkurenceschopnosti. Způsob zavádění cel ze strany americké vlády pak mohl mezi investory vyvolat nejistotu.
Některé produkty budou mít nulovou sazbu
Mezi USA a EU má u některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, výhledově platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru. Přesný seznam konkrétního zboží, na něž budou EU a USA vzájemně uplatňovat nulovou sazbu, obě strany stále dojednávají. Má být součástí výsledné obchodní dohody, již mají představitelé USA a EU teprve podepsat.
EU v této souvislosti odložila připravená protiopatření, která se měla týkat amerického zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) a která měla být reakcí na americká cla na hliník a ocel. Na celní zátěži amerického dovozu do EU se tak v tuto chvíli nic nemění.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Inflace v Česku meziročně zpomalila na 2,7 procenta. Dál zlevňovaly energie i pohonné hmoty
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
