vědecké objevy

Příslušníci tajemného archaického druhu Homo naledi, který žil před 335 tisíci až 236 tisíci lety, pravděpodobně pohřbívali mrtvé a ryli symboly na stěny jeskyní, informuje americký web CNN s odkazem na výsledky výzkumu týmu paleantropologa Lee Bergera. Nejnovější poznatky o příslušnících druhu Homo naledi, jejichž mozek byl o třetinu menší než lidský, mohou zásadně ovlivnit poznání lidské evoluce. Dříve bylo takovéto chování spojováno až s Homo sapiens a neandrtálci.

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Dánsko si jej ale zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy.

Vědci v Houstonu zjistili, že lidé, kteří se nakazili koronavirem ve druhé vlně pandemie, mají v těle infekčnější kmen než ti z vlny první. Američtí doktoři také varují, že nová a dominantní podoba buněk onemocnění COVID-19 může být méně odolná vůči protilátkám a snadněji se přenáší pomocí smrkání. Velké množství viru se totiž nachází v nose.

Na náš pravidelný týdenní výběr nejnovějších vědeckých objevů se můžete podívat ve fotogalerii.

Věda může lidstvo zachránit i vyhubit. Stála za objevem penicilinu i atomové bomby. Je velkým dobrodružstvím malých kroků. Denně v laboratořích i terénu přibývají malé poznatky, které mohou vyústit ve fenomenální objevy. Každý týden vám představíme výběr nejzajímavějších objevů na vědeckém poli, které by neměly uniknout vaší pozornosti.