vědecké objevy

Napříč celou lidskou civilizací se vine řada nejasností. V letošním roce se ale vědcům podařilo vysvětlit několik dosud nevyřešených záhad. Odborníci například zjistili, proč měl skladatel Ludwig van Beethoven zažívací problémy, dále vyřešili hádanku Vittrupského muže nebo ztraceného německého prince.

Příslušníci tajemného archaického druhu Homo naledi, který žil před 335 tisíci až 236 tisíci lety, pravděpodobně pohřbívali mrtvé a ryli symboly na stěny jeskyní, informuje americký web CNN s odkazem na výsledky výzkumu týmu paleantropologa Lee Bergera. Nejnovější poznatky o příslušnících druhu Homo naledi, jejichž mozek byl o třetinu menší než lidský, mohou zásadně ovlivnit poznání lidské evoluce. Dříve bylo takovéto chování spojováno až s Homo sapiens a neandrtálci.

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Dánsko si jej ale zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy.

Vědci v Houstonu zjistili, že lidé, kteří se nakazili koronavirem ve druhé vlně pandemie, mají v těle infekčnější kmen než ti z vlny první. Američtí doktoři také varují, že nová a dominantní podoba buněk onemocnění COVID-19 může být méně odolná vůči protilátkám a snadněji se přenáší pomocí smrkání. Velké množství viru se totiž nachází v nose.

Na náš pravidelný týdenní výběr nejnovějších vědeckých objevů se můžete podívat ve fotogalerii.

Věda může lidstvo zachránit i vyhubit. Stála za objevem penicilinu i atomové bomby. Je velkým dobrodružstvím malých kroků. Denně v laboratořích i terénu přibývají malé poznatky, které mohou vyústit ve fenomenální objevy. Každý týden vám představíme výběr nejzajímavějších objevů na vědeckém poli, které by neměly uniknout vaší pozornosti.