Vesmír hraje nečekanými barvami: Vědci učinili překvapivý objev, podívejte se na krásu hvězd
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Astronomové objevili hvězdy s nečekanými barvami.
Bílí trpaslíci září zeleně, fialově i růžově.
Za unikátní odstíny může pohlcený kosmický materiál.
Jaké prvky ovlivňují výsledné spektrum těchto těles?
Takovou škálu barev v případě hvězd astronomové ještě nikdy nespatřili. Při analýze takzvaných bílých trpaslíků našli vědci vůbec poprvé vzácné odchylky, kdy vnější vrstvy těchto zhroucených hvězd hrají nečekanými barvami, nejen obvyklými odstíny oranžové, bílé a modré.
U většiny hvězd závisí jejich barva na teplotě a pohybuje se tak na škále od sytě modré přes čistě bílou, žlutou, oranžovou až k červené. Nová studie astronomů pod vedením týmu z anglické Univerzity ve Warwicku však dokazuje, že v případě zhroucených hvězd, takzvaných bílých trpaslíků, je barevná škála daleko bohatší.
ČTĚTE TAKÉ: Dvě z největších hrozeb pro lidstvo ve 21. století nás mohou vyhladit, varují vědci
„Ukazuje se, že extrémně husté hvězdy produkují barvy, které nikdo nečekal, některé z nich mě upřímně překvapily,“ naznačil astrofyzik Mark Hollands, šéf studie, která světu poprvé předložila hvězdy zelené, fialové a růžové. Odchylky v barvách vznikají podle závěrů publikovaných v časopise Oxford Academic vzájemným působením helia a stopových prvků v jejich atmosféře, které se u jednotlivých bílých trpaslíků liší podle toho, s jakým materiálem hvězda během své existence přišla do styku.
Škála barev objevených bílých trpaslíků ve vzdálenosti kolem 65 světelných let od Země Zdroj: Mark Hollands / University of Warwick
Na jejich povrchu lze nalézt například hořčík, železo nebo sodík – prvky známé z běžných hornin. Jde o důkaz blízkého planetárního systému nebo „něčeho na způsob asteroidu, který se k bílému trpaslíku přiblížil příliš blízko“, vysvětlil Hollands americké CNN. Takový kosmický objekt se pak rozpadne na prach a tyto částečky dopadnou na bílého trpaslíka a ovlivní barevné spektrum, které vyzařuje. „Díky tomu můžeme změřit, z čeho byl daný kamenný materiál složen,“ poznamenal Hollands.
Studie zkoumala 151 známých bílých trpaslíků nacházejících se do vzdálenosti 20 parseků od Země (zhruba 65 světelných let). Nejvíce se od známých odstínů lišila zelená hvězda, v jejímž případě zabarvení způsobily prvky vápník, sodík a lithium. Další hvězda byla zase lososově růžová díky vysoké koncentraci molekul uhlíku. Barvy zároveň dávají hvězdě příběh – co se v její přítomnosti odehrávalo či zrovna odehrává. Výzkumníci to ve studii nazvali slovy unikátní „otisk prstu“.
Čtěte také
Žádný z trpaslíků není ze Země pozorovatelný okem ani běžně dostupnými dalekohledy, profesorka astrofyziky Agnès Kim z Pennsylvania State University to však považuje za způsob, jak se jim přiblížit: „Provést studii, která propojuje spektrum s tím, co by vidělo lidské oko, mi připadá jako skvělé spojení fyziky a biologie. Líbí se mi představa, že by se nám některé z nich jevily zelené, kdybychom byli dost blízko, abychom je viděli. A ještě zábavnější je, že některé by vypadaly růžově.“
Pokrok ve vědeckých metodách umožňuje Hollandovi zaměřit se na skupinu hvězd, které jsou ještě dále od Země. „Dočkáme se desetinásobného nárůstu počtu bílých trpaslíků se změřeným spektrem. Budeme-li mít štěstí, posuneme se od jednoho nebo dvou zelených bílých trpaslíků k deseti či dvaceti,“ uzavřel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Konec světa jako PR trik? Proč AI lídři najednou volají po brzdě a regulaci
