Napříč celou lidskou civilizací se vine řada nejasností. V letošním roce se ale vědcům podařilo vysvětlit několik dosud nevyřešených záhad. Odborníci například zjistili, proč měl skladatel Ludwig van Beethoven zažívací problémy, dále vyřešili hádanku Vittrupského muže nebo ztraceného německého prince.
Analýzy dávných vzorků DNA pomáhají vyplnit mezery v historii lidské civilizace nebo naopak změnit zavedené představy. Americká CNN přinesla přehled několika objevů roku 2024, které mění chápání historických událostí nebo přinesly zcela nová odhalení starých záhad.
ČTĚTE TAKÉ: Muž našel na zahradě kosti pravěkého mastodonta, vědci jsou nadšení
První přistěhovalec v Dánsku
Obyvatelé dánského Vittrupu našli před téměř sto lety lebku neznámého muže. Vedle ní se v rašeliništi nacházel i dřevěný kyj, kterým pachatel nejspíše rozdrtil hlavu své oběti. Na více informací si lidé museli počkat až do letošního roku.
Vědci provedli podrobnou analýzu zubů, skloviny i kostí, které našli, a zjistili, že Vittrupský muž pocházel z doby kamenné. V bažině zemřel násilnou smrtí před 5200 lety.
Anders Fischer z univerzity ve švédském Göteborgu pátral společně s kolegy ještě dál. Nyní jsou díky moderní analýze schopni odvyprávět příběh muže, kterého označili za nejstaršího přistěhovalce v Dánsku.
„Chtěl jsem, aby anonymní lebka promluvila, a chtěl jsem najít jedince skrývajícího se v kostech. Počáteční výsledky byly ‚téměř příliš dobré na to, aby to byla pravda‘, což mě přimělo použít další a alternativní metody. Výsledkem byla tato překvapivá životní historie,“ prozradil Fischer pro CNN, co ho motivovalo k rozkrytí staré záhady.
Vittrupský muž se narodil ve Skandinávii na pomezí švédsko-norských hranic. Poté zamířil do Dánska. Vědci se domnívají, že byl zajatcem či otrokem. Zemřel zhruba tři tisíce let před naším letopočtem poté, co byl osmkrát udeřen do hlavy.
Rozlouskli středověkou severskou ságu
Slavná severská sága o králi Sverre Sigurdssonovi sleduje jeho život ve 12. století. V příběhu se mimo jiné mluví o nájezdu vojsk v oblasti středního Norska. Aby útočníci napáchali co největší škody, tak do studny hodili tělo mrtvého muže ve snaze otrávit hlavní zdroj vody.
Dlouhé roky se o mrtvole mluvilo jako o „studnaři“. Výzkumníci objevili ostatky muže v roce 1938 a provedli pouze vizuální průzkum. Letos se ale zaměřili na hlubší analýzu včetně zkoumání vzorků zubů, také se jim podařilo sestavit kompletní kostru.
O mrtvém muži ve studně hovoří severská sága o králi Sigurdssonovisi Zdroj: CNN
Jednalo se o muže ve věku 30 až 40 let a k smrti došlo po zranění tupým předmětem. Vedle toho byl dvakrát bodnut. Velký údiv přineslo zjištění, že muž byl modrooký se světle hnědými vlasy. Místní obyvatelstvo v tehdejší době vypadalo úplně jinak.
„Největším překvapením pro nás všechny bylo, že studnař nepocházel z místního obyvatelstva, ale že jeho předkové sahali do oblasti v jižním Norsku. To naznačuje, že obléhající armáda hodila do studny jednoho ze svých mrtvých,“ uvedl spoluautor studie a profesor Michael D. Martin z Norské univerzity vědy a techniky v Trondheimu.
Ztracený princ
Pokrok molekulární genetiky pomohl vědcům rozluštit také hádanku ztraceného německého prince. Více než dvě století se tradovalo, že záhadný muž Kaspar Hauser byl tajným členem německé královské rodiny.
V květnu 1828 se objevil jako tulák bez dokladů v Norimberku. Tehdy mu bylo 16 let a těžko komunikoval s okolím. Okamžitě se začala šířit historka, že je Hauser uneseným princem královské rodiny z jihozápadního Německa.
Dosavadní studie přinášely protichůdné výsledky a nenabízely řešení tajemného příběhu. Až letos vědci provedli analýzu Hauserových vlasů. Ze vzorků DNA vyčetli, že se genetický kód neshoduje s DNA královské rodiny Badenů.
Vznešený původ tak sice vyvrácen byl, ale ve vzduchu stále visí jiná otázka: kdo byl tento záhadný muž? Stále tak platí text z Hauserovy hrobky, na níž se píše „hádanka své doby“.
Otrava olovem?
Ludwig van Beethoven byl geniálním hudebním skladatelem. Zároveň měl křehké zdraví a trpěl řadou zdravotních problémů. Trápily ho potíže se zažíváním, játry či ledvinami, také špatně slyšel, měl výbuchy vzteku nebo špatnou paměť.
Odborníci při zkoumání Beethovenových vlasů odhalili, že za časté zdravotní problémy mohlo olovo, arsen a rtuť. Biochemici z Harvardovy univerzity zjistili, že v jeho těle bylo mnohonásobně více olova, než u lidí bývá.
První měření ukázalo, že ve vzorku vlasů bylo 64krát vyšší míra tohoto kovu. Druhé měření přineslo 95krát větší přítomnost olova než je normál.
Za časté zdravotní problémy Ludwiga van Beethovena mohlo olovo. Zdroj: CNN
„Takové hodnoty jsou považovány za otravu olovem,“ uvedl autor studie Nader Rifai. „Pokud s těmito hladinami přijdete na jakoukoli pohotovost v USA, budete okamžitě přijati a podstoupíte terapii,“ doplnil profesor patologie na Harvardské univerzitě.
Jak se kovy jako arsen, rtuť či olovo dostaly do Beethovenova těla? Pravděpodobně pocházely z ryb ze znečištěného Dunaje a z vína, které bylo slazeno a konzervováno těmito látkami. Časté přijímání takových potravin pak vedlo ke zdravotním potížím Ludwiga van Beethovena.
Tyto poznatky přispívají k pochopení života slavného skladatele a odkrývají pozadí vzniku rozsáhlých symfonií, které dodnes hrají orchestry po celém světě. „Lidé tvrdí, že hudba je hudba a proč bychom měli vědět o všech těchto věcech? Ale v Beethovenově životě existuje souvislost mezi jeho utrpením a hudbou,“ uvedl spoluautor studie William Meredith.
Potíže fenomenálního skladatele se postupně zhoršovaly. Beethoven zemřel roku 1827. Před svou smrtí prohlásil, že si přeje, aby vědci zkoumali příčiny jeho smrti.
VIDEO: Notre-Dame povstává z popela. Katedrála se brzy otevře, podívejte se na její ikonické fotky
